-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat o všech věcech týkají se o pokusech na lidech, hlavně bych potřebovala definici. Děkuji za odpověd
Dobrý den,
odpověď na váš dotaz jsme našli v příspěvku Vladimíra Plíška Pokusy na člověku v časopisu Vesmír (Vesmír 82, s. 369, 2003/7, obor: medicína):
„...Závazná definice „pokusu na člověku“ dosud neexistuje. Současné zdroje rozlišují, ne zcela opodstatněně, pokusy k lékařským účelům (označované – snad s ohledem na lékařskou etiku – jako „klinické testy“) a pokusy „vědecké“ (rozumí se „neklinické“). Helsinská deklarace hovoří o lékařském výzkumu používajícím lidské subjekty a zahrnujícím výzkum na identifikovatelném lidském materiálu či identifikovatelných údajích. Jiní autoři hovoří o vědeckých pokusech, ve kterých je člověk použit jako subjekt… Historicky patrně prvý – a zdá se, že nejúplnější – pokus o právní definici pochází ze „Směrnic pro provádění vědeckých pokusů na člověku“, formulovaných roku 1946 v průběhu procesu s německými lékaři 1. americkým vojenským soudem v Norimberku, jež (v bodě 3) definují vědecký pokus na člověku jako zásahy a manipulace na člověku prováděné s výzkumnými cíli, které neslouží v jednotlivém případě k léčebným účelům a jejichž účinky ani následky nejsou na podkladě současných zkušeností dostatečně předpověditelné (volný překlad německé verze)…“ http://casopis.vesmir.cz/clanek/pokusy-na-cloveku
„Právní úpravy v jednotlivých zemích zabývající se například problémem medicínského pokusu na člověku, pokud vůbec existují, jsou velmi kusé. Chybí tak společné řešení, koordinovaný postup při ochraně lidských práv z hlediska diskutovaného tématu.
Jedním, zdaleka ne však jediným problémem, který souvisí s moderní medicínou je tedy medicínský pokus na člověku. (Medicínský pokus na člověku je předmětem zkoumání bioetiky jako nové interdisciplinární vědy, která vytváří nový světový názor a usiluje o spojení různých názorů a řešení jak ku prospěch jednotlivce, tak i celé společnosti. Bioetika bývá označována jako základ společného evropského a světového práva.) K diskusi o medicínském pokusu je nejprve zapotřebí vymezit jeho pojem. K tomuto účelu lze využít definice J. Štěpána, který ve svých pracích medicínský pokus chápe jako cílevědomou lékařskou činnost, která má na živém lidském organismu ověřit danou hypotézu s cílem získání nových, společensky prospěšných poznatků o ochraně a rozvoji zdraví lidí, zejména v oblasti teorie nebo prevence, diagnostiky a léčení nemocí, přičemž aplikovaná metoda není dosud uznána za postup lege artis… K významné právní úpravě medicínského pokusu na člověku na mezinárodní úrovni došlo poměrně nedávno, a to v roce 1996, kdy Výbor ministrů Rady Evropy přijal úmluvu s názvem Konvence o ochraně lidských práv a důstojnosti člověka s ohledem na aplikaci biologie a medicíny (dále jen Konvence). Konvence je považována za speciální normu k Všeobecné deklaraci lidských práv a v několika svých článcích se zabývá právě problematikou medicínského pokusu na člověku… Konkrétně Konvence řeší problematiku medicínského pokusu (vědeckého výzkumu) na člověku ve čtyřech svých článcích (čl. 15-18). Vědecký výzkum na člověka může být prováděn bez omezení, pokud je to ve shodě s Konvencí a ostatními právními ustanoveními zajišťujícími ochranu člověku. Podle Konvence může být výzkum na lidském jednici prováděn jedině v případě, že jsou dodrženy všechny jí stanovené podmínky. Pokus tak lze uskutečnit pouze tehdy, jestliže neexistuje jiná, srovnatelně účinná alternativa než výzkum na lidech. Rizika, která mohou vzniknout jedinci, na němž je prováděn výzkum, nesmí být v nepoměru k potencionálnímu prospěchu z tohoto výzkumu…“
Čerpáno z: MOLNÁROVÁ, Gabriela. Medicínský pokus na člověku. https://www.epravo.cz/top/clanky/obcanske-pravo/medicinsky-pokus-na-cloveku-15598.html.
Lékařství
--
Národní knihovna ČR
29.03.2017 16:34