Dobry den. Jeste bych se rad zeptal, jak to je u obchodnich zastupcu. Pracuji ve zdravotnictvi jako OZ a potkavam se sestrickama mladsi - starsi a doktorkama. Kdo v teto spolecnosti muze nabidnout tykani?
Dekuji Vladimir Kadlec

Dobrý den,
odpověď jsme vám zaslali e-mailem. S pozdravem PSK

Dobrý den, jsem v pozici vedouci expedice a chodíme na porady s vedením firmy (ředitel,vedouci vsech oboru,sekretarky). Se všemi si tykam,jen s jedním vedoucím ne(je na vyšší pozici než já). Mně je 40,jemu 38. Můžu mu nabídnout tykání já? Je to společenský akceptovatelné??? Děkuji za odpověď.

Dobrý den, odpověď jsme Vám poslali na e-mail, služba PSK.

Dobrý den,
Chodím na doučování anglictiny a muj lektor mi vyka a ja vykam jemu jenze se citim hloupe kdyz mi nekdo vyka.. Mohu mu nabidnou tykani? Me je 18 jemu 22. Dekuji za odpoved.

Dobrý den, odpověď jsme Vám poslali na e-mail, služba PSK.

Dobrý den,
jaká jsou prosím pravidla v případě, že mi starší muž (starší cca o 5 let, mě je 28), kterého příležitostně potkávám, začne tykat? V případě mého zájmu o tykání stačí také pouze změnit pozdrav nebo se mu mám nejprve s podáním ruky představit?
Děkuji.

Dobrý den,

byť je společensky významnější v běžném styku žena a žena má podávat ruku jako první a nabízet tykání, rozhodnutí je třeba zvážit, neboť může být druhou stranou vysvětlováno v nesprávném kontextu, viz informace níže. Aby společenská situace byla zvládnuta korektně, měl by se Vám muž představit. Je na Vás, zda mu podáte ruku k potřesení. Pokud během konverzace s dotyčným usoudíte, že nabídnout tykání je přirozeným vyústěním Vaší konverzace, tak mu tykání nabídněte.

Obecně guru etikety v českém prostředí Ladislav Špaček se k představování staví následujícím způsobem: " Při setkání dvou lidí se představuje muž ženě (mladší staršímu, podřízený nadřízenému), ale ruku nabízí společensky významnější, tedy žena muži, starší mladšímu, nadřízenému. Představujeme se celým jménem - v pořadí jméno a pak příjmení. Jednak to je gramaticky správně, jednak když vyslovujeme křestní jméno, může se náš protějšek připravit na to důležitější, na příjmení aby si je zapamatoval. Představujeme se vždy ve stoje, muž si zapne sako a podání ruky doprovodí úsměvem. Ruku lehce stiskneme, nedrtíme ji, ale ani ji nepodáváme jako "leklou rybu". Mezi mužem a ženou nabízí tykání vždy žena, a to i když byla podstatně mladší než muž, dospělá žena nabízí tykání dospělému muži. Na pracovišti nabízí tykání jedině šéf svým podřízeným, a to i ženám starším mužům. Nabídku k tykání není možné odmítnout, je to přání společensky významnější osoby." Zdroj: ŠPAČEK, Ladislav. Etiketa do kapsy. Vydání první. Praha: Ladislav Špaček, 2016. 188 stran. ISBN 978-80-260-9392-3.

Přechod od vykání k tykání má různé formy. Řekli jsme si, že by tykání měla navrhnout společensky významnější osoba. Ale také může mladší požádat starší, aby mu tykali, bez toho, že on bude uplatňovat stejné nároky. Problémy způsobuje také tykání mezi mužem a ženou. I když se často setkávají, není vždy nejvhodnější, aby převzala otěže vztahu do rukou žena a nabídla tykání. Druhá strana by si to mohla vykládat jako sexuální nabídku. V takovém případě je možné, aby muž požádal ženu o dovolení, zda jí může tykat. Požádá-li nás někdo o tykání, máme právo jeho návrh odmítnout, zejména jsme-li mimořádně významná osobnost nebo žena.
Zdroj: SMEJKAL, Vladimír. Lexikon společenského chování. V Praze: Grada, 1993. 218 s. ISBN 80-85623-38-2.

