-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
potřebovala bych objasnit, jaký je rozdíl mezi odborovou organizací a radou
zaměstnanců a také k čemu slouží rada zaměstnavatelů.
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
odborová organizace i rada zaměstnanců zajišťují právo zaměstnanců na informace a projednání. Přesto jejich kompetence a rozsah působnosti není stejný. Rada zaměstnanců je poměrně novým orgánem (v českém pracovním právu se objevil v roce 2000). Role rady zaměstnanců je v současné době v České republice podřadnější než role odborových organizací, které mají v českém prostředí dlouholetou tradici. Rada zaměstnanců nemá na rozdíl od odborové organizace právní subjektivitu. Původně nesměla v jednom podniku fungovat zároveň rada zaměstnanců a odborová organizace. Odborová organizace byla vždy nadřazena radě zaměstnanců. Pokud v podniku vznikla odborová organizace, rada zaměstnanců zanikla. V současné době je již dle Nálezu ÚS č. 116/2008 možné zřídit radu zaměstnanců u každého zaměstnavatele bez ohledu na skutečnost, zda u něho působí odborová organizace či nikoliv.
Pravomoce a zaměření rady zaměstnanců a odborových organizací jsou ovšem nadále odlišné.
"...pouze odborová organizace má v ČR právo uzavřít za zaměstnance kolektivní smlouvu (viz 22§ ZPr). Nedostatek subjektivity brání radám zaměstnanců a zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci uzavírat jakékoliv smlouvy a činit právní úkony vůbec. Ostatně úloha rady zaměstnanců je oproti odborové organizaci omezena přímo ze zákona. Je tomu tak např. i v oblasti informování a projednání, kdy 287 § ZPr upravuje povinnost zaměstnavatele informovat odborovou organizaci a projednat s ní (nikoliv s dalšími zástupci zaměstnanců působících u zaměstnavatele) další záležitosti nad rámec informování a projednání upraveného společně pro všechny zástupce zaměstnanců v 279 § a 280 § ZPr."
"Rada zaměstnanců i zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou v současném pojetí jejich právní úpravy v zákoníku práce pouze mezičlánkem ("zprostředkovatelem" či "přenašečem" informací) mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. Pomáhají realizovat právo zaměstnanců na informace a projednání. Na druhé straně, pokud u některých velkých zaměstnavatelů odborové organizace nepůsobí, je zvolení těchto orgánů významnou pomocí zejména pro zaměstnavatele, neboť jinak by měl zaměstnavatel povinnost informovat každého zaměstnance přímo a taktéž s každým zaměstnancem projednat příslušné otázky přímo."
Zdroj: PICHRT, Jan. Právo zaměstnanců na nadnárodní informace a projednání. 1.vyd. V Praze : C.H. Beck, 2010. s. 22, 23.
Všechny potřebné informace k dané problematice můžete nalézt ve výše zmíněné knize:
* PICHRT, Jan. Právo zaměstnanců na nadnárodní informace a projednání. 1.vyd. V Praze : C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-316-5.
Základní informace můžete nalézt i v následujících zdrojích:
* KOTTNAUER, Antonín. Lexikon - pracovní právo. 2., rozš. vyd. Ostrava : Sagit, 2001. ISBN 80-7208-238-8.
* MADAR, Zdeněk. Slovník českého práva. 3., rozš. a podstatně přeprac. vyd. Praha : Linde, 2002. ISBN 80-7201-377-7.
* http://osz.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/03_2004/rada.html
* http://tiscali.cz/jobs/jobs_center_020926.520418.html
* http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=154&typ=r&levelid=pr_268c.htm
* http://www.epravo.cz/top/clanky/jak-zalozit-odborovou-organizaci-15982.html
Právo
--
Národní knihovna ČR
25.11.2010 09:58