Dobrý den, mohu se zeptat, zda-li vedla nějaká stezka i okolo Staré Boleslavi ?

Děkuji Němec

Dobrý den, odpověď na Váš dotaz obdržíte e-mailem. Přečíst si ji též můžete též v archivu služby: http://www.ptejteseknihovny[…]zka-v-okoli-stare-boleslavi

Dobrý den
Také bych se zeptal zda vedla nějaká stara cesta v okolí Zlína ?
Moc děkuji Němec

Dobrý den,
Dle knihy "Sedm století zlínských dějin" byl Zlín vystavěn na křižovatce dvou cest:
"Už r. 1141 se připomínají Otrokovice a Tečovice, a potom r. 1261 se dovídáme o existenci Želechovic, Lípy, Zádveřic, Vizovic, Slušovic; už před polovinou 13. století zde tedy existoval řetězec osad ležících v nevelkých odstupech. Do této staré sídelní soustavy organicky zapadá také Zlín, navíc umístěný ve výhodné poloze na křižovatce cest.
Právě zde, u Zlína, se otevírá směrem k severu údolí spojující Podřevnicko s dávno osídleným Holešovském, a naopak k jihu vedla stará cesta směřující k Uherskému Brodu. Svůj význam má v této souvislosti zřejmě i fakt, že tuto jižní cestu střežila, v prostoru mezi Zlínem a Březnicí, opevněná tvrz na Hradisku (existující už někdy po polovině 13. století). Cesta od Holešova k Uherskému Brodu se ve Zlíně protínala s frekventovanou komunikací běžící podél Dřevnice od západu k východu. O tom všem možná něco vyčteme i v půdorysu starého Zlína. Ulice v prostoru poblíž kostela byly totiž podle všeho orientovány po směru nejvíc používaných cest: Otrubná (dnes T. Bati) běžela v ose západovýchodní podřevnické komunikace, zatímco Hradská a Dlouhá (dnes Murzinova) sledovaly směr severojižní cesty od Holešova к Uherskému Brodu. Vazba na směr obchodních cest neklamně svědčí o starobylosti těchto ulic a existence kostela v tomto prostoru jen podtrhuje, že v těchto místech bylo jádro Zlína, nejstarší sídelní útvar existující už ve 13. století."

Zdroj: POKLUDA, Zdeněk. Sedm století zlínských dějin. 1. vyd. Zlín: Klub novinářů, 1991. str. 7.

Dobrý den.Mohl bych dostat nějaké informace o stezce z Prostějova směrem na Konici,mam mapu stezky,ale v měřítku kde není zřejmá přesnější trasa.Děkuji

Dobrý den,

v uvedené literatuře byla zaznamenaná pouze malá trasa mezi Olomoucí a Prostějovem, a poté navazující spoj mezi Prostějovem a Vyškovem. Více informací o stezce, která by vedla z Prostějova směrem na Konici (zda okres Prostějov, okres Znojmo, okres Chomutov, okres Semily) jsme nenalezli. Ponejvíce jsou v literatuře zaznamenány stezky velké, kde probíhal čilý obchodní ruch.

Dobrý den
Chtěl bych se zeptat, jestli vedla nějaká obchodní stezka kolem (Tovačov, Lobodice, Záříčí, Chropyně) popřípadě odkaz na nějakou literaturu kde bych našel mapu.
Moc děkuji

Dobrý den, odpověď na Váš dotaz jsme Vám zaslali e-mailem. Nalézt ji můžete též v archivu služby: http://www.ptejteseknihovny[…]a-lobodic-zarici-a-chropyne

Dobrý den.Chtěl bych se zeptat byla nějaká obchodní cesta okolo Vysoké n.Jizerou? Děkuji.

Dobrý den,
o obchodních stezkách v okolí Vysokého nad Jizerou se v knize " Vysoké nad Jizerou: pohledy do minulosti daleké i nedávné" píše následující:
"Obchodní cesty, které procházely městem, dodávaly významu jeho tržišti. Nedaleko Koziny u smírčího křížku se spojovala cesta od Jičína a Turnova přes Semily s cestou z Hradecka od Jilemnice přes Roprachtice. Z Vysokého pokračovaly starou silnicí, zvanou Královina, přes Sklenaříce, okolo Hvězdy a dále do Slezska. Od Jesenného přes Buč (Barejtův kopec) vedla tzv. Trhovice, která se před Vysokým spojovala s cestou od Navarova a pokračovala přes Jablonec nad Jizerou do Krkonoš a rovněž do Slezska. Všechny se tehdy vyhýbaly neschůdným údolím řek a vedly přes horské hřbety."