"Už víme, že ženy nabízejí tykání a tykají mužům. Myslím, že na tomto místě nemá valného smyslu rozvíjet polemiku, zda žena je či není onou vzpomínanou společensky významnější osobou. Kdo má na základě nějakého pravidla možnost jako první nabízet tykání, drží v rukou určitou moc."
Zdroj: PATOČKA, Otakar. O tykání a vykání. Vyd. 1. Praha: Grada, 2000. 114 s. Psychologie pro každého. ISBN 80-247-0000-X.

Mezi stejně postavenými kolegy navrhuje tykání žena, věk přitom nerozhoduje. Kolega by musel být starší o třicet let, aby žena váhala a případně vyčkala, zda jí doyen firmy nabídne tykání. Přesto ještě vezmeme v úvahu nepsané pravidlo o přednosti „délesloužícího“. Jakkoli by mladá dáma, která usedne mezi své tři starší, ale stejně funkčně zařazené kolegy, měla legitimní právo nabídnout jim tykání, měla
by počkat pár dní, aby odhalila zvyklosti a tradice pracoviště. Třeba si tam i po mnoha letech společného úřadování referenti důsledně vykají; pak
by bylo netaktní ihned prolamovat úzus a nabízet jim tykání.
Zdroj: ŠPAČEK, Ladislav. Malá kniha etikety pro firmu a úřad. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 122 s. Malá kniha etikety. ISBN 978-80-204-2253-8.

Dobrý den mám dotaz. Moje vedoucí mi před půl rokem nabídla tykání v ostychu jsem ho přijmula. Nedělá to dobrotu začala si na mě hledat chyby je vůči mě kritičtější než ke kolegyním kterým vyká. I kolegyně si toho všimly. Jsem zástupce vedoucího. Chtěla bych poradit jak na vykání. Mám přijít do práce a začít jí vykat? Nějak se mi s ní o tom ani mluvit nechce. Děkuji za odpověď

Dobrý den,

ocitla jste se ve svízelné situaci na pracovišti a vyřešit ji k Vaší spokojenosti bude složité. Obecně guru etikety v českém prostředí Ladislav Špaček se k představování staví následujícím způsobem: " Při setkání dvou lidí se představuje muž ženě (mladší staršímu, podřízený nadřízenému), ale ruku nabízí společensky významnější, tedy žena muži, starší mladšímu, nadřízenému. Představujeme se celým jménem - v pořadí jméno a pak příjmení. Jednak to je gramaticky správně, jednak když vyslovujeme křestní jméno, může se náš protějšek připravit na to důležitější, na příjmení aby si je zapamatoval. Představujeme se vždy ve stoje, muž si zapne sako a podání ruky doprovodí úsměvem. Ruku lehce stiskneme, nedrtíme ji, ale ani ji nepodáváme jako "leklou rybu". Mezi mužem a ženou nabízí tykání vždy žena, a to i když byla podstatně mladší než muž, dospělá žena nabízí tykání dospělému muži. Na pracovišti nabízí tykání jedině šéf svým podřízeným, a to i ženám, starším mužům. Nabídku k tykání není možné odmítnout, je to přání společensky významnější osoby." Zdroj: ŠPAČEK, Ladislav. Etiketa do kapsy. Vydání první. Praha: Ladislav Špaček, 2016. 188 stran. ISBN 978-80-260-9392-3.

Rozhodně tedy nesmíte přejít ze dne na den z tykání na vykání, je to společensky nepřijatelné a z Vaší nadřízené se během chvilky stane Váš nepřítel. Nabídku své vedoucí k tykání jste vlastně musela přijmout a Vaše nadřízená jistě chápe toto své rozhodnutí jako projev své přízně. Radili bychom Vám si s nadřízenou promluvit mezi čtyřma očima. Vysvětlit, že si její nabídky stále velice vážíte, nicméně některé konkrétní situace, jakými na Vás reaguje, Vás zraňují. Dopředu bychom si na Vašem místě připravili několik (max. 5, aby to nebyl výčet stížností, ale dalo se věnovat příkladu do hloubky) situačních případů, kdy se Vás chování nadřízené dotklo. Na Vašem místě bychom se vyhnuli slovům jako "urazilo", "dotklo" a použili bychom pojmy jako "ublížilo", "zranilo". Vaše vedoucí je žena a takto pečlivě volená slova lépe přijme. Držíme Vám palce!

