-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, rád bych se zeptal, jaký je původ a význam názvu sídliště Osmek v Přerově. Děkuji.
Dobrý den,
požádala jsem o pomoc p. dr. Lapáčka z Státního okresního archivu v Přerově.
Až do konce 19. století jsem v archivních pramenech název Osmek nezachytil.
Tradiční výklad v regionální literatuře - místo, kde docházelo ke smykům při rychlejší jízdě
Ladislav Hosták – Rudolf Šrámek, Místní jména na Moravě a ve Slezsku, Praha 1980, s. 196-197: část městyse Vracov - místní jméno patrně z Osmyk(y) ke smykati (německy „schleppen, schleifen“), srov. V Čechách Prosmyky a Smečno, k smyk; znamená místo zbavené porostu smýkáním nebo „lidé na něm bydlící“
Staročeský slovník, Praha 1984, s. 654 – osmeknúti = smeknout se; oloupat, sloupnout
Hanácký slovník - brzdění vozu smykem, pomocí silné větve
Ve formanské hantýrce se často setkáváme s výrazem „na osmek“. Při jízdě z kopce se kromě brzd a šlajfů používaly i další způsoby, jak udržet vůz pod kontrolou, aby se z prudkého kopce příliš nerozjel. Nejstarším způsobem bylo brzdění „na osmek“, kdy vozka uťal stromek nebo velkou větev a přivázal je k vozu tak, aby větve vlekl po zemi. Bylo-li potřeba, pak ještě sám na smýkaný stromek vylezl.
Výpisky z knihy Přerov v proměnách času, I.
K dalšímu rozhodování o pojmenování nové ulice došlo na zasedání obecního výboru 10. března 1893. Jednalo se ulici vedoucí směrem k Michalovu ve čtvrti Osmek nazývané. Gymnazijní ředitel Veselý navrhl přítomným, aby o pojmenování ulice rozhodla městská rada.
Další názorný přehled o uliční síti a jejím pojmenování nám dává plán Přerova z roku 1903. Zachyceny byly ulice a náměstí: Škodova, Kramářova, Kojetínská, Komenského třída, Riegrova, Malé Novosady, Velké Novosady, Blahoslavova, Školní, Nábřeží, Palackého, Jateční, Dolní náměstí, Kostelní, Malá Kostelní, Mostní, náměstí Na Marku, Ferdinandská, Horní náměstí, Žerotínova, Pod valy, Kozlovská, Na Trávníku, Vsadsko, Šířava, Ztracená, Sušilova, Wurmova, Čechova, Nerudova. Za Bečvou se nacházely: Velká a Malá dlážka, Lázeňská, Tratidla, Za mlýnem, Na kopaninách, Na osmeku, Na křivou.
V roce 1904, 3. února, obecní výbor rozhodl o pojmenování ulice vedoucí od Sušilovy ke Kramářově ulicí Jungmannovou. Dne 18. ledna 1905 projednával obecní výbor žádost obyvatel dosud nepojmenované ulice vedoucí z Trávníku do Kozlovské ulice. Zlomyslní sousedé prý ji začali nazývat Kočičí. Bylo rozhodnuto svěřit výběr řediteli Vávrovi. Vincenc Vávra spolu s Františkem Slaměníkem vypracovali memorandum týkající se pojmenování ulic a číslování domů, které předložili k projednání na nejbližším zasedání 15. února 1905.
„Memorandum slavné městské radě a slavnému obecnímu výboru města Přerova.
I.
Pojmenování ulic.
Jednotlivým větším neb menším oblastem pozemků lid náš pro orientaci dával význačná či charakteristická názviska, jež buď se vůbec neměníce neb časem zkomolena jsouce s pokolení na pokolení přecházela a udržela se na doby nejnovější. Názvy „tratí”, jak říkáme, buď označují půdu neb polohu, útvar neb kulturu půdy, konečně často jsou to jména místní (topická) neb po původci majetku (patronymická). Není potřebí dokazovati, že stará jména tratí jsou pro historii té oné krajiny ceny veliké a že nám často nahrazují zcela dobře nedostatek historických písemních zpráv. Dle jmen tratí dosud zachovalých lze určiti, kde která osada zanikla válkami neb jinou pohromou neb náhodou, stála, jaké měla obyvatelstvo, zda např. u nás české či německé, často též jakého zaměstnání.
Důležitost názvů tratí uznávali u nás topografové a historikové, jako Schwoy, Boček, Volný, Chytil, Brandl, Prasek, Fr. Slavík (zakladatel Vlastivědy moravské), v Čechách zejména Palacký a Tomek. Z té příčiny také historik a zemský školní dozorce Vác. Royt upozorňoval učitelstvo, aby názvy tratí sbírali a si zapisovali. Dotazník přiměřený rozesílal Musejní spolek brněnský. Jak to bylo záslužno a důležito, patrno nyní v topografiích, vydávaných Vlastivědou v Brně.
Tomek ve svém velkém díle „Dějepis Prahy” konstatoval staré názvy tratí a ulic v Praze od dob nejstarších, a zastupitelstvo Pražské činíc nároky na pojmenování ulic, k názvům těm především přihlíží. Na váhu též padá, že názvy tratí obyčejně se nedají ani na jiný jazyk překládati.
Také zde v Přerově máme názvy některých bývalých tratí zachovány v pojmenování ulic, např. Na Trávníku, Na Vsadsku, Pod valy, Na Tratidlech, na Kopaninách, Osmeku a j. Z té příčiny pro pojmenování ulic navrhuji:
1) aby stará charakteristická jména tratí co možná při pojmenování ulic byla zachována neb oživena:
2) teprve tehdy, kdyby jména takového nebylo, aby zevnějškem slušné ulice pojmenovány byly názvy novými, např. dle jmen historických našich osob. Pokud se týče názvu ulice z Trávníku do Kozlovské, oznamuji, že v katastrální mapě města Přerova celý komplex mezi ulicí „Na trávníku” směrem ku Kozlovské nazýváme „Trávník”. Lid v uličce, o niž se jedná, říká „Malá Trávnická” (bez slova ”ulice”), některé též „Od Bečvy”, ač toto pojmenování je velmi řídké. Na adresách dopisů a zásilek do této ulice pravidelně psáno jest „Malá Trávnická”. Navrhuji tedy, aby název „Malá Trávnická” ulici této zůstal, a to bez subst. „ulice”, jak říká lid a jak také správně zní po slovansku (např. v Petrohradě „ulice Něvská” zkrátka „Něvskaja”).
S návrhem tímto souhlasí Fr. Slaměník
V roce 1906, 20. ledna, byl poprvé oficiálně sestaven přehled dosud užívaných názvů ulic a návrh a výkaz nového soustavného číslování města Přerova:
Dolní náměstí, Horní náměstí, Žerotínovo náměstí,
Blahoslavova
Brabansko
Čechova
Ferdinandova
Havlíčkova
Jateční
Jungmannova
Kojetínská
Komenského třída
Kopaniny
Kozlovská
Kramářova
Lázeňská
Malá Dlážka
Malá Kostelní
Malá Trávnická
Malé Novosady
Mostní
Nábřeží
Nádražní
Nerudova
Osmek
Palackého
Pivovarní
Riegrova
Sušilova
Škodova
Školní
Tratidla
Trávník
Velká Dlážka
Velká Kostelní
Velké Novosady
Vsadsko
Wurmova
Za mlýnem
Ztracená
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
Olomouc
Městská knihovna v Přerově
15.03.2024 23:41