"....Naducané jako buchty byly nezvykle vysoké cihly, ze kterých se spolu s kamenem a dřevem stavělo v období gotiky. Naopak přítomnost nápadně plochých cihel v konstrukci signalizuje, že jde s největší pravděpodobností o stavbu už raně barokní. Koncem 16. století začíná na stavbách převlá­dat cihelné zdivo nad kamenným. Kromě plných cihel se vyráběla střešní krytina, podlahové dlaždice a kachle umělecké úrovně. Výroba byla ruční, na základě zkušeností, rozměry a tvary podle potřeby různé, kvalita kolísala. O století později se do výroby začaly zavádět stroje. Z teh­dejších stavebních materiálů poslouží jako rela­tivní datovací pomůcka raně barokní stavby cihly, které jsou oproti nynějším a tím spíše gotickým „buchtám“ nápadně ploché. Koncem 17. sto­letí zahajují rozsáhlou stavební činnost spoje­nou s výrobou i kláštery. Z tohoto období jsou i jezuitské koleje. Tvářnost Prahy pak výrazně poznamenala i stavba opěrných zdí terasových zahrad v 17. a 18. století.

Do skutečně řemeslné úrovně se výroba cihel rozvinula právě v 18. sto­letí, cihlářské výrobky se zdokonalovaly – cihly se už lisovaly a byly páleny v roštových pecích. Jejich rozměry se již přibližovaly těm dnešním. Kromě cihel se pálením zhotovovaly také dlaž­dice, prejzy, potrubí pro vodovod a četné pre­fabrikované prvky pro stavby. Velký odbyt nastal v době Josefa II. (1765–1790), kdy byla Praha obehnána novými cihelnými opevněními (např. Vyšehrad, Strahov). Na řadu přišla i řada nových druhů světských staveb. Jmenujme alespoň Panteon vybudovaný průmyslníkem Römischem r. 1814 na místě starého hradu Vranova na Malé Skále, z evropských historických objektů stojí za pozornost mohutné cihelné stavby kryté kvalitní pálenou krytinou – katedrála ve Štrasburku, rad­nice v Rotterdamu, palác Roverella ve Ferraře, u nás pak kostely sv. Jiljí v Nymburce a sv. Ducha v Hradci Králové, Staronová synagoga v Praze, klášter ve Zlaté Koruně u Třeboně…"viz

http://www.skanska.cz/upload/News_Press/Downloads/Partner/Partner_04_07.pdf

"..Stavebnictví. V období 1500-1750 nedošlo k žádné výrazné změně stavebních technik. Použití kamene a cihel se stalo obecným, i když dřevo zůstávalo důležitým stavebním materiálem pro stropy a podlahy a v oblastech, kde byl nedostatek kamene, zůstaly hrázděné konstrukce populární až do 17. století. Poté však rozšiřující se výroba cihel a dlaždic poskytla levnou a pohotovou náhradu, i když v 18. století, kdy se stal módním klasický styl, který nepovažoval cihly za důstojný materiál průčelí, došlo z estetických důvodů k ústupu těchto materiálů. Cihlářství se však tehdy stalo důležitým odvětvím pro běžné obytné budovy; cihly se dokonce staly exportním zbožím, protože je holandské a švédské lodě pravidelně vozily do Nového světa jako zátěž, a staly se cenným stavebním materiálem prvních amerických osad. Ve stavebnictví se začala používat litina, ale pouze k dekorativním účelům. Důležitým prvkem všech staveb se stávalo i sklo, čímž byl podpořen rozvoj oboru, který se dosud opíral hlavně o starověké umění tavby písku ve sklo a jeho foukání, formování a řezání do požadovaných tvarů...".

http://209.85.135.132/search?q=cache:zG5S_rmHfpYJ:www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_texty.doc+rozeznat+pálené+cihly+z+konce+16.+století+od+cihel+z+počátku+18.+století&cd=23&hl=cs&ct=clnk&gl=cz