-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chtěl bych Vás požádat o pomoc při objasnění symbolu otevřeného oka, které je umístěno v pyramidě. Kolem pyramidy bývá někdy také záře. Byl jsem přesvědčen, že tento symbol patří do zednářské tématiky, která jej údajně měla převzít z egyptského symbolu "vševědoucího oka" boha Rá (omlouvám se, pokud se pletu). Často však při návštěvě (i a snad především katolických) kostelů spatřuji toto oko nad obrazy, sochami a různými křesťanskými památkami, někdy i přímo při vstupu do kostelů nad dveřmi. Jelikož zednářství a katolictví se vylučuje, považuji toto spojení za velmi podivné, všiml jsem si také, že se oko vyskytuje spíše na památkách novějších, max. snad pozdně barokních? Na žádných dřívějších oko v pyramidě není nebo jsem jej nenalezl. Slyšel jsem, že oko v pyramidě má symbolizovat pro křesťany oko Boží, tomu však moc nevěřím? Díky za pomoc při bádání...
Dobrý den,
nejprve k symbolu oka jako takovému. Oko nám otevírá svět, může být i zrcadlem duše – okem je možno proniknout do nitra člověka. Jeho lesk a vztah ke světlu staví oko do okruhu astrální symboliky. Oko se stává symbolem duševního vidění, poznání, moudrosti a božské vševědoucnosti.
Horizontálně položený ovál s okem symbolizuje u starých Egypťanů vševidoucí oko, nejznámnější jako oko boha Hóra (Hórovo oko). Někdy splývá s v mytologii také hojně využívaným (i když pro specificky královské souvislosti výlučnějším) Reovým okem vztahujícím se k bohu Reovi (Re nebo též Ra), jindy je však třeba oba symboly od sebe odlišovat. Často se objevuje jako amulet v podobě oka vedžat.
Ve výtvarném umění je oko stejně jako ruka jedním z prvotních symbolů Boha Otce před tím, než začal být zobrazován v lidské podobě.
Humanisté užívali jednotlivého oka jako symbolu Boha, vlastnosti bdělosti a výkonu soudní pravomoci („oko zákona“).
V poreformační době se rozšířil trojúhelník se zářícím otevřeným okem jako symbol Trojice v její všudypřítomnosti a vševědoucnosti. Toto tzv. oko Boží se jako oblíbený motiv 18. století objevuje jako koruna oltářů a kazatelen, na chrámových oknech a svornících klenby (např. na Morovém sloupu Nejsvětější Trojice na Malostranském náměstí v Praze z roku 1713). Jako symbol boží trojjedinosti, bdělosti a vševidoucnosti se objevuje se také na štítech a portálech klasicistních domů.
Co se týká svobodného zednářství, které ve své současné podobě vzniklo pravděpodobně roku 1717, mezi jeho základní symbolikou je např. kniha, úhelnice, kružidlo, vodováha, olovnice, koberec, úl, trojúhelník s písmenem G. Symbol vševidoucího Božího oka, které vše vidí a poukazuje na bohatství a moc Boží lásky, se objevuje se např. na zednářském koberci, ve výzdobě haly lóže - i když to podle obrazové dokumentace uvedených pramenů nemusí být pravidlem. Oko je většinou umístěno v trojúhelníku, ale nemusí tomu být vždy (např. u Dedopulose je na s. 28 obrázek sálu lóže s okem, které v trojúhelníku umístěno není).
U dalšího tajného společenství iluminátů jsem našla zmínku o oku nad pyramidou (nedokončená, tzv. Weishauptova pyramida, toto je zobrazeno i na americkém dolaru), a to v prameni, který je ke stažení na internetu, ale u něhož jsem neidentifikovala ani autora ani původ (Oko nad pyramidou), popř. v dalších zmínkách o iluminátech na internetu. Oko je umístěno v trojúhelníku a umístěno nad seříznutou pyramidou. Seříznutou pyramidu vybral univerzitní profesor z Ingolstadtu Adam Weishaupt (1748-1830) jako symbol bavorských iluminátů, který založil v roce 1776. Při vzniku řádu se inspiruje u jezuitů a u svobodných zednářů, z nich se i "rekrutuje" část jeho iluminátů. Naopak někteří ilumináti přistupují k zednářům, aby si osvojili jejich praktiky.
Prameny:
FONTANA, David. Tajemný jazyk symbolů : Názorný klíč k symbolům a jejich významům. Praha : Paseka, 1994, s. 57. 192 s., barev.fot., rejstř.
ISBN 80-85192-91-8
HALL, James. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha : Mladá fronta, 1991, s. 311. 517 s. ISBN 80-204-0205-5.
LURKER, Manfred. Slovník biblických obrazů a symbolů. Praha : Vyšehrad, 1999, s. 171-172. ISBN 80-7021-254-3 :
LURKER, Manfred. Lexikon bohů a symbolů starých Egypťanů : průvodce mystickým a magickým světem. Praha : Knižní klub, 2003, s. 134. ISBN 80-242-1016-9.
LURKER, Manfred. Slovník symbolů. Praha : Knižní klub, 2005, s. 346-347. ISBN 80-242-1588-8.
O zednářích a iluminátech se více můžete dozvědět např. z:
BLACK, Jonathan. Tajné dějiny světa. Praha : Argo, 2009. 447 s. ISBN 978-80-257-0125-6 (váz.).
DEDOPULOS, Tim. Svobodní zednáři : neznámý svět nejznámějšího bratrstva v historii. Praha : Metafora, 2006. 127 s. ISBN 80-7359-055-7.
Ilumináti [online]. [cit. 2.8.2010]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Ilumináti.>
KISCHKE, Horst; Andicz, Hellmut; Haubelt, Josef. Svobodní zednáři : mýty, výmysly, skutečnost a výhledy. Praha : ETC Publishing, 1997. 174 s. ISBN 80-86006-55-7.
Oko nad pyramidou [PDF]. [Cit. 2.8.2010]. Dostupné z: <http://www.europskenarody.info/Oko.nad.pyramidou.html.>
Symbolika svobodných zednářů : (její vznik a význam). Praha : Professional Publishing, 2000. 95 s. ISBN 80-86419-02-9
Tajné spoločnosti IV. Ilumináti a slobodomurári, 14.8.2009 [online]. In Magazín.sk. [Cit.3.8.2010]. Dostupné z: <http://magazin.atlas.sk/technologie/historia/585209/tajne-spolocnosti-iv-iluminati-a-slobodomurari>.
Filozofie a náboženství
--
04.08.2010 12:21