Zdroj:
LUKÁŠ, Václav. Vysoké nad Jizerou: pohledy do minulosti daleké i nedávné. Vysoké nad Jizerou: Město Vysoké nad Jizerou, 1992. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:024a9280-06f3-11e6-a5b6-005056827e52

Dobrý den chtěl bych se zeptat jestli vedla nějaká obchodní stezka kolem Chomutova nebo Křimova. Děkuji

Dobrý den,

z Mostu do Chomutova vedla podle Vávry Mostecká (nebo Kopitská) stezka. Z Mostu vedla síť silnic, které vedly z Prahy až do Německa (Freibergu a Lipska) spojovala Litvínov, Fláje, Mníšek, Jiřetín, Louny a Chomutov.
Zdroj: KVĚT, Radan. Staré stezky v České republice. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, s. 53. ISBN 80-7028-176-6. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:aa67ed90-67ec-11e7-94b3-005056825209
Kralupská stezka vedla ze Saské Kamenice přes Marienberg a Chomutov do Loun.

Patent z 27. 2. 1737 stanovil čtyři hlavní povinné silnice, a to tzv. Českou či Pražskou ze saských hranic přes Chomutov do Prahy, Vídeňskou z Prahy do Jihlavy a Znojma, Norimberskou z Prahy přes Plzeň na bavorské hranice a Lineckou z Prahy do Českých Budějovic a směrem na Linec. Dalšími patenty z let 1751,1756 a 1760 byl tento seznam podstatně rozšířen, takže nakonec zahrnoval v Čechách celkem 25 povinných či komercionálních silnic (Zwangstrassen), a to:
1. Vídeňskou z Prahy přes Český Brod, Kolín a Jihlavu k Vídni;
2. Moravskou přes Litomyšl, Hradec Králové, Jičín do Kuřívod na Žitavské silnici;
3. Žitavskou z Prahy přes Mladou Boleslav a Mimoň ve směru do Žitavy;
4. Jiřetínskou z Mimoně přes Rumburk směrem na Zhořelec;
5. Trutnovskou z Mladé Boleslavi přes Jičín a Trutnov do Slezska;
6. Norimberskou z Prahy přes Plzeň a Stříbro do Falce;
7. Bayreuthskou ze Stříbra přes Planou do Chebu;
8. Lineckou z Prahy přes Tábor a České Budějovice a směrem na Linec;
9. Drážďanskou z Prahy přes Veltrusy, Lovosice a Ústí nad Labem do Saska;
10. Bavorskou z Plzně přes Horšovský Týn a Klenci do Bavorska;
11. Bavorsko-Saskou z Plzně přes Klatovy a Všeruby do Bavorska;
12. Lipskou z Prahy přes Slaný, Louny a Chomutov ve směru do Lipska;
13. spojení Drážďanské a Vídeňské silnice z Veltrus přes Brandýs nad Labem do Českého Brodu (vlastně objezd Prahy);
14. ze Saska přes Jiřetín, Českou Lípu, Litoměřice, Žatec a Karlovy Vary do Chebu;
15. Rybářskou z Plzně přes Písek, České Budějovice a Nové Hrady ve směru do Vitorazi;
16. z Tábora přes Janovice, Kolín a Nymburk, Turnov a Liberec do Slezska;
17. z Moravy přes Kunžak, Jindřichův Hradec, Týn nad Vltavou, Písek, Plzeň a Cheb do Fojtlandu;
18. z Prahy přes Mělník do České Lípy;
19. z Prahy přes Chlumec nad Cidlinou, Hradec Králové a Jaroměř do Trutnova;
20. z Jaroměře přes Náchod do Kladska;
21. z Českých Budějovic přes Vodňany a Strakonice do Klatov;
22. z Loun a Žatce přes Most do Saska ve směru na Saskou Kamenici a Lipsko;
23. z Vimperka a Kašperských Hor přes Horní Vltavici ve směru do Pašova;
24. z Českých Budějovic přes Český Krumlov do Horní Vltavice;
25. z Jindřichova Hradce přes Novou Bystřici do Rakouska.

