-
To se mi líbí
-
Doporučit
Také si pamatuji tuto píseň pouze částečně, bratr mi ji večer zpíval před spaním. Rovněž by mne zajímalo jak se jmenuje a jak zní celá.
Pamatuji si toto:
Kolem hradu Křivoklátu je cestička zlá,
(jedou po ní dva rytíři a jeden sluha) - opakuje se.
Sluha jim jde otevřít, sluha jim jde vstříc (ó pane rytíři vy nevíte nic) - opakuje se.
Vaše dcera překrásná jako z růže květ,
(porodila synáčka, vy jste jeho děd) - opak
Jak to rytíř uslyšel, hned do hradu vjel (a svou dceru nezdárnou zabít hnedka chtěl) - opak
dál se mi to motá, vím jen, že to bylo hodně dlouhá balada a já jsem většinou u konce usnula.
Ještě si pamatuji, že byla zazděná na věži a nakonec ji otec zabil, nějak tak to celkově špatně skončilo.
Dobry den,
dotaz na píseň, kterou hledáte, jsme zodpovídali již před několika lety. Odpověď můžete najít v archivu služby Ptejte se knihovny, viz odkaz níže
http://www.ptejteseknihovny.cz/archiv?q=k%C5%99ivokl%C3%A1t+p%C3%ADse%C5%88
Ke Křivoklátu je cesta dlouhá,
jede po ní rytíř navštívit druha.
Na cestě potkal ho jeden sloužící.
"Ach pane, pane můj, vy nevíte nic!
Ta vaše dcera je jako z růže květ,
ona má synáčka, vy jste jeho děd".
...
Obdobná verze se zpívá leckde dodnes, děj je stejný, jen místy se trošku liší slova.
Věstník Musejního spolku královského města Rakovníka a politického okresu Rakovnického. Rakovník: Musejní spolek, 1940.
Hudba
--
Národní knihovna ČR
06.08.2015 10:31
píseň mi zpíval otec jako malé a pamatuji si ji jinak. Bylo to nejak takto:
Ke Křivoklátu je cesta dlouhá,
jede po ní rytíř z návštěvy druha.
Sluha mu jde otevřít, sluha mu jde vstříc,
ach vy pane rytíři vy nevíte nic.
Vaše dcera spanilá jako z růže květ,
ma malého synáčka, vy jste jeho děd.
Jak to rytíř uslyšel hned do hradu vjel,
aby od své dcerušky pravdy dozvěděl.
Ach dcero dcero má, kde je synek Tvůj,
bych do něho vrazit moh přeostrý meč svůj.
Ach táto tatíčku, žádného nemám,
kdybych měla synáčka, přiznala bych vám.
Otec ji dal vyvézti na vysokou věž
a tam ji dal zbičovat, až z ní tekla krev.
Ach táto tatíčku už se přiznávám,
že malého synáčka v hradě ukrývám.
Ach dcero dcero má tos mohla říct dřív,
nemuselas umírat v rukou otcových.
Chumelí se chumelí hustě padá sníh,
rytíři se sjíždějí na vratných koních.
A tu jeden odbočil a do hradu vjel,
aby svoji milenku též po boku měl.
Ach pane rytíři, kde dcera Tvá,
matka mého synáčka a milenka má.
Nechal jsem ji potrestat za neposlušnost
a ona mi odešla k bohu na věčnost.
Jak to rytíř uslyšel, probod rytíře,
vzal malého synáčka, z hradu ujížděl.
Chumelí se chumelí, hustě padá sníh,
rytíři odjíždějí na vraných koních.
Druhá věta se vždycky opakuje. Tolik jsem tu píseň milovala, že jsem si ji zapamatovala dodnes.
Katka