plíseň hrachová

Text dotazu

dobrý den , chtěla by jsme se zeptat , zda by mi nekdo nemohl poskytnout informace o plísni hrachové , v žádné mě dostupné literatuře to nemohu najít a na internetu se mi zobrazují pouze prostředky na jeji hubeni. potřebovala by jsme znát : příčiny , původce , vhodné a nevhodné prostředí pro její růst, případně hubeni ( mohou být i tzv. babské rady) a další jiné informace.pokud by bylo možno , tak i nějaký obrázek. předem všem děkuji.

Odpověď

Dobrý den, původcem plísně hrachu je houba Peronospora pisi, která je rozšířená ve všech oblastech pěstování hrachu. K napadení může dojít poměrně brzy, již ve stadiu 6-7 listů. Častější je pozdnější výskyt onemocnění. Choroba napadá všechny nadzemní části rostliny. Primární příznaky jsou vodnaté, žlutozelené skvrny na listových čepelích, popř. luscích. Skvrny bývají ostře ohraničené, rychle žloutnou a zasychají. Na spodní straně ještě zcela nezaschlých napadených listů, v místě poškození pletiva, vyrůstá šedavý, šedohnědý, někdy šedofialový povlak sporangioforů houby. Výskyt choroby a její četnost i intenzita jsou značně závislé na konkrétní lokalitě a průběhu teplot a množství srážek. Choroba se objevuje za vlhkého počasí (dlouhé období dešťů nebo vysoké vzdušné vlhkosti) v poměrně širokém rozmezí teplot 8-25°C, častěji na příliš brzy vysetých porostech.
Patogen přechází na stonky a lusky, na kterých prorůstá dovnitř a infikuje semena. Houba přezimuje ve formě speciálních výtrusů (oospor) na rostlinných zbytcích v půdě a v infikovaných semenech i několik let. Jako ochrana před tímto onemocněním se doporučuje sít zdravé, neinfikované nebo mořené osivo, pečlivě likvidovat posklizňové zbytky, využívat odrůdy s vyšším stupněm rezistence, nevysévat hrách pozdě. Ve vlhčích a studených lokalitách se také při pěstování hrachu na stejném pozemku vyžaduje osevní postup se čtyřletým (některé publikace uvádějí i pětiletý) odstupem. Při akutním nebezpečí je možné použít některé fungicidy.

použitá literatura:
* VAVERKA, Slavoj. Zemědělská fytopatologie. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995. s. 77. ISBN 80-7157-167-9.
* HRUDOVÁ, Eva; POKORNÝ, Radovan; VÍCHOVÁ, Jana. Integrovaná ochrana rostlin. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, s. 70. ISBN 80-7157-980-7.
* Choroby a škůdci polních plodin, ovoce a zeleniny. 3. doplněné vyd. Praha : [Martin Sedláček], 2003. s. 38. ISBN 80-86726-03-7.
* TÁBORSKÝ, Vladimír; ŠEDIVÝ, Josef. Rostlinolékařství : učebnice pro střední školy. Praha : Vydavatelství CREDIT, 1997. s. 192, 194. ISBN 80-902295-2-2.
* ROD, Jaroslav. Choroby zeleniny a brambor. Praha : Nakladatelství KVĚT, 1997. s. 63. ISBN 80-85362-30-9.

Fotografie rostlin napadených touto chorobu naleznete např. na http://www.viarural.com.ar/viarural.com.ar/agricultura/aa-enfermedades/peron
ospora-pisi.htm nebo v následujících publikacích:
* Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny střední Evropy. Brno : Biocont Laboratory ve spolupráci se Semo Smržice, c2005. s. 217. ISBN 80-901874-3-9.
* BöHMER, Bernd; WOHANKA, Walter. Atlas chorob a škůdců okrasných rostlin, ovoce a zeleniny. Praha : Brázda, 2003. s. 199. ISBN 80-209-0317-8.
* Choroby a škůdci polních plodin, ovoce a zeleniny. 3. doplněné vyd. Praha : [Martin Sedláček], 2003. s. 38. ISBN 80-86726-03-7.

Obor

Biologické vědy

Okres

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

21.10.2009 13:12