Současně byl roku 1756 obnoven zahraničním povozům přísný zákaz používat vedlejší silnice, za jehož porušení hrozil trest konfiskace potahu, povozu i nákladu. Mimo povinných silnic existovala již před zahájením výstavby státních silnic síť vedlejších cest či silnic (Nebenstrassen, landartige Strassen), někdy už vybudovaných státem jako spojení hlavních silnic (Verbindungstrassen), ale většinou soukromých (dominikálních, vicinálních), sloužících potřebám jednotlivých panství. Spojovací silnice byly později budovány státem jen jako poloumělé (Halbchausséen) o šířce 15 loktů, na rozdíl od umělých silnic státních (Chausséen). Zdroj: Pragoprojekt (firma). Silnice a dálnice v České republice: vývoj stezek, cest, silnic a dálnic na našem území od nepaměti až po současnost. Rudná: Agentura Lucie, 2009, s. 24. ISBN 978-80-87138-14-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:710f43e0-4b79-11e5-8b04-5ef3fc9bb22f

Vývoji obchodních stezek a jejich proměnou v hustou silniční síť se do detailu zabývá publikace Pragoprojekt (firma). Silnice a dálnice v České republice: vývoj stezek, cest, silnic a dálnic na našem území od nepaměti až po současnost. Rudná: Agentura Lucie, 2009, s. [1a]. ISBN 978-80-87138-14-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:6ed8b4d0-4b79-11e5-8b04-5ef3fc9bb22f . Doporučujeme Vám si tuto publikaci prostudovat.

S pozdravem služba PSK

Dobrý den, kudy vedla obchodní stezka okolo Stráže pod Ralskem?

Dobrý den,
v okolí Stráže pod Ralskem vedla tzv. Záhvožďská trasa. Kolem obce Ralsko to byla Ploučnická stezka.

"Záhvožďská stezka byla nejvýznamnějším dopravním spojem severočeským už od pravěku. Procházely tudy mnohé obchodní karavany, směřující z Prahy do Lužice, Brandenburska, Polska a Ruska. O velkém stáří této cesty svědčí několik římských mincí z prvého až šestého století našeho letopočtu, nalezených pod Bezdězem, v Děvíně, v Petrovicích, v okolí Žitavy, ve Frýdlantě, v Luhu a v Předláncích. O středověkém směru Záhvoždské stezky máme mnoho bezpečných a přesných zpráv. Vedla ze Zhořelce do Žitavy a odtud dále do Hartau, pak kolem celního hradu Karlsfriedu do skalnaté České brány u Petrovic, dále pod Lemberk, do Markvartic, Jablonného, Stráže, Mimoně, Kuřívod, Bezdězu a odtud do pšovské oblasti, původně asi k Mělníku, později ke Staré Boleslavi a Brandýsu. Po této stezce procházeli od starověku obchodníci, poselstva i válečné šiky, vozila se tudy míšeňská sůl, pak žitavská a lužická sukna, dopravovaly se kožešiny z Polska a Ruska; z Čech se zase vozilo obilí, různé potraviny, dříví, dřevěné zboží a jiné suroviny. K Záhvožďské stezce přibyla ve XIII. století souběžná "lipská silnice" vedoucí ze Žitavy přes Ojvín, Cvikov, Milštejn a Sloup do České Lípy, kde se stýkala se starou Českou silnící budišínskou, směřující od Žebnice na Vysokou Lípu, Českou Kamenici a Českou Lípu, kde se opět dělila jednak k Dubě, Mělníku a Praze, jednak k Úštěku a Litoměřicům."

Zdroj: VIK, Karel a SCHEYBAL, Josef V.. Severní Čechy. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958. s. 32. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:cb137e80-fef2-11e3-99ee-001018b5eb5c


"Dnešní město Stráž pod Ralskem bylo založeno jako podhradí hradu Vartenberku, vybudovaného ve 13. století rodem Markvarticů. Stál na nevysokém vrchu obtékaném Ještědským potokem, nad místem, kde se spojovala Záhvozdská stezka s cestou do Mnichova Hradiště."

