-
To se mi líbí
-
Doporučit
Od kterého roku je jméno Alexej (3.5.) uváděno v našem kalendáři. Staré kalendáře máte asi dohledatelné v archivu.
Dobrý den,
odpovídáme na Váš dotaz zaslaný službě Ptejte se knihovny.
Umísťování jmen v kalendáři bylo historicky spjaté s kultem svatých a jeho počátek můžeme hledat ve 2. století. M. Knappová ve své publikaci „Jak se bude vaše dítě jmenovat“ uvádí: „Není bez zajímavosti, že prvotní kalendáře se dokládají již v antice, měly ovšem zcela jinou funkci: zapisovala se do nich jména věřitelů a množství vypůjčených peněz. (…) od 16. století platil pro katolické země Katechismus Romanus, nařizující dávat dětem jména svatých, blahoslavených apod. Od 17. století jej vystřídal Rituale Romanum, varující před jmény bájeslovnými, pohanskými, směšnými a neslušnými. Kalendárium bylo postupně zaplněno jmény svatých, mučedníků a blahoslavených, jejichž počet a uvádění bylo v průběhu času proměnlivé. Církev jejich počet mnohdy též redukovala. (…) Po roce 1918, v období první československé republiky, se začaly objevovat vedle církevních i kalendáře necírkevní, ateistické, jinak řečeno civilní či občanské. Tyto kalendáře uváděly jména nikoli jen světecká, ale i jejich obměny, domácké podoby jako Ivanka, Petruška, Jenůvka, Lexa, Remeš apod., a v duchu vlasteneckého cítění a doznívajícího vlivu národního obrození i řadu jmen slovanských, a to v tzv. slovanském kalendáři.“ (s. 102-103)
Výskyt jména Alexej v kalendářích by patrně souviselo s dobou jeho svatořečení, více informací můžeme zjistit pohledem do výkladů o světci tohoto jména. Mezi svatými se ve 4. století objevuje Alexej (Alexius), ctnostný a velmi zbožný, leč chudý, Říman, který zemřel jako žebrák v 17 letech (obvykle stanoven rok jeho úmrtí 417) a podle legendy dotyk jeho mrtvého těla uzdravoval nemocné. Jiný světec tohoto jména byl Alexej (Aleksa, Alexius), metropolita kyjevský, který zemřel 12. února 1378. Slavení památky světců tohoto jména je uváděno různě: 12. února nebo 17. července, snad je obojí založeno na předpokládaném dni úmrtí světce. Ani jedno však neodpovídá většině dnes používaných kalendářů u nás. Svátek 12. února jsme dohledali v kalendářích z 80. a 90. let 19. století (viz níže).
K průzkumu případného výskytu jména Alexej (a jeho podob) v ještě starších tiscích můžete použít databázi starých tisků v katalogu NK ČR, viz https://aleph.nkp.cz/F/. Řada dokumentů z tohoto fondu je volně přístupná.
Více o světcích:
Časopis českého Museum. Praha: Knihkupectví J. G. Calve, 1851, 25(1), s. 139-141. ISSN 0862-7282. (Dostupné online.)
MEHLER, Ludwig a František KLINKÁČ. Katolické učení a legendy slovem a obrazem, čili, Křesťansko-katolická kniha pro dům a rodinu. V Brně: Expedice nakladatelství obrázkové legendy, 1862-1865, s. 459. (Dostupné online.)
EKERT, František. Církev vítězná: Životy Svatých a Světic Božích : Pořadem roku občanského.. (Rohlíček & Sievers), 1896, s. 206-209. (Dostupné online.)
DRTINA, František. Myšlenkový vývoj evropského lidstva. V Praze: Jan Laichter, 1902, s. 180.
KULDA, Beneš Metod. Církevní rok: kniha naučná pro každý stav i věk, obsahující na každý den několik životopisů světcův a světic Páně a všecky slavnosti, neděle, svátky i výroční památky církevní dle kalendáře Českého.. (B. Stýblo), 1880, s. 132-133. (Dostupné online.)
Zdroje a další doporučená literatura:
KNAPPOVÁ, Miloslava. Jak se bude vaše dítě jmenovat. Praha: Academia, 2017, 917 s.
KNAPPOVÁ, Miloslava. Rodné jméno v jazyce a společnosti. Praha: Academia, 1989, 204 s. ISBN 80-200-0167-0.
Malý národní kalendář pro čas a věčnost na obyčejný rok .... Vimperk: Tisk a sklad J. Steinbrener-a, 1882-1941. (Dostupné online.)
Velký národní kalendář pro čas a věčnost na obyčejný rok .... Vimperk: Tisk a sklad J. Steinbrener-a, 1882-1935. (Dostupné online.)
VONDRUŠKA, Isidor. Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. V Praze: Ladislav Kuncíř, 1931. sv. 3, s. 131.
http://catholica.cz/?id=3118
Pro přístup k online verzím výše uvedených publikací použijte: https://kramerius5.nkp.cz/
Informace o vydaných dokumentech
--
03.05.2023 13:52