Dobry den, muzu se zeptat kdo ma nadydnout tykani kdyz je mladci slecna a mrovozni je starsi. Dekuji za odpovet.

Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz můžete nalézt v odpovědi, ke které jste komentář připojila (http://www.ptejteseknihovny.cz/[…]/view#1497591563531000). V tomto případě záleží na tom, zda se jedná o pracovní vztah či vztah ryze soukromý. V soukromém vztahu nabízí tykání žena muži, v pracovním vztahu vždy nadřízený pracovně podřízené osobě.

Dobrý den,
jsme 3 kolegyně, žádná z nás není nadřízená. Všichni si vykáme a oslovujeme příjmením. Nejmladší kolegyně chce té nejstarší nabídnout, aby se oslovovaly křestním jménem, ale dál si vykaly. Domnívám se, že by jí to měla nabídnout ta starší, ale kolegyně argumentuje, že má vyšší vzdělání a měla by to nabídnout bez ohledu na věk ona. Já jsem toho názoru, že tu vzdělání nehraje žádnou roli... Je to tak?
Děkuji za odpověď.
Lenka

Dobrý den,
tykání (a pravděpodobně i oslovování křestními jmény) nabízí:
- žena muži
- starší mladšímu
- nadřízený podřízenému, bez ohledu na pohlaví a věk

Pokud vyšší vzdělání Vaší kolegyně nemá vliv na to, že by byla pracovně nadřízená starší kolegyni, nemá výše vzdělání na tuto nabídku vliv. Pokud jste všechny na stejné pracovní pozici, určitě by nabídku ke změně v oslovování měla učinit nejstarší kolegyně.

Dobrý den,
rád bych se dotázal na týkání mezi obchodní zástupkyní naší dodavatelské firmy a ředitelem prodejního skladu naší firmy.
Kdo komu může navrhnout tykání?
Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den,

vzhledem k tomu, že jsou tyto pracovní pozice zhruba na rovnocenné úrovni (nebo není vyjasněná pozice podřízený/šéf), měla by mít přednost žena.
Tykání nabízí vždy společensky významnější osoba =
Žena muži
Starší člověk mladšímu
Nadřízený podřízenému

Dobrý den, chodím k zubařce, která si tyká s mým manželem, byla nám i na svatbě, zná celou naši rodinu a bavíme se o všem možném,ale mimo ordinaci se nevídáme. Při rozhovoru si v zápalu řeči tykneme, a pak se zarazime a zase si vykame. Ona je o něco málo starší než já. Kdo by měl v této situaci navrhnout tykání? Dekuji

Dobrý den,

jelikož tykání je projevem důvěry a sblížení se, měla by ho vždy nabídnout společensky významnější osoba - tedy žena muži, nadřízený podřízenému, starší mladšímu. Ve Vašem případě, protože mezi Vámi a Vaší známou není žádná profesní nebo služební pozice a jedná se o stejné pohlaví, rozhoduje věk - starší nabízí tykání mladšímu. Platí to však v případě, že by mezi Vámi byl zřetelný, řekněme generační rozdíl, diference pěti, osmi, deseti let nerozhoduje. Z tohoto důvodu můžete dotyčné nabídnout tykání i Vy, pouze pečlivě zvažte, jestli ji to potěší a neuvede naopak do nějakých rozpaků, i když z toho, jak situaci popisujete, jsme získali dojem, že by tykání bylo vítané na obou stranách, chybí pouze ten "formální přechod".

