-
To se mi líbí
-
Doporučit
Hypotetický sylogismus, kategorický sylogismus,
Dobrý den,
termín sylogismus se někdy používá jako synonymum pro jakýkoliv úsudek; většinou se jím však míní pouze tzv. kategorický sylogismus. V tomto užším významu jej používáme i my zde. Ačkoliv si to většina lidí neuvědomuje, kategorický sylogismus je zdaleka nejobvyklejším typem úsudku či argumentu používaným pro běžnou argumentaci, vysvětlování či zdůvodnění), které v normálním životě provádíme: naše neformální myšlení a náš přirozený jazyk funguje z valné části v sylogismech. Je ovšem zřejmé, že si většinou neuvědomujeme a ani jazykově nevyjadřujeme sylogismy v jejich úplnosti a formálně přesně: struktura sylogismu totiž umožňuje vytvářet různé zkratky bez ztráty informace. Nauku o sylogismech proto nechápejme pouze jako abstraktní logické cvičení, ale jako příležitost, jak lépe porozumět "logice přirozeného jazyka", jak si uvědomit principy, které neustále nereflektovaně užíváme. Znalost sylogistiky by nám měla přinést lepší orientaci v myšlenkové a logické struktuře neformálního jazykového projevu, schopnost odhalovat chyby argumentace, její skryté předpoklady, vznášet účinné námitky a ovšem i tvořit správné vlastní argumenty.
Obecně pojem sylogismums je úsudek složený ze tří kategorických soudů (dvě premisy a závěr), v němž se vyskytují celkem tři pojmy. V premisách sylogismu se kromě subjeku závěru (značíme S) a predikátu závěru (značíme P) vyskytuje ještě tzv. střední pojem (značíme M - latinsky "(terminus) medius" nebo "medium (syllogismi)"). V závěru se střední pojem nevyskytuje. Subjekt a predikát závěru se někdy nazývají extrémy sylogismu (tj. "krajní pojmy" či "krajní termíny"). Horní (vyšší) premisa (premisa maior) je ta, která obsahuje střední pojem a predikát závěru. Obvykle stojí na prvním místě. Dolní (nižší) premisa (premisa minor) je ta, která obsahuje střední pojem a subjekt závěru. Obvykle stojí na druhém místě.
Hypotetický úsudek (hypotetický sylogismus)
Hypotetický úsudek je úsudek o dvou premisách, přičemž horní premisou je hypotetický soud, dolní premisou pak antecedent, nebo konsekvent tohoto soudu (s případnou negací).
Hypotetický úsudek má dva platné mody usuzování:
Modus (ponendo) ponens
Modus (tollendo) tollens
V modu ponendo ponens ("kladením kladoucím") za předpokladu implikace kledením jejího antecedentu zároveň klademe i konsekvent (latinsky "ponere" "klást")
Příklad: Jestliže je Brown vinen, měl by být potrestán.
Ale Brown je vinen. Měl by tedy být potrestán.
V modu tollendo tollens ("popíráním popírajícím") za předpokladu implikace popíráním jejího konsekventu popíráme i antecedent (latinsky "tollere" "odstraňovat")
Příklad: Jestliže má Hegel pravdu, pak jsem papež.
Ale já nejsem papež, Hegel tedy nemá pravdu.
Zdroj: NOVÁK, Lukáš a DVOŘÁK, Petr. Úvod do logiky aristotelské tradice. Vyd. 1. České Budějovice: Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2007. 217 s. Opuscula; 5. ISBN 978-80-7040-959-6.
Další literatura:
BENYOVSZKY, Ladislav a kol. Úvod do filosofického myšlení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. 557 s. ISBN 978-80-7380-040-6.
Krátké, ale srozumitelné vysvětlení: http://leccos.com/index.php/clanky/sylogismus
Heslo Sylogismus dle wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sylogismus
Stručné vysvětlení pojmů: http://minorpremis.wz.cz/okna/sylogismus.html
Hypotetický sylogismus (jsou dva druhy - kondicionální a disjunktivní)
kondicionální úsudek
je-li A je B
A je, tedy je B
existují 2 figury, každá má 4 mody
1. ponendo-ponens: je-li A je B, A je, tedy je B
je-li A neni B, A je, tedy neni B
neni-li A je B, A není, tedy je B
neni-li A neni B, A není, tedy neni B
2. tollendo-tolens: je-li A je B, B není, tedy neni A
je-li A neni B, B je, tedy neni A
neni-li A je B, B není, tedy je A
neni-li A neni B, B je, tedy je A
logický zákon pro obě figury je vztah mezi podmínkou a podmíněným
Hypotetický sylogismus
disjunktivní úsudek
2 figury, každá má 4 mody
1.ponendo-tolens
S je bud P nebo je R, je P tedy neni R
S je bud P nebo neni R, je P tedy je R
S bud neni P nebo je R, není P tedy neni R
S bud neni P nebo neni R, není P tedy je R
2.Tollendo-ponens
S je bud P nebo je R, není P tedy je R
S je bud P nebo neni R, není P tedy neni R
S bud neni P nebo je R, je P tedy je R
S bud neni P nebo neni R, je P tedy neni R
Kdo má rád, je z Boha.
Myš má ráda sýr.
Myš je z Boha.
“Mít rád” je pokaždé něco jiného
Dilema
I je-li A i je-li B je C; buď je A nebo je B tedy je C.
Je-li S je buď P nebo R; není ani P ani R tedy není S.
např. zveřejnění jména agenta se mu nebere čest
Zdroj: http://www.etf.cuni.cz/~nidlova/fil-logika.htmlhttp://www.etf.cuni.cz/~nidlova/fil-logika.html
Filozofie a náboženství
--
Národní knihovna ČR
18.05.2015 08:00