-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, už nevím na koho se obrátit. Snažím se zpracovat svůj rodokmen. Při pátrání po předcích na severním Plzeňsku jsem našel předka, který byl ovčákém v Kralovicích a později v Býkově (samota u Kaznějova), kde i zemřel. V matrikách u svateb jeho dětí je uvedeno, že pocházel z Horního Hradiště (ex Superiori Hradischt), kde jsem však jeho narození nenašel. Zemřel v 62 letech a u jeho úmrtí v roce 1755 je uvedeno, že byl rodákem "ex Pago Waschmühl in Dominio Lichtensteinensi oriundus". Nepodařilo se mi ale dohledat o jakou obec se jednalo. Předpokládám, že půjde o nějaký osamocený, dnes již zaniklý, mlýn na Líštanském panství. V mapě z 19.stol., ve staré katastrální mapě ani v matrikách z okolí Líšťan však nic takové není. Nevíte, zda existuje možnost, kde tuto obec/mlýn hledat, abych byl schopen dohledat jeho narození? Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
k zodpovězení Vašeho dotazu zaslaného prostřednictvím služby Ptejte se knihovny dne 23.2.2016 byly prohledány následující zdroje, v nichž jsou bližší informace ke všem Vámi zmiňovaným obcím:
publikace:
Bukačová, Irena, Fák, Jiří a Foud, Karel. Severní Plzeňsko I = Landkreis Pilsen Nord I. Překlad Irena Bukačová. 2., rozš. a upr. vyd. V Domažlicích: Nakladatelství Českého lesa ve spolupráci s Muzeem a galerií severního Plzeňska v Mariánském Týnci, 2001. 206 s. Historicko-turistický průvodce = Historisch-touristischer Führer; č. 6. ISBN 80-86125-23-8.
V této publikaci je na s. 37 uvedena informace: „Horní Hradiště. Nevelká ves ležící ve svažitém terénu 2 km severně od Plas. K r. 1250 patřila plaskému klášteru. R. 1420 zapsána králem Zikmundem Burjanu z Gutštejna. V majetku pánů z Gutštejna do pol. 16. stol. Po r. 1623 získal ves opět plaský klášter. V pol. 17. Stol. bylo v Hradišti 6 usedlostí. Ve středověku stával poblíž vsi mlýn zvaný Radějov, který byl v 1. pol. 17. stol. zničen. Po pol. 19. stol. se pro obec užívalo jména „Hradiště hořejší…“
Bukačová, Irena. Severní Plzeňsko. II = Pilsen Nord. II. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1997. 227 s., [16] s. barev. fot. Historicko-turistický průvodce; č. 7. ISBN 80-901877-5-7.
Foud, Karel. Vesnice Plzeňského kraje: [okres Plzeň-sever a Plzeň-město. [Plzeň]: Plzeňský kraj, 2010. 208 s. ISBN 978-80-260-2146-9.
Klempera, Josef. Vodní mlýny v Čechách. IV, Plzeňsko, Rokycansko, Kralovicko, Manětínsko, Přešticko, Klatovsko, Domažlicko a Pošumaví. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 201 s. ISBN 80-7277-052-7.
Sklenář, Jaroslav. Voda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku. Čistá: Sklenář Jaroslav, 1997. 241 s.
Dále na webovém portálu Státního oblastního archivu v Plzni je mj. vystavena digitalizovaná farní kronika obce Líšťany viz http://www.portafontium.eu/chronicle/soap-ps/00918-fara-listany-fara-1674-1945
Souborný katalog České republiky, Katalog Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, Bibliografické databáze Historického ústavu Akademie věd ČR, regionální informační zdroje SVK PK, Internet
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
Plzeň-město
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni
23.02.2016 18:51
děkuji za Vaši odpověď. Bohužel se mi podle Vašich informací nepodařilo v matrikách danou obec lokalizovat. V knize "Voda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku" jsem našel velké množství mlýnů, ale bohužel nic, co by mohlo odpovídat německému názvu Waschmühl. Je mi o informaci uvedenou v matrice "Obora 02",str.728 - http://www.portafontium.eu/[…]/obora-02_3250-z (vpravo úplně dole záznam ze 17.3.1755).
Jako poslední možnost mě napadá, že by tato obec mohla být uvedena v "Popis Čech r. 1654 (Souhrnný index obcí k berní rule)", kde by měl být seznam i s tehdejším německým názvem. Bohužel ale nevím, kde do této knihy nahlédnout.