Použité zdroje:

* ŠPAČEK, Ladislav. Etiketa: moderní etiketa pro každého. První vydání. Praha: Mladá fronta, 2017. Str. 55-58. ISBN 978-80-204-4577-3.
* SMEJKAL, Vladimír a SCHELOVÁ BACHRACHOVÁ, Hana. Lexikon společenského chování. 3., zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 2002. Str. 71. ISBN 80-247-0209-6.

Dobrý den,
účetní žena (50) a zástupce ředitele (60) - kdo správně nabídne tykání?
Já bych počkala na nabídku od zástupce, je to správně?
Děkuji.

Dobrý den,

o problematice návrhu na tykání bylo napsáno mnoho příspěvků a domníváme se, že je v povědomí široké veřejnosti. Nicméně nestojí na škodu si pravidla čas od času zopakovat.
"...právo na tykání je vyznamenání, které uděluje přátelství nebo láska a zavazuje k zvláštní úctě k druhému... Jelikož tykání je projevem důvěry a sblížení se, tykání nabízí vždy společensky významnější osoba."
Zdroj: SMEJKAL, Vladimír, SCHELOVÁ BACHRACHOVÁ, Hana. Velký lexikon společenského chování. Praha: Grada Publishing, 2011.
"Tykání navrhuje vždy společensky významnější osoba a teoreticky ho nelze odmítnout...Budeme-li chtít někomu navrhnout tykání, pečlivě zvažme, jestli ho to potěší, nebo ho náš návrh přivede do rozpaků....Tykání sice navrhuje společensky významnější osoba, ale s jednou výjimkou: tykání na pracovišti je jen v rukou šéfa, byť je mladší a muž. Jen nadřízený určuje, v jakých vztazích bude se svými podřízenými, a tykání patří mezi nástroje, které formují vztahy v pracovním týmu...Pochopitelně, že šéf musí taktně vycítit, zda jeho návrh žena nebo starší podřízený rád přijme. To je jeden z příkladů, které nám ukazují, že etiketa není jen používání mechanických pravidel, ale je závislá na okolnostech a konkrétních vztazích mezi lidmi..."
Zdroj: ŠPAČEK, Ladislav. Nová velká kniha etikety. Praha: Mladá fronta, 2008.
Domníváme se, že uvažujete správně, když chcete počkat na nabídku od zástupce ředitele, (je společensky výš). Třeba mezi vámi časem vyplyne situace, která nabídku na tykání z Vaší nebo jeho strany usnadní.

Dobrý den,
Pokud mi na stejné pracovní pozici kolegové tykají (jsou starší než já, muži i ženy) a já jim vykám. Mohu jim táké začít tykat, nebo se mám nejdřív dotázat?
Děkuji za odpověď.

Dobrý den,
odpověď jsme Vám zaslali na Váš e-mail. S pozdravem služba PSK

Dobrý den,
po mateřské jsem nastoupila zpět do práce, kde jsem před tím pracovala 10 let. Nyní je mi 41 a jeden mladší kolega, který nastoupil během mé nepřítomnosti, mi začal samozvaně tykat. Zatím mi říká jen "ahoj", nic pracovního jsme spolu zatím neřešili. Ale je mi to nepříjemné a nevím, jak mu mám dát najevo, že by měl počkat až mu tykání nabídnu já. Nechci působit namyšleně, ale zároveň si myslím, že je potřeba mládež trošku "vychovávat".

Dobrý den, vyřešit tuto situaci nebude úplně jednoduché. Pokud je u vás na pracovišti domluva všech, že si budete tykat, třeba vznikla v době vaší mateřské dovolené, neuděláte s tím nic. Není-li tomu ale tak, pak musíte diplomaticky dát kolegovi najevo, že byste chtěla zůstat zatím při vykání, třeba že se ještě tak moc neznáte...
Různé příručky o společenském chování v tomto asi úplně nepomohou.
Nabízím několik příspěvků od specialistů na etiketu:

Diskuze, zda je tykání nebo vykání v práci správné nebo chybné, se v posledních letech prohloubily. Jednoznačná odpověď neexistuje. Osobní pocity jsou příliš různorodé a proti nim někdy stojí diametrálně odlišné firemní filozofie. Když někdo pracuje ve firmě, kde je nařízeno všeobecné tykání jako »podniková ideologie«, nemá žádnou šanci se proti tomu bránit. Ve všech ostatních případech myslete na to, že vykání a tykání se přiřazuje emocionální odstup či emocionální blízkost. Jedná se přitom o jazykovou hranici, jejíž nepovolené překročení může vyvolat mrzutost až silnou averzi. Proto je obvyklé, že se o tykání poprosí, popřípadě se nabídne. Právo к tomu mají v zaměstnání nadřízení (uvnitř podniku), zákaznice a zákazníci (externě) a zaměstnanci »nováčci« navzájem. Toto právo však zahrnuje také povinnosti: Nikdo by neměl bez domluvy tykat druhým! Jednostranné blahosklonné tykání je urážlivé a nepříznivě ovlivňuje atmosféru na pracovišti. Příklady: Starší členové kolektivu tykají učňům, aniž by se ptali na jejich souhlas. Nadřízení si takové chování dovolují vůči podřízeným...

Nepřepadávejte člověka s nabídkou tykání, hlavně ne nováčky. Formulujte svůj návrh, když chcete přejít od vykání na tykání, nejlépe tak, že tázaná osoba bude mít možnost odmítnout, aniž by se musela obávat nepříjemné atmosféry. Příklad: »My si zde v práci všichni tykáme a nabízíme vám, abyste se připojil. Pokud však nebudete chtít, je to samozřejmě v pořádku.« Takové otevřené nabídky nejsou však bohužel pravidlem. Často je tomu spíše takto: »Abys věděl: My si tady všichni v práci tykáme. Já jsem Martin.« Co tedy dělat, když by někdo po takovém překvapivém útoku chtěl raději zůstat u vykání? Jako první je třeba jasně zdůraznit: Každý člověk má právo odmítnout nabídku tykání! Otázkou zůstává, zda je to v pracovním životě při pohledu na (nové) spolupracovníky chytré. Proto v takové situaci přemýšlejte: »Co bude pro mě lepší? Nebudou mě odmítnutím tykání považovat za outsidera, nebudu působit povýšeně (to bohužel takový následek mívá), nebo když řeknu, že si chci udržet odstup? Nebo je to dokonce výhoda, když ukážu, že je určitý odstup důležitý?« Problém s odpovědí a vaším rozhodnutím vám nemůže vyřešit žádné pravidlo společenského chování. Často pomůže zmírnit pocitový odstup mezi tykáním a vykáním, jestliže zvolíme smíšený způsob: oslovení křestním jménem, avšak s vykáním. Pokud je to požadavek nebo je dokonce zakázáno tykat si se zákazníky, záleží na obchodní politice. V konzervativních profesích se častokrát vykání očekává, popřípadě se dokonce nařizuje.
Čerpáno z: WOLFF, Inge. Etiketa v zaměstnání: udělejte dobrý dojem!. Praha: Grada, 2007. s. 47. ISBN 978-80-247-2081-4. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:b8d27d90-2d31-11e8-9dd8-005056827e51