Zdroj: KOCOUREK, Jaroslav. Český atlas: Severní Čechy. Praha: Freytag & Berndt, 2002. s. 58. ISBN 80-7316-058-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:35951f40-d3ee-11e4-a19f-001018b5eb5c

" Ploučnická stezka není sice nejdůležitějším dálkovým spojem, ale přesto na území dávno zemědělsky obhospodařovaném se stala průchozí cestou pro dlouhá tisíciletí. To zvláště platí pro její západní část, která vedla souběžně s tokem Ploučnice od jejího ústí u dnešního Děčína až do okolí dnešního města Mimoně. Část stezky odtud na východ měla zřejmě dvě větve. Jednu, která se odpojila od Ploučnice na jihozápad od kraje dnešní České Lípy o vedla podél Robečského (Mlýnského) potoku a posléze přešla k Bělé ústící do Jizery, a druhou, která opouštěla tok Ploučnice až jižně od Mimoně u lokality zvané Hradčany (kdysi zvané Kummer), podél malého přítoku. Držela se směru na dnešní Ralsko, podél potoka s nynějším Krupským rybníkem se přiblížila u nynějšího Kláštera Hradiště nad Jizerou k Jizeře a spojila se nedaleko odtud u Bakova nad Jizerou s první trasou."

Zdroj: KVĚT, Radan. Atlas starých stezek a cest na území České republiky. Brno: Soliton.cz, 2017. s. 120. ISBN 978-80-87621-08-0. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:110873f0-5b87-11e9-8cc0-5ef3fc9bb22f

Další literatura k tématu:

JŮZOVÁ, Eva. Severozápadní Čechy =: Severo-zapadnaja Čechija = Nordwest Böhmen = North-Western Bohemia = La Bohême du nord-ouest. Praha: Panorama, 1984. s. 30. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:4f0605f0-a27e-11e2-9142-5ef3fc9bb22f

LAHODA, Ladislav. Tajnostmi podzemí: po stopách legend a příběhů z temnot : podzemím českých zemí : od hradních sklepů až k podzemním továrnám. Praha: Lubor Kasal, 2004. s. 54. ISBN 80-903465-2-9. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:7124c630-1c47-11e6-b992-5ef3fc9bb22f

Další doporučená literatura k tématu starých středověkých stezek:
BUŇATOVÁ, Marie. Pražští kupci na cestách: předbělohorská Praha a středoevropské trhy. Vyd. 1. Praha: Mishkezy, 2013. 350 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-87886-01-4 KVĚT, Radan. Duše krajiny: staré stezky v proměnách věků. Vyd. 1. Praha: Academia, 2003. 195 s. ISBN 80-200-1012-2.

KVĚT, Radan. Staré stezky v České republice. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002. s. 11. ISBN 80-7028-176-6. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:a625b000-67ec-11e7-94b3-005056825209

Dobrý den, kudy vedla stezka okolo Oseckého kláštera, Dlouhá Louka?

Dobrý den,
moc se omlouváme za velmi opožděnou odpověď.
V síti zemských stezek raného středověku odbočovala Osecká stezka z nejstarší trasy Srbské stezky.
Odbočení cesty v Bílině, kde obstarávala přechod do údolí saské Muldy, přesněji do Freiberku případně i do Míšně.
Ve 13. století se cesta kolem oseckého kláštera se jmenuje stezkou (semita). Její vrcholně středověká varianta je tzv. Hrobská cesta.
Východiskem stezky bylo v Bílině, dále pokračovala ke strážnímu hrádku Osek, zamířila na sever přes Ledvice a k tržní vsi Hrabišín – Duchcov. Cesta pokračovala kolem Oseku – předklášterní osady, dále vcházela do Rýzmburského dolu, kolem stejnojmenného hradu, stoupala úzkou úžlabinou tzv. Starým dolem k osadě Dlouhá Louka německy Langewiese.
Stezka následně odbočovala do Mostu přes Horní Litvínov a Kopisty.Za rozvodím se nacházely Fláje, přes ně pokračovala stezka k hradu Rechenbergu a přes Frauenstein k Freiberku. Význam trasy Osek – Dlouhá Louka-Fláje se ve 14.stol. zásadně změnil.
Stezku v průběhu vrcholného středověku nahradila tzv. Hrobská cesta.
Cesta mířila z Oseka k jedné z pěti vesnic těsně okolo kláštera. Polohou byla blízko později vzniklé vsi Deutzendorf, následoval Křižanov a poslední starou lokalitou byl Hrob. Cesta dále stoupala po úbočí Bouřňáku, někde tam se měla nacházet strážnice s celnicí. Koncem století byla na této cestě celnice v lokalitě Strassburg, konečným jménem celního místa byl Neustadt, který překryl Strassburg.
Dále cesta směřovala přes Nové město a Oldříš ( německy Ullersdorf) a Gründvald ( česky Pastviny), obě lokality zanikly.
Detailní popis cesty, včetně mapky naleznete v níže uvedené studii.
Čerpáno z: Vávra, Ivan. Osecká stezka - Hrobská cesta. V: Historická geografie. 1982. Ročník 20. Str. 187 - 198.

