-
To se mi líbí
-
Doporučit
co je to právo?
Dobrý den,
pojem "právo" se dá definovat na několika rovinách: právní, státovědné, jazykové, filozofické.
Blackův právnický slovník definuje tento pojem jako zákon - tedy to, co je určeno, nařízeno nebo stanoveno či pravidlo nebo metodu, podle níž společně existují nebo vzájemně následují fenomény (jevy, úkazy) nebo jednání. V obecném významu se dá právo chápat jako soubor pravidel jednání nebo chování, předepsaných kontrolující autoritou a majících závaznou zákonnou moc.
V jiném významu je možné chápat slovo "právo" v abstraktním smyslu - jako spravedlnost, etickou správnost, soulad s právními normami a se zásadami morálky. Jako podstatné jméno chápané v konkrétním smyslu jde o právo jakožto pravomoc, výsadu, svobodu nebo nárok, které náležejí nějaké osobě, způsobilost člověka kontrolovat jednání jiných s pomocí a souhlasem státu.
Práva mohou být primární nebo sekundární. Primární práva vznikají bez odvolání na již existující práva. Sekundární práva vznikají v zájmu ochrany a uplatnění primárních práv. Dále můžeme rozdělit práva na absolutní (náležejí konkrétním lidem jako jednotlivcům) a relativní (patří jedincům jako členům společnosti). Existují i další dělení, např. na práva přirozená, občanská, politická a osobní.
Filozofie vymezuje právo jako to, co je shodné s nějakým přesným pravidlem nebo to, co je dovoleno. V prvním případě otevírá právo pro nějaký subjekt možnost, aby se ho dovolával nebo je vymáhal. V druhém případě je právo potvrzeno zákony nebo je shodné s morální povinností. Rozeznáváme právo pozitivní (vyplývá z psaných zákonů) a přirozené (vyplývá z lidské přirozenosti a mezilidských vztahů nezávisle na zákonodárství). Právo vytváří vnější instanci, která zaručuje, že lidé mohou rozvíjet mezi sebou vztahy v daném rámci. Filozofové mu přičítají různý původ, např. ho vykládají Boží vůlí, svrchovaností národa, přirozeností člověka nebo jako odraz materiálních životních podmínek společnosti. Dle hegelovské filozofie práva ztělesňuje právní systém ideu, kterou si daná společnost dělá o spravedlnosti jako takové.
Příruční slovník jazyka českého uvádí kromě zmíněného i další vysvětlení slova "právo":
1. souhrn právních norem týkajících se nějakého celku, oboru, místa, apod.
2. úřední postup, kterým se uplatňují právní nároky; soudní řízení
3. právnické studium, právní nauky
4. dřevěná hůl nebo spletené řemínky jako znak rychtářské moci nebo
předsednictví cechu
5. zastaralé označení pro šibenici.
Zdroje:
Campbell Black, H. a kol.: Blackův právnický slovník. Praha : Victoria Publishing, 1993.
Durozoi, G. - Roussel, A.: Filozofický slovník. Praha : EWA, 1994.
Klaus, G. - Buhr, M. (edd.): Filozofický slovník. Praha : Členská knižnice nakladatelství Svoboda, 1985.
Příruční slovník českého jazyka. Praha : Státní nakladatelství - Školní nakladatelství - SPN, 1935-1957.
Právo
--
Národní knihovna ČR
02.02.2012 11:23