Tykání navrhuje vždy společensky významnější osoba a teoreticky ho nelze odmítnout, stejně jako napřaženou pravici. Někdy řešíme delikátní situaci, když společensky významnější osoba nám nabídla tykání, ale my jí chceme vykat. Bylo by velmi netaktní nabídku demonstrativně odmítnout („s vámi si tykat nebudu“), a tak prakticky se tykání budeme vyhýbat tím, že budeme dál dotyčnému vykat, nebo se budeme vyhýbat jasnému oslovení. К takové situaci by nemělo dojít, pokud společensky významnější osoba dobře odhadne naše očekávání. V jiné situaci budeme, jestli nám tykání navrhne společensky méně významná osoba. Pak můžeme klidně říct „nezlobte se, já bych raději zůstal u vykání“.
Existují dokonce různá prostředí, kde si lidé tykají automaticky, protože náležejí do stejné profesní nebo sociální skupiny, například mezi vojáky, ve vězení nebo mezi profesionálními řidiči. Kdybychom takovou normu nerespektovali, působili bychom namyšleně. Jestliže si s někým „potykáme“, nelze naši úmluvu vzít zpět.
Tykání sice navrhuje společensky významnější osoba, ale s jednou výjimkou: tykání na pracovišti je jen v rukou šéfa, byť je mladší a muž. Jen nadřízený určuje, v jakých vztazích bude se svými podřízenými, a ty- kání patří mezi nástroje, které formují vztahy v pracovním týmu... Pochopitelně, že šéf musí taktně vycítit, zda jeho návrh žena nebo starší podřízený rád přijme. To je jeden z příkladů, které nám ukazují, že etiketa není jen používání mechanických pravidel, ale je závislá na okolnostech a konkrétních vztazích mezi lidmi. Nicméně, i kdyby nadřízený špatně odhadl situaci a navrhl tykání ženě, které to není po chuti, podřízená nemá reálnou možnost šéfa odmítnout, bylo by to nevhodné a zraňující, nehledě na nepříjemné důsledky pro pracovní atmosféru. Je možné, aby mladá asistentka nabídla svému nadřízenému v letech, aby jí tykal, protože jí to bude připadat přirozenější. V tomto případě se šéf rozhodne, zda mu to bude vyhovovat, a pokud ne, tady je zdvořilé odmítnutí zcela na místě.
Zdroj: ŠPAČEK, Ladislav. Malá kniha etikety pro manažery. Praha: Mladá fronta, 2010. s. 157. ISBN 978-80-204-2252-1. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:6977fd55-2b14-4d8b-9feb-32171c6d81c9

Dobry den, zajimalo by me, co rika etiketa na situaci, kdy v pracovnim kolektivu, kde si vsichni tykaji, se jedna zamestnankyne zacne dozadovat vykani, pouze od vybranych mladsich kolegyn. I kdyz ty jsou v pracovnim kolektivu dele, jsou na stejne pracovni pozici a nikdy v minulosti (nekolik let) si s dotycnou nevykaly. Dekuji za odpoved

Dobrý den,

pokud si s dotyčnými kolegyněmi už v minulosti tykala, pak je otázka, proč si s nimi chce najednou vykat? Myslíme ale, že toto jí žádná příručka o etiketě neporadí. Naopak příručky uvádějí, že:
"Jestliže si s někým „potykáme“, nelze naši úmluvu vzít zpět... "

Tykání patří mezi nástroje, které formují vztahy v pracovním týmu... .Etiketa není jen používání mechanických pravidel, ale je závislá na okolnostech a konkrétních vztazích mezi lidmi...

Čerpáno z: ŠPAČEK, Ladislav. Malá kniha etikety pro manažery. Praha: Mladá fronta, 2010. S. 157. ISBN 978-80-204-2252-1. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:6977fd55-2b14-4d8b-9feb-32171c6d81c9

Služba PSK

Dobrý den,

Jsem muž a docházím na fyzioterapii, kde je sympatická a o něco mladší než já slečna fyzioterapeutka, napadlo mě kdo zde nabízí tykání?
Odpovím si: Ona protože je žena + pozice autority? Díky

Dobrý den, ano, domníváme se, že podle etikety v tomto případě nabízí tykání žena, navíc jak píšete i z pozice 'autority'...; tzn. že na tykání si se slečnou fyzioterapeutkou budete muset počkat, zda Vám tykání nabídne ona.

Dobrý den,
kdo nabízí tykání..já žena, 39let nebo rodinný známý muž cca 65let? Vykáme si. A ve druhém případě, také muž cca 65let, ale ten mi tyká. Rodinný přítel...já mu musím tedy dál vykat?

Děkuji

Dobrý den, na váš dotaz jednoznačná odpověď není.
Tykání muži navrhuje většinou žena, je jen málo výjimek, kdy tomu tak není.

