pavouk se 6 nohama

Text dotazu

Dobrý den, jednou jsem viděl v garáži pavouka - toho velkého, černého a chlupatého.
Ale měl jen šest nohou a to vím naprosto jistě - byl opravdu velký.
Mohl mu někdo někdy nějak ty nohy utrhnout? Nebo, k čemuž bych se přikláněl, se jednalo o genetickou vadu?
genetické vady se vyskytují u všech živočichů myslím...

Odpověď

Dobrý den,

Je pravděpodobné, že se jednalo o genetickou vadu, neboť pavouci mají opravdu nohou osm. Zajímavé postřehy na téma pavouci Vám přikládáme jako odpověď. Informace jsme čerpali z Digitální knihovny Kramerius (http://kramerius4.nkp.cz ):

""Kdo potřebuje kolena?

Jak LIDÉ, tak také PAVOUCI. Ti mají 8 nohou a v každé noze 6 kloubů. Pavouci tedy mají jakoby 48 kolen. S tolika klouby se nohy pavouků mohou dobře vytáčet do nej různějších směrů. Sklípkan mexický je tak velký, že uloví i myš či ptáka. 

Který pavouk má nej chlupatější nohy? Nejchlupatější nohy mají někteří sklípkani. Sklípkani mají 6 oček, ale žádné z nich nevidí příliš dobře. Proto si vyhmatávají cestu pomocí dlouhých chlupů na předních nohách. 

Zavírají pavouci dveře? Aby byli v bezpečí, zavírají se někteří sklípkánci v norách. Tento druh utěsňuje vchod na konci zpoštělým a tvrdým zadečkem, jiní sklípkánci používají poklop z bahna, další zase tkají víčka ze svých vláken. 

Jak cestují mladí štíři? Štíří samička nosí mláďata na hřbetě až do stáří zhruba 2 týdnů. Jestliže některý drobeček spadne, matka se zastaví a počká, až se mladý štír vyšplhá zpět. Samičky štírů svá mláďata brání klepety a jedovým trnem. Štíří klepeto je účinná zbraň.

Skáčou pavouci? Někteří pavouci skáčou, např. skákavky se zmocňují kořisti podobně, jako když kočka chytá myš. Ačkoli řada pavouků nechytá kořist do sítí, často se jistí kotvou upředenou z vlákna.

Zdroj: MAYNARD, Christopher. Překvapivý svět zvířat. Praha: Slovart, ©2001. 61 s. ISBN 80-7209-290-1.

