-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobry den,
zajimalo by me, zda Rumuni opravdu kdysi davno prisli na uzemi dnesniho Valasska a v pripade ze ano, jesli je mozne, ze prijmeni Pleca je puvodem z rumunstiny.
Dekuji a preji prijemny den.
Dobrý den,
není vyloučeno, že se několik Rumunů na Moravu dostalo, avšak ke kolonizaci Valašska Rumuny v nějakém větším rozsahu nedošlo. Valaši s největší pravděpodobností přicházeli na Moravu z bližších oblastí, zejména ze Slovenska. Jejich počet nebyl velký, nicméně jejich vliv na domácí kulturu byl mimořádný. Platí to nejvíce o salašnictví, ve kterém se v tradiční podobě udržely mléčná produkce, nářadí, stavby i jejich názvy, názvy hor a především valašské právo.
Valašští kolonisté postupovali po oblouku Karpat od 14. století, aby na východní Moravu přišli koncem 15. století a zejména v 16. století. Z rumunské části Maramureše se do míst spoře osídlených Slovany, nejdříve tedy do dnešní Zakarpatské Ukrajiny, přesunuli Rumuni, zvaní tam tehdy všeobecně Valaši („Volochi“). Byli to pastevci pečující o velká stáda ovcí v horách, tehdy téměř nijak hospodářsky využívaných. Už na této první zastávce došlo k asimilaci s tamním zemědělským obyvatelstvem, které převzalo mnohé z chovatelské praxe kolonistů, včetně specifických forem života v horách a valašského práva. Také Valaši přejali do svého způsobu hospodaření, v Karpatech už od 19. století označovaného jako salašnictví, v každém novém území – na Slovensku, v Haliči i v jižním Polsku – něco málo nebo více z tamního chovu dobytka, který byl součástí jejich zemědělského hospodaření. Název Valach už potom nebyl synonymem pro rumunskou národnost (její přímý vliv dokládáme už jen v Zakarpatské Ukrajině, v Haliči a na východním Slovensku), ale označením pro chovatele ovcí a koz salašnickým způsobem, pro horské i podhorské hospodáře, kteří přijali „valašský“ způsob života.
Jména prvních Valachů, kteří přišli na Moravu koncem 15. století, naznačují především slovenskou a ukrajinskou národnost jejich nositelů, v severní části i národnost polskou.
Domněnka o příchodu Rumunů na Valašsko zřejmě vychází ze studie profesora filologie ve Vídni Franze Miklosiche z roku 1879 „Über die Wanderungen der Rumunen in den dalmatischen Alpen und der Karpaten“. Vyslovil se pro rumunský původ moravských Valachů a svůj názor podpořil 44 termíny ze slovníku moravských Valachů, slov rumunského původu. Jako první vyslovil tezi o průběhu valašské kolonizace – o silném rumunském vlivu v prostředí ukrajinské části Karpat a o dalším postupu kolonistů přes polské a slovenské horské území až na Moravu. O moravských Valaších soudil, že jsou potomky smíšeného rumunsko-slovanského obyvatelstva. Miklosich odsoudil tehdy rozšířený názor, že název valach označuje pouze pastýřské zaměstnání. Připomněl, že se s tímto názvem setkáváme pouze v oblasti, v které rumunští kolonisté rozšířili specifický způsob chovu dobytka.
Podrobnějším zkoumáním v následujících letech se však ukázalo, že se ve valašském nářečí objevuje pouze několik slov rumunského původu.
Použité zdroje:
* ŠTIKA, Jaroslav. Valaši a Valašsko: o původu Valachů, valašské kolonizaci, vzniku a historii moravského Valašska a také o karpatských salaších. Třetí doplněné vydání. Rožnov pod Radhoštěm: Jan Štika, 2015. S. 12, 13, 93, 113. ISBN 978-80-260-8113-5.
* KAROLA, David a VALŮŠEK, David. Že Valaši přišli z Rumunska? Spíše pohádka. Zlínský deník [online]. Praha: Vltava Labe Media, 29.1.2011[cit. 2020-07-15]. Dostupný také z: https://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/ze-valasi-prisli-z-rumunska-spise-pohadka.html.
Příjmení Pleca zmiňuje ve své příručce pouze Dobrava Moldanová v souvislosti s příjmením Plecitý a Plecák. Všechna tato příjmení byla nějakým způsobem odvozena od podstatného jména plec. Plecitý = patrně někdo se širokými rameny nebo s vystouplými lopatkami, Plecák – též ranec nošený na pleci.
Použitý zdroj:
* MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Praha: Agentura Pankrác, 2010. S. 142. Dostupné také z (pouze z vybraných počítačů NK ČR): https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:aecd0f10-4016-11e4-bc3a-005056827e51
Podstatné jméno plec – „část nad lopatkou“, plecko je slovanského původu. Všesl. – polsky plece, rusky plečó, srbsky/chorvatsky plȅće, strsl. plešte. Prasl. *pleťe je příbuzné s lot. plecs, střir. Leithe „rameno, lopatka“ a snad i chet. Paltana = plec obětního zvířete“.
Použitý zdroj:
* REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2012. S. 474. Dostupné také z (pouze z vybraných počítačů NK ČR): https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ccb54510-65d5-11e6-aed5-5ef3fc9ae867
Výskyt příjmení Pleca na našem území můžete zjistit např. prostřednictvím serveru Kde jsme (https://www.kdejsme.cz/prijmeni/Pleca/hustota/), Naše jména (https://www.nasejmena.cz/nj/cetnost.php?id=242317&typ=prijmeni) nebo Příjmení.cz (https://www.prijmeni.cz/search.php?name=pleca&t=0).
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
13.07.2020 08:00