-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, kam se mohu
obrátit s tématem:Oční pohyby při získávání informací? Hledala jsem všude
možně, ale našla jen minimum informací. Děkuji
Dobrý den,
Váš dotaz ohledně pohybů oka při získávání informací lze pojmout dvěma způsoby - pohyby očí při čtení (v disciplíně "rychločtení") a pohyby očí v rámci neverbální komunikace. V obou případech hrají pohyby očí důležitou roli.
Velmi pěkně je o oku jako nástroji pro získávání informací při čtení napsáno v knize "Naučte se číst". Zde se mimo jiné můžete dočíst, že více než 90% informací přijímáme zrakem, který není pouze optickým přístrojem, ale také vyhodnocovacím aparátem. Činnost oka zabezpečují oční svaly, rozeznáváme svaly uvnitř a vně oka. Většina lidí se domnívá , že oko při čtení postupuje klouzavým pohybem od levého okraje k pravému, pak se přesune na začátek dalšího řádku a znovu postupuje zleva doprava. Ve skutečnosti se však oči pohybují při čtení po řádku v tzv. skocích a fixují několik různých bodů.
Skoky po řádku nazýváme sakadickými pohyby a jsou pro rychlost čtení velmi důležité. Na konci 19. století pak učinili Erdmann a Dodge důležitý objev, když zjistili, že zrakové údaje se při čtení získávají výhradně po dobu fixace, a ne v době vlastního pohybu oka. Oko bychom mohli přirovnat k činnosti filmové kamery - oči zdánlivě "fotografují" nepohyblivé úseky, ale ve skutečnosti je promítají do mozku. Délka fixace se skládá z času potřebného k jeho shlédnutí a z času potřebného k jeho předběžnému ohodnocení jako části celku, v podstatě tedy pro jeho pochopení. Ve fixačním bodě se oko zastaví, vybere text ze zorného pole, "přečte" a znovu přeskočí na další bod, atd. Když oko při velkých skocích nestačí přečíst všechno, vybere z přeskočeného jen dominanty, které mu přináší nové informace nebo na kterých je založen text. Jednotliví čtenáři se od sebe liší tím, jak velké jsou jejich skoky mezi fixačními body. Všechno čtení se tedy uskutečňuje v době fixačních zastávek, protože v době sakadických pohybů nevidíme jasně.
Necvičený čtenář čte řádek 7-9 fixacemi.
Kromě doby trvání fixace a počtu fixací musíme uvažovat regresi neboli regresivní pohyb. Regrese je pohyb oka zpět do textu, který jsme už přečetli. Vracení je známka nedostatečného soustředění, vžitého nedobrého tělesně motorického návyku nebo nevycvičenost krátkodobé paměti. Regresivní pohyby mají za následek zvýšený a zbytečný počet fixací, přerušují sled myšlenek a rovněž prodlužují dobu trvání fixace. Kursy rychlého čtení jsou zaměřeny zejména na to, aby se cvičilo tzv. periferní zrakové vnímání, tj. aby se využily větší části sítnice. Poté lze snadno jedním pohledem (jedinou fixací) přečíst více znaků.
Druhou možností, jak nahlížet na význam oka při získávání informací, je tzv. nonverbální komunikace neboli řeč těla. Bylo provedeno mnoho výzkumů na procentuální zastoupení jednotlivých složek při zprostředkování a vnímání obsahu sdělení. Jeden z těchto výzkumů provedený Albertem Mehrabianem zjistil, že 55% obsahu sdělení je zprostředkováno neverbálními signály.
Význam očí při nonverbální komunikaci si lidé uvědomují dávno, každý zná slovní obraty (provrtávala ho očima, dívala se svůdným pohledem, atd.).
Příkladem pohybu očí je např. tzv. přezíravý pohled. Jedná se o nevědomky použitý signál, jímž se dotyčný člověk snaží vymazat ze svého zorného pole druhého, protože o něj ztratil zájem, nudí se nebo se cítí nadřazeně. Při běžném rozhovoru lidé mrkají obvykle 6x - 8x za minutu. V tomto případě však nechá člověk zavřené oči na vteřinu či delší dobu, aby člověka na chvíli vymazal ze svého zorného pole i z mysli. Dalším, již obecně známým pohybem oka, je mrknutí, kterým dáváme najevo sdílení tajemství s adresátem.
Nepříliš oblíbeným, avšak také využívaným pohybem, jsou oči zvednuté k nebi, které značí tiché rozhořčení, úžas a pohrdání a většinou v druhém člověku vzbudí pocit viny, že něco provedl špatně.
Více informací se můžete dočíst v následujících publikacích:
* PAPÍK, Richard. Naučte se číst!. V Praze: Grada, 1992. 181 s. ISBN 80-85424-93-2.
* HÖRNER, Gerhard. Rychlé čtení: čtěte rychle a efektivně. Vyd. 1. Brno:Computer Press, 2007. vi, 82 s. Rozvoj osobnosti. ISBN 978-80-251-1776-7.
* PEASE, Allan a PEASE, Barbara. Řeč těla. Vyd. 2. Praha: Portál, 2011. 359 s. ISBN 978-80-7367-921-7.
Existuje mnoho dalších knih především s tématem řeči těla, ale také na téma rychlé čtení a čtení obecně. Dokumenty můžete vyhledat např. v Souborném katalogu ČR na adrese https://aleph.nkp.cz/cze/skc.
Pokud ani jeden z uvedených příkladů pohybů očí jste neměla na mysli, upřesněte, prosím, Váš dotaz.
Psychologie
--
Národní knihovna ČR
07.03.2012 14:16