-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jaká je prosím historie prodeje poutního zboží na Svaté Hoře? Kdo byli prodejci a výrobci poutního zboží?
Kramářské boudy vznikaly na Svaté Hoře téměř současně s přílivem poutníků, kterých přibývalo po příchodu březnických jezuitů v roce 2014. Jezuité dovedli obratnou reklamou učinit ze Svaté Hory přední poutní místo v Čechách. Poutníkům bylo ovšem nutné nabídnout občerstvení, což však přinášelo další problémy: kramáři svá jídla vařili na žhavém dřevěném uhlí, čímž vznikalo nebezpečí požáru a problém s jeho hašením, protože zde nebyl dostatek potřebné vody. Navíc boudy byly stavěny až u samé brány a v těsném sousedství ambitů a v krytých schodech, takže značně omezovaly volný přístup ke chrámu. Jezuité proti tomuto nešvaru dlouho bojovali, po jejich odchodu však magistrát získal právo rozhodovat o tomto prostoru.
Koncem 18. století obec zřídila první čtyři krámky, které pronajímala jednotlivcům. V roce 1844 byly původně dřevěné krámky nahrazeny zděnými. Výroba poutního zboží se tak stala jednou z možností obživy příbramského obyvatelstva. Byla to široká oblast činností, spadalo do ní pernikářství, voskařství, rozárnictví (pěstování růží), tiskařství, řezbářství, soustružnictví spojené s hračkářstvím, dále kudlařství a prstýnkářství. A prstýnkářství, tedy výroba olověných prstýnků, byla pro Příbram jedinečná. Prvním doloženým prstenářem byl Jan Lorenc Geiszendorfer z bavorského Rotheburgu nad Koubou, který s výrobou začal už na počátku 18. století. Jeho pokračovatelé rozšířili výrobu prstýnků o hodinky, náramky, náhrdelníky, dětské monstrance, kalichy, zvonečky aj.
Dalším výrobcem poutního zboží, tedy opět hlavně prstýnků, byl Johann Kotrbatý, který svou živnost přihlásil v 80. letech 19. století. Po ukončení činnosti rodiny Kotrbatých na počátku 20. století výroba proslulých „svatohorských olovňáčků“ nenašla žádného pokračovatele a prstýnky byly dováženy především z Německa. Ostatní poutní zboží začala vyrábět Továrna poutního a kovového zboží bratří Weilů a spol., která vznikla na místě malého podniku v roce 1922. Firma podle nedatovaného katalogu a vzorků dochovaných ve Sbírce Hornického muzea v Příbrami vyráběla v mnoha provedeních a velikostech růžence, medailónky, křížky, malé sošky a pouzdra na ně, kovové plakety s obrázky svatých, barevné obrázky svatých s textem v různých jazycích, závěsné obrázky různých míst či měst, misky na svěcenou vodu a mnoho dalšího. Za druhé světové války byla výroba značně omezena a po roce 1945 se již firma k předválečné výrobě poutního zboží nevrátila. V roce 1950 byla továrna definitivně zrušena a tím také skončila výroba poutního zboží v Příbrami.
HOLAS, František X. Dějiny poutního místa mariánského Svaté Hory u Příbramě. Příbram : Matice svatohorská, 1929. 765 s., obr. příl., tb., rejstř.
DAŇKOVSKÁ, Drahomíra. Domácká výroba poutního zboží. In Podbrdsko, 1995, 2 , s. 82-87, fot., bibliogr.
DOLEŽALOVÁ, Pavla. Nástin historie Továrny bratří Weilů na poutní a kovové zboží v Příbrami. In Podbrdsko, 2013, 20 , s. 108-138, fot.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
Příbram
Knihovna Jana Drdy Příbram
31.03.2015 16:45