-
To se mi líbí
-
Doporučit
Prosím, kdy a zda vůbec J. Dobrovský pobýval a studoval v Roudnici nad Labem.
Jaký byl vztah J. Jungmanna k Roudnici?
Kdo další z obrozenců měl vztah k Roudnicku, Litoměřicku...?
Děkuji moc
Dobrý den,
podle biografických knih o životě Josefa Dobrovského, studoval Josef Dobrovský nejprve čtyři latinské třídy v Německém Brodě a následně gymnázium v Klatovech. Roku 1768 započal studovat univerzitu v Praze. 9. 10. 1772 vstoupil do noviciátu v Brně. Od roku 1973 pokračoval ve studiu v Praze. V době svých studií tedy v Roudnici nad Labem Josef Dobrovský nepobýval. Vztah k Roudnici a zvláště k roudnickým Lobkovicům ovšem tento literární vědec pravděpodobně měl. Jednoznačné důkazy v jeho pamětech či korespondenci se nám ovšem bohužel nedochovaly. Dle knihy "Věrni vlasti a víře..."(ISBN: 80-903375-1-1) je důkazem o jeho pobytu v roudnické zámecké knihovně samo jeho dílo, které cituje řadu svazků, jež byly uloženy právě v roudnické zámecké knihovně. Ze zmínek o katalogu knihovny lze odvozovat, že knihovnu navštívil (navštěvoval) někdy mezi lety 1805 až 1812. Návštěvy zámecké knihovny mohl spojovat se svými cestami do Litoměřic, kam jezdíval za svým přítelem J. F. Hurdálkem. Jeho studium v lobkovické knihovně bylo provázáno pravděpodobně s další významnou osobností Roudnicka - K. J. Bouškem, který působil jako zámecký knihovník.
Roudnický archiv a knihovna přitahovaly pozornost i dalších buditelů - badatelů. Např. v roce 1826 studoval v zámeckém archivu prameny český historik František Palacký.
Jedinou zmínku o návštěvě Roudnice z pozdějších let uvedl Dobrovský v dopise z 5. 11. 1826: "(...) Den na to jel jsem do Roudnice, tam jsem si zase odpočal jednu noc a jel jsem pak, avšak vždy jen dvě hodiny, do Hořína. (...)". Dopis popisuje jeho cestu z Děčína do Měšic, kde tou dobou dočasně pobýval.
Druhý Vámi zmiňovaný obrozenec Josef Jungmann je spojován s Litoměřicemi. Zde působil jako kantor na zdejším gymnáziu od roku 1799.
Obrozenecké hnutí bylo ovšem v Roudnici nad Labem poměrně výrazné. Ve městě a okolí působila celá řada místních občanů, jež byli horlivými vlastenci a značně ovlivňovali kulturní, politické i hospodářské dění.
"V 19. století, hlavně jeho druhé polovině, začalo narůstat vlastenecké nadšení na vzdělávací, kulturní i politické rovině. V Roudnici nad L. mělo několik středisek. Podílelo se na něm mnoho občanů různých profesí. Nejvýrazněji působil P. Jan Nepomucký Pavla, kaplan P. Jan Valerián Jirsík (později se stal českobudějovickým biskupem) nebo učitel Jan Náhlovský. Byly korportovány české knihy a tiskoviny. V kavárně u pana Františka Řeháčka na starém městě se nacházela čítárna i sdružovací místnost. Městu prospívalo i působení dalších významných osobností: univerzitního profesora ve Vídni Maxe Dvořáka, starosty města a říšského poslance Elvíra Špindlera, politika Václava Kratochvíla, profesora Jaroslava Dobra, archiváře Karla Jeřábka, JUC. Jindřicha Michálka, ing. arch. Alfréda Piffla či historika Františka Kučery. Důležitým centrem se stal salon rodiny Švagrovských, kde se setkávali umělci, politici, hudební skladatelé, historici, vědci a žurnalisté. (...) Další měšťanské rodiny se podílely na obrozeneckém ruchu, ať již se jednalo o architekta Jana Zeyera, lékaře M. Kalaše, jehož dcera byla světově významnou operní pěvkyní, sestra Zdeňka malířkou a Marie překladatelkou."
zdroj: LAVÁČKOVÁ, Miroslava. Roudnice nad Labem a okolí: průvodce historií. 2. vyd. Roudnice nad Labem: Město Roudnice nad Labem, 2014. str. 38, 40. ISBN 978-80-260-6145-8.
Značný vliv na dění v rámci národního obrození v dané oblasti měli katoličtí duchovní. O nejvýznamnějších z nich hovoří kniha "Věrni vlasti a víře..."(ISBN: 80-903375-1-1). Všichni zde zmínění duchovní - buditelé mají spojitost s Podřipskem. Konkrétně ve spojitosti s Roudnicí nad Labem je zde zmiňován probošt P. Václav Oliva, P. Kašpar Jan Boušek, probošt P. Václav Loukota, P. Jan Valerián Jirsík, P. Vojtěch Kareš, probošt P. Leopold Wirsching, P. Josef Hochmann, P. Josef Kopsch, P. Antonín Burger, P. Jan Jarsch, P. Jan Zykl, P. Jan Nepomucký Pavla, P. Václav Krolmus, probošt P. Kristián Fryček, probošt P. František Rošický, P. Václav Müller a P. Karel Tippmann.
Podrobné informace k zmíněným osobnostem a řadě dalších spojených s Podřipskem můžete nalézt v již zmíněné knize.
Použité a doporučené zdroje:
* článek: https://www.svkkl.cz/en/ctenar/clanek/2077
* PEŘINA, Josef. "Věrni vlasti a víře--": (30 katolických duchovních z Podřipska 19. století). Vyd. 1. Ústí nad Labem: Společnost Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem, 2005. 83 s. ISBN 80-903375-1-1.
* BRANDL, Vincenc a URBAN, Jiří, ed. Život Josefa Dobrovského. 2., upr. vyd. Praha: Neklan, 2003. 254 s. ISBN 80-902759-1-5.
* ŠKALOUD, Vladimír. Jungmannovo rusofilství v době jeho litoměřického působení. Kulturní měsíčník. 1974, 10(11), 155-156. ISSN 0231-9462.
* ŠKALOUD, Vladimír. Jungmann a Rautenkranc. Kulturní měsíčník. 1974, 10(4), 60-61. ISSN 0231-9462.
* BECHYNĚ, Josef. Václav Krolmus. Kulturní měsíčník (Roudnice nad Labem). 1972, 8(1), 11-12.
* CHÁB, Václav. Antal Stašek a Roudnice n.L. Národní osvobození. 1931, 8(330), 3.
* CHALOUPECKÝ, Václav. Palacký v archivu roudnickém. Český časopis historický. 1912, 18(1912), 332-336.
* SAK, Robert. Josef Jungmann: život obrozence. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2007. 313 s., [4] s. barev. obr. příl. Velké postavy českých dějin; sv. 8. ISBN 978-80-7021-890-7.
* SKLENÁŘ, Karel. Václav Krolmus: život a dílo archeologa - romantika. Roudnice nad Labem: Podřipské muzeum, 2012. ISBN 978-80-86924-16-8.
* PEŘINA, Josef. Příspěvek k literárnímu místopisu severních Čech. Sborník Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem. Řada bohemistická. 1984, , 41-65.
Více - viz Česká literární bibliografie: https://clb.ucl.cas.cz/cs-cz/
Jazyk, lingvistika a literatura
Chomutov
29.10.2019 08:00