Obor

Biologické vědy

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

07.11.2014 17:46

Markéta Ellens píše:
Neděle 28.08.2016 07:04
Dobrý den,
zdá se to neuvěřitelné, ale genetické vady se asi šíří. Právě jsem našla velkého černého pavouka také se šesti nohama. Dva páry má atypicky krátké a zadní pár má normálně dlouhý, jako tihle pavouci mívají. Tvar těla je také divný, zadeček hodně protáhlý až do špičky. Normální velké černé pavouky znám moc dobře, náš dům se jim líbí. Jsem z okresu Rakovník. Zajímalo by mne, zda předchozí tazatel zde na pavouka se šesti nohama je odněkud poblíž.
PSK - admin píše:
Úterý 30.08.2016 15:29
Odpověď na Váš dotaz jsme Vám zaslali e-mailem. S pozdravem služba PSK
Petr zemen píše:
Pátek 06.05.2022 20:45
Zdravim vas ... tak si tak trunim na wc a u toho pozoruji cetne pavouky ktere u me doma nechavam zit pokud mi nemigruji smer me loze... nicmene mam doma klasicke tenoucke pavouky kteri se v ohrozeni zacnou tocit na pavucine aby nebyli videt .... a vidim tu ted prede mnou vice pavouku se 6 nohama a samozrejme i vicero s 8 koncetinami takze se to evidentne netyka jen velkych cernych pavouku ale jde to napric druhy mimochodem jsem rychnov nad kneznou
PSK - admin píše:
Pondělí 09.05.2022 11:07
Dobrý den,
Všichni pavouci mají 8 nohou.
Vybíráme pro Vás z literatury:
„Z hlavohrudi všech pavouků vyrůstá šest párů článkovaných končetin. První pár, zvaný klepítka neboli chelicery, je dvoučlánkový. Jejich základní článek je mnohem robustnější než článek koncový, který má vzhled mírně zahnutého a poměrně tenkého, špičatého drápku (obr. I-3a). Druhý pár jsou makadla neboli pedipalpy (obr. 1-2). U samic se silně podobají noze; mají však o jeden článek méně a u všech našich druhů vybíhá jejich kyčelní článek (koxa) v nápadný výběžek směřující к ústnímu otvoru. Kdysi byl nazýván čelistí, jak to dodnes vyplývá z jeho odborného pojmenování gnatokoxa. Avšak, jak bude dále řečeno, vzhledem к mimotělnímu trávení pavouků se tyto gnatokoxy mohou jen velice málo uplatnit při zpracovávání přijímané potravy. U samců je značně pozměněn i koncový článek makadla. U většiny našich druhů je zvětšen a opatřen váčkovitým útvarem zvaným bulbus (obr. IX-4b). Bulbus hraje důležitou úlohu při předávání spermatu během kopulace do zásobních váčků (receptacula seminis) samice (obr. 11-16). Třetí až šestý pár končetin jsou nohy. Mají sedm článků: kyčel (koxa), příkyčlí (trochanter), stehno (femur), koleno (patela), holeň (tibia) a dvoučlánkové chodidlo (metatarzus a tarzus). Metatarzus je tím článkem, který schází na makadle (obr. I). Tarzus je zakončen 2-3 drápky (obr. IX-8). Vzájemná pohyblivost jednotlivých článků je dosti odlišná. Kyčel, kterou je noha napojena na hlavohruď je v podstatě nepohyblivá. Naproti tomu kraťoučké a téměř kulovité příkyčlí umožňuje charakterem svého vkloubení vysokou pohyblivost celé nohy, která se díky němu může otáčet kolem vlastní osy.“
Zdroj: BUCHAR, Jan a KŮRKA, Antonín. Naši pavouci. Praha: Academia, 1998. s. 11. ISBN 80-200-0331-2. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:76667240-7f1e-11e5-b433-5ef3fc9bb22f

„Hlavním znakem pavouků je zřetelné dělení těla na dvě části (hlavohruď a zadeček) a šest párů končetin, z nichž poslední čtyři jsou nohy, zatímco první pár tvoří klepítka (chelicery) a druhý pár makadla (pedipalpy).“
Zdroj: BELLMANN, Heiko. Pavouci. Praha: NS Svoboda, 2004. s. 4. ISBN 80-205-1046-X. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:1c839540-772c-11e5-a2d8-005056825209

Avšak podle všeho dochází u pavouků velmi často ke ztrátě končetin. Dokonce jim nohy mohou za jistých okolností i dorůst. Více se dočtete zde: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/635
Když se podíváte např. na obrázky třesavky vyhledané službou Google obrázky, uvidíte, že na obrázcích často mají pavouci různý počet končetin. Např. i fotka třesavky použitá na Wikipedii ukazuje pavouka s menším počtem končetin.
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99esavka_velk%C3%A1

Další zdroje:

BELLMANN, Heiko, KLEINERT, Enno a KŮRKA, Antonín. Pavoukovci a další bezobratlí. V Praze: Knižní klub, 2003. 152 s. ISBN 80-242-0672-2. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:b48af8f0-2cb8-11e6-a3d3-001018b5eb5c

BAUM, Jiří a BUCHAR, Jan. V říši pavouků: doplňková četba k učebnicím zoologie pro základní devítileté školy, střední všeobecně vzdělávací, zemědělské a pedagogické školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973. 289 s. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:18bb8a20-950f-11e5-9cbd-5ef3fc9ae867

Z toho soudíme, že se jedná o věc běžnou.
Přejeme Vám další úspěšná pozorování.
Služba PSK.
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu