-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
žil jsem v ulici Krunertova v Hradci Králové - Kuklenách a nepodařilo se mi dohledat po kom je tato ulice pojmenována. V průběhu času jsem v novinách a časopisech vydávaných v Hradci Králové (Puls, Radnice, ...) narazil na různé rubriky "Po kom se jmenují", ale tato ulice tam nikdy nebyla. Dokázali byste prosím pomoci?
Děkuji
Dobrý den,
v knize Bohumíra Dejmka: Historie a současnost Hradce Králové ve jménech ulic je pouze tato kusá informace: "? Krunert (?), vůdce knihtiskařského dělnictva."
Zkoušela jsem hledat na internetu a myslím, že by se mohlo jednat o knihtiskaře Karla Krunerta http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/KRUNERT_Karel_1853-17.9.1916 Bohužel o něm nikde není více informací. Na rakouské internetové aukční síni eBay se mi podařilo nalézt "dopisnici", na které je foto Karla Krunerta, předsedy "Typografické Besedy", to by mohl být on. https://www.ansichtskartenserver.de/shop/ak/58/5896661.jpg
DEJMEK, Bohumír. Historie a současnost Hradce Králové ve jménech ulic. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1993. 186 s.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
Hradec Králové
Knihovna města Hradce Králové
21.06.2021 10:09
1. Základní data:
- Narozen 22. listopadu 1853 v Praze-Novém Městě jako syn truhlářského pomocníka Jana K. (1807-??) původem z Třeboně, příslušného do Nových Kopist u Litoměřic, a jeho manželky Karoliny roz. Hornové ze Zlonic (1816-1887). Jeho otec později pracoval jako strojmistr v Národním divadle. Rodina žila v Praze-Novém Městě čp. 1025 (dnes roh Havlíčkova 1025/4 a Na Florenci 1025/1, Praha 1)
- 5. dubna 1880 se v pražském kostele sv. Štěpána oženil s Annou Hrazánkovou (1860-??), dcerou majitele tiskárny. Měli tři dcery a dva syny. Bydleli na Vinohradech, postupně na několika adresách.
- Zemřel 17. září 1916 na Vinohradech čp. 297 (dnes Bruselská ulice) na srdeční vadu a zkornatění tepen.
Zdroje:
- Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Štěpána, sign. ŠT N25, s. 56, http://katalog.ahmp.cz/prag[…]C0029E97&scan=57#scan57
- Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u sv. Štěpána, sign. ŠT O13, s. 104, http://katalog.ahmp.cz/prag[…]449EE2&scan=118#scan118
- Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Ludmily na Vinohradech, sign. VIN Z7, s. 215, http://katalog.ahmp.cz/prag[…]F3C7CF&scan=220#scan220
- Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 316, obraz 719, http://digi.nacr.cz/prihlas[…]p;karton=316&folium=719
- Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 316, obraz 725, http://digi.nacr.cz/prihlas[…]p;karton=316&folium=725
- Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Ludmily na Vinohradech, sign. VIN N 3, s. 104, http://katalog.ahmp.cz/prag[…]2C82EA&scan=110#scan110 (dcera Zdeňka)
2. Jeho činnost shrnují mj. dva nekrology:
a) Dělnické listy, 19.09.1916, s. 4, https://anno.onb.ac.at/cgi-[…]ref=anno-search&seite=4
- Jako učeň v Grégrově tiskárně se zapojil do dělnických spolků (Oul - tj. svépomoc spíš než třídní boj) a roku 1873 vstoupil do knihtiskařských odborů. Tam postupně působil jako knihovník, zapisovatel a redaktor (časopis Veleslavín). Od roku 1889 zastával funkci předsedy Ústředního spolku knihtiskařů v Čechách. Účastnil se mzdových vyjednávání v 90. letech, vyučoval na odborné škole, publikoval odborné články a vydal knihu Návod ke kalkulaci v knihtisku.
b) Arbeiter Zeitung, 19.09.1916, s. 4, https://anno.onb.ac.at/cgi-[…]ref=anno-search&seite=4
- (kromě již zmíněného): Patřil k nejznámějším a nejvlivnějším důvěrníkům rakouského typografického dělnictva. Po vstupu do odborů vynaložil úsilí, aby se pražská organizace rozšířila na celé Čechy a podílel se na vytvoření stanov (budoucího) ústředního spolku. Na počátku 80. let byl zvolen předsedou pražských tiskařů a zastupoval je r. 1881 v Brně, kde se dojednávala spolupráce podobných spolků v rámci Rakouska. Jakmile byl schválen ústřední spolek, agitoval Krunert z pozice redaktora časopisu Veleslavín za připojování regionálních spolků, přičemž musel překonávat předsudky, které vůči této nové pražské organizaci panovaly. Po mzdových vyjednáváních r. 1888, kterých se účastnil, byl následujícího roku zvolen předsedou. Díky svým schopnostem si zajistil úctu kolegů i respekt zaměstnavatelů. Patřil k těm, kteří zabránili odštěpení českých dělníků do samostatného spolku. Roku 1901 (neúspěšně) kandidoval za sociální demokraty. Byl také činný pedagogicky a literárně. Jeho úmrtím ztrácí tiskaři celého Rakouska svého nejvřelejšího zastánce.
- Je o něm publikována řada dalších článků či zmínek, např. v časopise Typografia ( https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:dc4ec090-5c29-11e3-ae59-005056827e52 ), kam zřejmě kolem roku 1930 přispíval i jeho syn Antonín, v Národních listech i jinde. Přehled vybraných životopisných zdrojů uvádí například Kartotéka Jaroslava Kunce, http://www.badatelna.cz/[…]/?zaznamId=764699&reproId=616425 , odkazy na různé informace najdete i na Wikidatech ( https://www.wikidata.org/wiki/Q99083336 ).
Souhrnně je možné říci, že to byl významný odborářský funkcionář, respektovaný pro své odborné i organizátorské schopnosti. Bezprostřední vztah ke Kuklenám nebo Hradci Králové pravděpodobně neměl.
(Odesláno opakovaně po delší odstávce komentářů na PSK.)