K diky za objasnenie :)

bůra = 5 kč nebo 5 tisíc.

búra znamená Kč 5,-. Pojem búra pro 5 tis. slovníky neuvádějí (např. Slovník nespisovné češtiny aj. ). Je možné, že v tomto významu slovo používá jen nepatrné množství osob.

Njn, tak obcas bur nebo bura(oba vyrazi jako j.c.) pouziji, nikdy buro...
Petku take, ale osobne mam mnohem radeji oznaceni bankovek, ktere nevim jestli se pouziva jinde, ale v severnich cechach nekteri pouzivame jako slang samotna jmena(familierne) osobosti na bankovce, tedy(on nejnizsi):
Anezka - uz nam ji zrusili :(
Karel
Amos
Bozenka
Palach
Emicka
a
TeGeeMko

To aby rec nestala . :)

dobrý den, chci se zeptat co znamená když někdo řekne 10 tácu

Dobrý den,

10 táců znamená v hovorové češtině 10000,-Kč

tác - tisíc korun, srov. talíř, litr, klacek, hadr •> uvádí
již Rippl 1926, ve svět. mluvě též Podzimek 1937;pův. argot, výraz.

tácek - argot, tisícovka, tisic korun, srov. tác Nováček 1929.

ARGOT (z fr. argot) je jedním z nejstarších označení sociolektů v Evropě. Někdy je používán pro označení jazyka lidí z určitého sociálního nebo pracovního prostředí (např. argotumělců, sportovců, vojáků apod.), častěji se však chápe v užším slova smyslu jako mluva vyřazených společenských vrstev (zlodějů, pašeráků, žebráků, bezdomovců, podvodníků, vyděračů, zabijáků apod.). Typickým rysem argotu (stejně jako slangu nebo žargonu) je jeho expresivní charakter a stylisticky snížená slovní zásoba a frazeologie. Významnou roli hraje v argotu utajovací funkce, proto se k němu obvykle řadí také tajné (resp. smluvené)jazyky dávných kočovných řemeslníků, potulných muzikantů apod.

Čerpáno z:
HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost : historie a původ slov. Praha: Maxdorf, c2009. Str. 11 a 422.

Kolik je když něco stojí např. 3 větve nebo 10 klacků ?

Dobrý den,

na Váš dotaz neexistuje jednoznačná odpověď. Hodnota 3 větví nebo 10 klacků je stanovena cenou, kterou je ochoten kupující za toto zboží zaplatit. Cena je ovlivněna mezním užitkem, který spotřebitel bude ze zboží mít.

To, co popisujete, je barterový (výměnný) obchod. Jedna z definic barterového obchodu je: Barterový/reciproční obchod Zahrnuje směnu komodit stejné hodnoty místo bankovních úvěrových transakcí jako plateb za zboží.
Zdroj: Zemědělská ekonomika. Praha: Československá akademie zemědělských věd?, 08.-09.1993, 39(8-9), s. 636. ISSN 0139-570X. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:9befa740-a6a1-11e8-ba56-5ef3fc9bb22f

 
Barterový obchod či jen barter je směnný obchod, tj. výměna zboží nebo služeb za jiné zboží či služby bez použití peněz, nebo při alespoň částečném započtení hodnoty zboží či služby jiným zbožím nebo službou. Zdroj: BALCAROVÁ, Jitka, Eduard KUBŮ a Jiří ŠOUŠA. Venkov, rolník a válka v českých zemích a na Slovensku v moderní době. Praha: Národní zemědělské muzeum, s.p.o., 2017, s. 65. ISBN 978-80-86874-87-6. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:6584ed95-6feb-48c8-871c-d8ab7d01b596

Barterový obchod patří mezi operace countertrade, je čistý výměnný (kompenzační) obchod zboží za zboží, při kterém nedochází k žádnému peněžnímu toku a v zásadě je celý obchod uzavřený jedinou smlouvou.
V rámci barteru dochází ke dvěma simultánním tokům zboží, při kterém partneři mají povinnost zboží převzít. Barterový obchod je nejvíce uzavírán mezi dvěma partnery, třetí osoba do této operace nevstupuje. Pozdější prodej zboží dalšímu zákazníkovi není součástí barterové smlouvy.
Zdroj: HES, Aleš a Česká zemědělská univerzita v Praze. Základy mezinárodního obchodu. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2005, s. 22. ISBN 80-213-1406-0. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:5d7bf1e0-1407-11e7-96ce-005056827e51

