-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
je prosím někde zmapován osud francouzských vojáků, kteří zůstali na našem území po bitvě u Slavkova? Kolik jich zde zůstalo? Je známo něco podrobnějšího o konkrétních vojacich? Prý se zde usadila i vdova po nějakém fr. důstojníkovi? Je tato informace pravdivá?
Děkuji.
S pozdravem
Dobrý den,
předávám Vám slíbenou informaci, kterou zpracovali pracovníci Historického kabinetu FF UK.
Po bitvě u Slavkova skutečně zůstali na našem území ranění francouzští vojáci, kteří nebyli schopní převozu, a nebo dezertéři. Řada z nich se v okolí Slavkova usadila a dodnes zde žijí rodiny s francouzskými jmény (často již počeštěnými) jako např. Galle, Audy, Šalé, Trumpeš apod. (viz Uhlíř, Dušan: Slunce nad Slavkovem, Třebíč : Akcent, 2000, s. 427).
Po válce tzv. páté koalice pak v létě 1809 obsadila francouzská armáda Brněnský a Znojemský kraj (12. července bylo ve Znojmě podepsáno příměří) a zůstala zde až do začátku listopadu. Tehdy se začalo domácí obyvatelstvo s Francouzi více sžívat a někteří francouzští vojáci měli zájem se zde usadit. Gubernium povolilo pobyt dezertérům, pokud se chovali spolehlivě. (viz Vaňáček, Michael: Francouzové a Morava v době Velké francouzské revoluce a koaličních válek, Brno: Musejní spolek 1965, s. 61).
V literatuře dostupné v knihovně Historického kabinetu se kolegyni bohužel nepodařilo dohledat další konkrétní informace o jednotlivých vojácích.
Doporučuje proto, podívat se na články v regionálních sbornících a časopisech jako např.:
Francouzi na Moravě v období napoleonských válek. Zdeňka Stoklásková. In: Muzeum Brněnska (2011), s. 22-33.
List z doby obsazení Jihlavy Francouzi a Bavory v roce 1805. Bohumír Smutný. In: Vlastivědný sborník Vysočiny : oddíl věd společenských / Jihlava : Muzeum Vysočiny Sv. 14, (2004), s. 119-123.
Pomoc civilnímu obyvatelstvu slavkovského bojiště roku 1805 postiženému válečnými událostmi. Martin Rája. In: Muzeum Brněnska (2011), s. 34-37.
Co nesouviselo s bitvou u Slavkova. Osudy rodu Jacquierů. Kadlec, Alois. In: Vlastivědný věstník moravský. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost 59, č. 2, (2007,) s. 190-194.
Možná by mohly být nějaké zmínky i v knihách zabývajících se historií jednotlivých míst (např.):
PERNES, Jiří; SÁČEK, Karel; KROPÁČKOVÁ, Lubomíra. Slavkov u Brna - Austerlitz : město nejen se slavnou historií. Slavkov u Brna : BM Typo, 2007. ISBN 978-80-903707-2-2.
V případě hlubšího zájmu o problematiku doporučuje kolegyně obrátit se na Moravský zemský archiv v Brně, kde by se podle literatury měly nacházet další informace k tomuto tématu (např. Vaňáček na s. 106, v pozn. č. 13 přímo uvádí odkazy na složky týkající se žádostí francouzských dezertérů o pobyt).
Informace o vdově po francouzském důstojníkovi kolegyně nenašla, protože některé z uváděných regionálních pramenů v Historickém kabinetu nemají a kolegyně je vyhledala v dostupných bibliografiích.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Knihovna Filozofické fakulty UK
27.12.2016 08:00
Můj děda se zajímal o historii našeho rodu a dostal se až ke dvěma bratrů , vojákům kteří si v okolí Slavkova našli manželky a usadili se
zde. Jeden poblíž Slavkova a druhý Lhoty u Chrudimi.