-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
rád bych se informoval o původu sousloví ostře sledované vlaky(vlak, transport). Nikde jinde než v Hrabalově knize jsem o tomto neslyšel a přesto se zdá, že to byl tehdy uzívaný výraz. Je to tedy Htabalem vymyšlené slovní spojeni a nebo je jeho původ jiný? Díky za odpověď.
Dobrý den,
v šedesátých letech minulého století začal být B. Hrabal uznáván jako pozoruhodný autor v české próze. On sám říká, že to, co psal do té doby, psal pro sebe. Ostře sledované vlaky ale označuje jako svoji první angažovanou literaturu, která by mohla oslovit třeba i milion lidí, kteří se zúčastnili války, nebo museli v protektorátu žít. Dvě starší prózy spojil v jeden celek, který nazval, jak uvádí Radko Pylík, po "hrabalovsku": Ostře sledované vlaky.
Jak však vzniklo sousloví "ostře sledované vlaky" skutečně, jsme doloženo nikde nenašli. Je však známo, že v době druhé sv. války, pokud se dopředu zjistilo, kudy se budou Němci přesouvat, po které trati pojedou jejich vlaky s vojenským materiálem, odbojáři vymýšleli, jak by náklad zneškodnili a nepřítele zničili. Jednalo se nejenom o vlaky, ale také např. o mosty, které vyhazovali do povětří, aby se Němci nemohli dostat dál. Československý odboj ve velkém utajení sledoval pohyb vlaků, (ostře sledoval), aby nepřišli o žádnou možnost transport poničit a nepřítele oslabit .
Ve směšnohrdinském příběhu z protektorátní doby Ostře sledované vlaky (vytvořeném na základě textů Kain a Fádní stanice) dokázal Hrabal své vypravěčství spojit do klasické povídkové stavby.
Zdroj: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1244&hl=ost%C5%99e+sledovan%C3%A9+vlaky+
Doporučujeme oslovit ještě Vojenský historický archiv AV ČR http://www.vhu.cz/ nebo z literárně vědného hlediska Ústav pro českou literaturu AV ČR http://www.ucl.cas.cz/cs/.
Zajímavé odkazy a zdroje:
"Motivy a témata novely jsou ve filmu zpracovány, ale v centru dění je tu výbuch nacistického vlaku s vojenským materiálem. Na rozdíl od násilně pojatého patosu a heroismu ve válečných románech tehdejšího socialistického realismu je struktura vyprávění v Hrabalově novele o druhé světové válce charakteristická tím, že je vágní a na první pohled nenápadná. Naivní mládenec Miloš spontánně vylézá na semafor a přesně hází časovanou nálož na "ostře sledovaný vlak". Svým prostým činem se stává mučedníkem."
Zdroj: FEDROVÁ, Stanislava. Česká literatura v intermediální perspektivě. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2010. S. 193.
"Stanicí projíždějí lazaretní vlaky, muniční vlaky, vlaky plné mrtvého dobytka, vlaky s mladými Němci, kteří ještě musí na frontu, přijel i vlak z Drážďan s hrstkou Němců, která přežila kobercové nálety Američanů na město.
„Pan přednosta vyšel na perón a vykřikl tím směrem, kde se pořád ozývalo dunění a byl barevný obzor: „Neměli jste se pouštět do války s celým světem!!““(str. 61)
„Miloši, zejtra máme noční zase spolu … naší stanicí projede nákladní vlak s osmadvaceti vagóny střeliva, vezou to v otevřených vagónech, bude projíždět naší stanicí ve dvě hodiny po půlnoci. A mezi naší stanicí a sousední nejsou kopce a žádný stavení … ten celý vlak by mohl vyletět na útraty vesmíru…“
„To jo, pane výpravčí, to jo, ale čím?“
„Všechno dostaneme včas …“
„Teďka zase mi budeme ostře sledovat vojenskej transport, že?“
Přesto byly stále přepadávány německé kolony, byly vypouštěny pohonné hmoty z cisteren, vykolejovány vlaky, vyhazovány mosty... Při této akci byl vyhozen do povětří německý vojenský transport, při kterém zahynulo nebo bylo zraněno téměř 200 osob. Kromě diverzních akcí na kolejích byly přepadávány nacistické posádky, muniční sklady, vojenské objekty, bylo přerušováno elektrické a telefonní a telegrafní vedení...
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%BD_odboj_%281939%E2%80%931945%29
Jako hloubkaři byli označováni stíhací piloti, jejichž úkolem za druhé světové války bylo operovat v nízkých letových hladinách a útočit především na malé pozemní cíle (automobily, lokomotivy, trafostanice apod.) a narušovat tak týl nepřítele, jeho infrastrukturu, zásobování či znesnadňovat mu komunikaci.
Mezi nejslavnější akce těchto pilotů patřily útoky na vlaky. Při zásahu parního kotle parní lokomotivy (odtud též lidový název „kotláři“) docházelo k těžkému poškození a tím ke znehybnění lokomotivy a jejímu dlouhodobému vyřazení z provozu. Tím způsobovali nepříteli problémy v železniční dopravě. Protože exploze parního kotle či unikající horká pára mohla zabít osádku lokomotivy, stříleli mnohdy hloubkaři první dávku před vlak a dávali tak posádce čas na zastavení a únik do bezpečné vzdálenost. Hloubkové nálety skýtaly mnohá nebezpečí i pro samotné letce – snadno přehlédnutelné telegrafní či telefonní vedení, stromy nebo terénní vyvýšeniny, za které mohl letoun při rychlém letu v minimální výšce zachytit, a v neposlední řadě také „flak“ – protiletadlové dělostřelectvo. Obzvláště vojenské transporty (zejména muniční vlaky) bývaly silně bráněny a do vlakových souprav se zařazovaly vagóny s rychlopalnými protiletadlovými kanóny.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hloubka%C5%99i_%28letci%29
Vojenské transporty, většinou jezdily v noci, též muniční vlaky, takže na hlavním nádraží Kutná Hory bylo neustále dunění přetížených vagónů a syčení páry. Obrněný vlak o 25 vozech představoval značnou bojovou sílu. Jeho cca 70 členů posádky mělo k dispozici protiletadlová děla a i kulomety. V sestavě byly plošinové vozy doplněné masivními betonovými skružemi, ve kterých byly flaky – rychlopalné kanóny. V sestavě vlaků byly dále muniční, zásobovací a ubytovací vozy. Po pádu Berlína a vstupu spojeneckých armád na území protektorátu se jejich situace stala velmi obtížnou a udržení vlaků v bojové pohotovosti bylo stále složitější. Musíme si uvědomit, že vlaky byly závislé na lokomotivách a strojním personálu, které dodávalo ČMD, o jehož spolehlivosti si německé velení nedělalo iluze. S přistavováním provozuschopných strojů byly stále větší potíže. Na hodně nádražích stály vlaky, německé posádky byly sice dobře vyzbrojeny, ale možnost pohybu jim chyběla.
Zdroj: http://kutnahora.pres.cz/archiv&rok=2012&idc=387
Divadlo, film, tanec
--
Národní knihovna ČR
16.12.2014 15:28