Barterový obchod je často využíván v době válek, kdy oběživa je mezi občany válčícího státu málo. Dále citujeme:
"Je obecně známo, že ve válce bohatne především velkopodnikání, má-li ovšem jeho produkce strategický obsah, tj. slouží-li vedení války či výživě obyvatelstva (zvláště je-li napojena na státní zakázky). Klasickým příkladem je Baťa, ale také třeba velké oděvní firmy z Prostějova, jakými byli Rolný či Nehera. Hovořit o válečných ziscích Škodových závodů v Plzni či Vítkovických železáren v Ostravě snad ani není třeba. V nesrovnatelně menší míře mohlo z válečného nedostatku těžit i regionální řemeslné malopodnikání. Svérázný příklad nabízí např. řemenářská výroba
v obci Metylovice na úpatí Moravskoslezských Beskyd, která se od raného novověku profilovala jako vysoce specializovaný producent řemenářské výroby - především pak bičů. Tito malovýrobci řadící se do nižší střední třídy užívali ke zlepšení své ekonomické situace a splácení dluhů (většině z nich se dluhy splatit podařilo) stejný instrument jako malorolnictvo, tj. prodej svého, za války nedostatkového zboží z velké části na černém trhu. Symptomatické je, že mezi rolníky a řemenáři fungoval jistý specifický druh kontaktu, jenž nese označení barterový obchod."
Zdroj: BALCAROVÁ, Jitka, Eduard KUBŮ a Jiří ŠOUŠA. Venkov, rolník a válka v českých zemích a na Slovensku v moderní době. Praha: Národní zemědělské muzeum, s.p.o., 2017, s. 64-65. ISBN 978-80-86874-87-6. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:6584ed95-6feb-48c8-871c-d8ab7d01b596

Při směně narážíme na některé problémy: směnitelnost daného zboží (služby) a dělitelnost zboží, viz. "Přímá směna Směnu, v níž lidé získávají věc, kterou chtějí spotřebovat nebo používat, nazýváme přímou směnou. Brambory byly směněny přímo za boty, po kterých farmář toužil. Přímé směně se někdy také říká směna barterová nebo barterový obchod. Často ale může být obtížné najít někoho s přesně opačnými záměry. Uvědomíme-li si, kolik různých věcí každý z nás potřebuje, zdá se nemožné, abychom produkt své vlastní práce dokázali směnit za všechny ostatní věci.

Pokud existují tři různé produkty (jablka, hrušky, meruňky), pak máme tři možnosti směn: jablka za hrušky, hrušky za meruňky, meruňky za jablka. Je představitelné, že najdeme protistranu pro náš obchod. U sta různých produktů již existuje téměř pět tisíc možných směn. Dnešní hypermarkety mají ve svém sortimentu 60 000 výrobků. Mezi nimi existuje téměř dvě miliardy možných směn.
Problém nalezení protistrany v případě směny brambor za boty však není jedinou překážkou, na kterou můžeme u přímé směny narazit. Další obtíží je nedělitelnost některých věcí. I kdyby bylo pouze 9 různých výrobků, existuje 36 různých směn mezi nimi věcí. Pěstitel brambor může snadno rozdělit úrodu na pytle po několika kilogramech a každý pytel směnit za něco jiného. Co však udělá například výrobce parní mlátičky? Tu nejde rozřezat na tisíc dílů a každý z nich směnit.

Člověk, který není schopen ve směně získat přímo zboží, jež shání, se může rozhodnout směnit svoji věc za něco docela jiného. Proč by to dělal? Může se domnívat, že získaná věc půjde na odbyt lépe než věc prodaná. Tuto důležitou vlastnost každého zboží nazýváme obchodovatelnost. Obchodovatelnost ukazuje, jak obtížné je najít na trhu protistranu při prodeji dané věci. Zboží s velkou obchodovatelností je často předmětem obchodu, a proto není obtížné najít kupce či prodejce takového zboží. Příkladem může být chléb, domácí zvířata nebo předměty denní potřeby. Naopak málo obchodovatelné zboží nebývá častým předmětem směny, a proto může trvat velmi dlouho, než obchodník nalezne kupce. To platí pro jedinečná umělecká díla nebo složité nástroje s velmi specifickým účelem. Řekněme, že náš farmář nemohl nalézt nikoho, kdo by za jeho brambory byl ochoten směnit boty. Prostě na trhu nebyl žádný švec shánějící brambory. Farmář tedy směnil brambory za něco obchodovatelnějšího, hřebíky. Jakmile tuto první směnu provedl, bylo již snadnější získat vytoužený produkt. Hřebíky na trhu sháněl kdekdo, a proto nebylo těžké nalézt ševče, který za své boty přijal hřebíky. Tomuto postupu říkáme nepřímá směna."
Zdroj: KAŠPAR, Jan, Antonín ODEHNAL a Bára BUCHALOVÁ. Peníze do kapsy. Praha: Albatros, 2004, s. 18-19. ISBN 80-00-01408-4. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:fa419320-23f5-11e6-8803-005056827e51

Směnu za klacky není jednoduché určit, protože je dána obchodovatelností, viz "Obchodovatelnost je vlastností každého zboží na trhu. Některé věci jsou obchodovatelnější než jiné. Jako prostředek směny je samozřejmě nejvýhodnější použít zboží s nejvyšší obchodovatelností. U něj totiž existuje největší pravděpodobnost, že se jej podaří v další směně vyměnit za něco jiného. O zboží (někdy také říkáme statek) s vysokou obchodovatelností má zájem velký počet lidí, a proto je snadné ho dále směnit." Zdroj: KAŠPAR, Jan, Antonín ODEHNAL a Bára BUCHALOVÁ. Peníze do kapsy. Praha: Albatros, 2004, s. 20. ISBN 80-00-01408-4. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:fa419320-23f5-11e6-8803-005056827e51

Věříme, že Vám tato odpověď pomohla. Zkuste najít kupce pro 3 větve nebo 10 klacků, potom budete znát jejich cenu.

S pozdravem služba PSK