"....vykání a tykání se přiřazuje emociální odstup či emociální blízkost... Proto je obvyklé, že se o tykání poprosí, popřípadě se nabídne... Nikdo by neměl bez domluvy tykat druhým... Je třeba jasně zdůraznit: každý člověk má právo odmítnout nabídku tykání. Otázkou zůstává, zda je to např. v pracovním životě při pohledu na (nové) spolupracovníky chytré. Proto v takové situaci přemýšlejte: "Co bude pro mě lepší?"... Problém s odpovědí a vaším rozhodnutím vám nemůže vyřešit žádné pravidlo společenského chování. Často pomůže zmírnit pocitový odstup mezi tykáním a vykáním, jestliže zvolíme smíšený způsob: oslovení křestním jménem, avšak s vykáním. ..."

Ve Vašem případě bychom radši sázeli na domluvu. Pokud jste si až do teď vykala s rodinným přítelem, můžete navrhnout ve vhodné chvíli změnu, záleží také na tom, jak moc známý 'rodinný známý' je. V druhém případě platí to samé - měli byste se domluvit. Pokud ale již delší dobu je Váš komunikační kontakt nastaven tak, že rodinný přítel Vám tyká a Vy jemu vykáte, nebude jednoduché 'zaběhnutý režim komunikace' měnit. Můžete to zkusit v šikovnou chvíli, např. při posezení u skleničky... nebo prostě při nějaké vhodné příležitosti.

Dobrý den, když jdu na akci, kde jsou manželovi spolupracovníci, jak je to s tykáním a vykáním? Počítám, že pokud jde o jeho spolupracovníky, řídíme se klasickými pravidly (pohlaví, věk), je to tak? A jak je to, když jde o jeho nadřízené? A hraje tam roli jestli si on s nadřízenými týká nebo vyká? Předem děkuji.

Dobrý den, dotazy tohoto typu jsme již zodpovídali několikrát, viz archiv PSK https://www.ptejteseknihovny.cz/archiv?q=etiketa . V případě, na který se ptáte, ale asi nejsou žádná stoprocentně daná pravidla. Záleží na okolnostech, jak moc jsou si blízcí manžel s nadřízeným, na jak moc přátelské bázi jsou, záleží na prostředí, na tom, jak Vás manžel představí, měl by být asi jakýmsi 'prostředníkem' mezi Vámi a nadřízeným... Pokud by se jednalo o oficiálnější ráz akce, měla by se zachovat klasická pravidla etikety (věk, pohlaví) a časem lze třeba přejít i od vykání k tykání...

Dobrý den,
mohu já, jako jednatel společnosti (ředitel), nabídnout tykání obchodnímu zástupci našeho dodavatele? Je to také muž, ale je starší než já.
Děkuji za odpvěď.

Dobrý den, na Vaši otázku Vám nejsme schopni dát jednoznačnou odpověď.

Pokud by se jednalo o hierarchii v rámci Vaší firmy, pak je jednoznačné, že vy, jakožto nejvýše postavený ve firmě, byste měl nabízet tykání podřízeným.
Protože se ale jedná spíše o vztah zákazník vs. dodavatel, mohl byste na tuto situaci aplikovat pravidlo, že: „Nadřazený je klient, zákazník, proto tykání navrhuje on. Ovšem je-li dodavatelem žena nebo podstatně starší člověk, je důležité být velmi opatrný a dobře vycítit, zda nabídka tykání bude příznivě přijata.“
Zdroj: https://milanpolak.cz/pravidla-tykani-a-vykani/
Jinak řečeno, platí že: Tykání navrhuje společensky významnější osoba té méne společensky významné, tedy i klient dodavateli. To má větší „právní“ sílu, než polarita "žena - muž". V konkrétních situacích se bere v úvahu i věk, postaveni ve firmě, není na to mechanické pravidlo. Vždy se pak jedná o konkrétní případ, který nelze předepsat.

S ohledem na Váš pracovní vztah bychom doporučovali spíše zůstat u vykání a tykání nabídnout až ve chvíli, kdy si bude jistý, že pracovní vztah přerůstá spíše v přátelský a bude si jistý, že stejně situaci vnímá i druhá strana.


Další zdroje:
SPACEK, Ladislav. Nova velka kniha etikety. Praha: Mlada fronta, 2008.
SPACEK, Ladislav. Slon v porcelanu aneb Jak se neztratit v labyrintu etiky. Praha: Albatros, 2006.
Z dalsich knih o spolecenskem chovani uvadim:
CAJCIK, Karel. Spolecensky radce pro vsechny zivotni okolnosti. Praha: Professional Publishing, 2007.
GFADEROVA, Helga. Dobrymi zpusoby k uspechu. Praha: Talpress, 1995.
PATOCKA, Otakar. O tykani a vykani. Praha: Grada Publishing, 2000.
WERTH, Lioba, THUM, Christopher. Obchodni obedy a vecere jak uspesne vyuzit jejich potencial. Praha: ASPI, 2007.

Dobrý den.
Chtěla bych se zeptat na názor tykání. Potkám dceru (27 let) s vnoučkem a její kamaradkou s dítětem. Přijdu a pozdravim jeji kamarádku ahoj .
Dceři se to nelíbí a já mám na to pohled jiný.
 Je to opravdu tak neslušné ?

Nyní jsem zvolila ahojte. Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

děkujeme za využití služby Ptejte se knihovny.
Na otázku Vám neodpovíme zcela jednoznačně, jelikož chování dle společenské etikety je založené mj. na věku a společenském postavení lidí, kteří se setkávají a tyto údaje ve svém dotazu neuvádíte. Obecně by mělo při setkání dvou neznámých lidí dojít k vzájemnému představení, tj. osoba, která zná obě osoby představí společensky významnější osobě společensky méně významnou osobu. Když bychom počítali s případem, že jste vy starší než dceřina kamarádka a kamarádka je např. dceřina kolegyně z práce, měla by Vám dcera kamarádku představit a následně Vás představit jí. Při prvním kontaktu je patrně nejvhodnější zvolit obecný pozdrav „Dobrý den“, přičemž jej, jako starší a tudíž společensky významnější osoba, můžete následně doplnit výzvou k tykání – takto by měly být naplněny požadavky společenské etikety.

Jestliže by ale šlo o případ, kdy potkáváte dceru a její kamarádku, která je – ač mladší než Vy – např. profesně výše postavená než dcera (vedoucí apod.), mohlo by být dceři, ale i představované osobě, nepříjemné tykání. V tomto případě bychom spíše doporučovali zvážit, zda k tykání vůbec přistupovat.

Zdroj:
BRÁZDOVÁ, Dagmar. Zásady společenského chování: v každé situaci, doma i v cizině, z diplomatického protokolu. Praha: Road, 1991, 103 s. ISBN 80-85385-09-0.
MATHÉ, Ivo a Ladislav ŠPAČEK. Etiketa. Praha: BB/art, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7381-719-0.
https://www.ptejteseknihovny.cz/[…]/pravidla-spolecenskeho-chovani-tykani
https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/predstaveni-a-tykani

Necítím se být vázán těmito přísnými pravidly etikety. Tykání "nenabízím". Automaticky tykám tam, kde si myslím, že si to můžu dovolit, a jinde se ptám lidí, jestli můžeme používat tykání a říkám jim, že nemám rád vykání. Určitě nebudu čekat, až mi nějaká žena nabídne tykání jako první. Jaká zpátečnická představa.

Zavedl bych ve společnosti plošné tykání. Silně nesouhlasím s vykáním. Považuji ho za zbytečný přežitek z feudální třídní společností, a kdybych mohl, udělal bych z „ty“ standardní způsob oslovování jednoho člověka bez ohledu na jeho vztah k mluvčímu. Ve svobodné a demokratické společnosti jsme si všichni společensky rovni. Chovám k prezidentovi stejný respekt jako k dělníkovi, ke staršímu člověku jako k mladšímu a tak dále. V angličtině lidé začali říkat „you“ každému snad před 200 lety, a to lidem nebrání v poznání společenských rozdílů.

Zastánci vykání sice argumentují, že je to dobré pro udržení „odstupu“ od lidí, ale myslím, že pochopení tohoto je jen otázka zdravého rozumu, nepotřebuji oslovovat jednoho člověka, jako by byli dva abychom si udrželi přiměřený odstup. Upřímně, moc bych si nevážil kolegy, který by si přál udržet takový odstup ode mě, že by měl problém s tykáním se mnou.