-
To se mi líbí
-
Doporučit
Kdo nabízí tykání jako první v této situaci ? já žena 38let on muž 40let.Je to manžel mé kamarádky...neměla by ona nás představit? nebo mu mám nabídnout tykání přesto,že nás nepředtsavila a přitom se diví,že si stále vykáme.děkuji
Dobrý den,
domníváme se, že pokud jste se již několikrát s kamarádkou a jejím manželem viděli, okamžik, kdy jste měla být představena, pominul. V tomto případě (a zvlášť, když je mezi vámi věkový rozdíl minimální), i když jste žena nebo právě proto, nabídla bych muži sama tykání, ale kamarádce byste měla její roli (jakéhosi hostitele) vysvětlit. Aby vás teď dodatečně představovala, by asi už bylo divné. Jinak ale platí, že jste měli být vzájemně představeni a potom jste mohla nabídnout manželovi kamarádky tykání jako žena.
Ladislav Špaček ve své knize o etiketě říká asi toto:
Aby se mohli účastníci společenské akce bavit, musejí se znát nebo se poznat. Pro toho, kdo nebyl představen společnosti, je velmi trapné pohybovat se mezi lidmi, navazovat s nimi hovor, vstupovat do konverzace, protože si připadá jako vetřelec. Teprve okamžikem, kdy je představen (nebo se představí sám), může být osloven jménem, ostatní vědí, o koho jde a jak s ním hovořit, stává se plnohodnotným členem společnosti. Správný postup je tento: muž se představí ženě jako první a nato se představí žena muži, nebo nejdříve představí hostitel muže ženě a potom ženu muži. Součástí představování je ovšem i vzájemné potřesení rukou a tady pozor: jestliže se jako první představuje méně významná osoba (muž), ruku podává nejdříve společensky významnější osoba (žena).
Oslovení má několik stupňů, nejformálnější je vykání, nejosobnější je tykání; to navrhuje vždy společensky významnější osoba. Ženy si někdy udržují vykáním muže ve svém okolí "od těla". Je jistě lepší, když povýšení vztahu na "tykací" má obřadnější formu, ale není to podmínkou; někdy se totiž může stát, že nám člověk na podobné společenské úrovni nebo který je nám společensky nadřazený, zničehonic s naprostou samozřejmostí tyká. Pokud nám nevadí, že bychom si tykali, berme to jako nabídku, kterou mlčky přijmeme bez formálního sdělení "budeme si tykat".
Čerpáno z: ŠPAČEK, Ladislav. Nová velká kniha etikety. Praha: Mladá fronta, 2008.
Sociologie
--
06.06.2014 13:55