Dobrý den, rád bych se dozvěděl něco o obchodních stezkách v Náchodě a okolí. Je to možné? Děkuji moc.

Dobrý den,

Náchodem procházela dálková trasa spojující Prahu s Kladskem a Slezskem, které se říká Polská stezka, někdy zvaná také Kladská nebo Náchodská.

Podrobnější informace uvádí Radan Květ ve své publikaci Atlas starých stezek a cest na území České republiky, citujeme níže:

„Jedna z nejvýznamnějších tras spojující střed Čech s Kladskem. Musíme uvažovat několika variantách trasy v závislosti na proměnách podmínek v průběhu staletí a tisíciletí. Průchod přes rozvodí je ve všech dále uvedených případech pohodlný a tudíž pro dobu starověku pravděpodobný.
Zdejší spojení Čech s Kladskem a polskými rovinami bylo téměř rovnocenné trase pronikající od polských nížin Moravskou bránou na Moravu.
Prapůvodně by mohl být počátek stezky kladen k soutoku Vltavy s Labem, ale tradičně se bere v úvahu počátek u pražského uzlu křižovatek. Odtud se podél Rokytky, ústící v Libni do Vltavy, nesla stezka k toku Vinořského potoka a podél něho až k současnému Brandýsu nad Labem. Dále se stezka přidržovala v jisté menší či větší vzdálenosti levého břehu Labe. Byla zde příhodnější cesta, protože se mohla v případě zatopení nivy Labe přesunout к nedaleko zvýšeným terénům (na rozdíl od roviny na druhém břehu Labe). Stezka se teprve někde v okolí dnešních Poděbrad brodem (jehož poloha se během tisíciletí nutně u meandrující řeky měnila) přesunula na druhý břeh, pokračovala podél Cidliny až k dnešnímu Chlumci n. C„ kde navázala na tok Bystřice, obloukem severně od údolí Bystřice přešla k Labi a po jeho pravém břehu pokračovala až k dnešní Jaroměři. (Úsek podél Labe není do mapy zakreslen, zóna průchodu je totiž zcela zřejmá.) Před ústím Úpy musel být brod na Labi. Podél Úpy vedla stezka až ke dnešní České Skalici. Za ní se pustila východním směrem a po mírném stoupání dospěla k Metuji. Nelze vyloučit druhou trasu stezky, která by někde na katastru dnešní obce Černožice překonala Labe, podél levého břehu Metuje dospěla ke katastru Nového Města nad Metují a dále (vzhledem k zakleslému a meandrujícímu úzkému korytu Metuje) podél úpatí Náchodské vrchoviny vedla k severu, aby se přibližně na katastru dnešního Vysokova spojila s první verzí stezky. Prošla pak územím dnešního Náchoda. U zákrutu Metuje, tekoucí od severu k jihozápadu, v Bělovsi stezka využila rozevřeného území k východu, přešla na dnešní polské území a přes nynější obce Jeleniów, Duszniki-Zdrój dospěla k zakončení v soudobém městě Kladsku. Stezka je ve své středočeské části prastará. Rondel nalezený archeology u Vinoře svědčí o osídlení nivy potoka už od eneolitu. Cesty vedoucí po kraji terasy nad nivou jsou pozdního původu. Území jižně od Labe bylo osídleno v různých dobách, takže stezka, resp. území v jejím okolí, byla procházena po dlouhý čas. Archeologické nálezy, svědčící o osídlení, mizí až u Oškobrhu (kopci východně od Poděbrad), kterýžto objekt v rovině byl orientačním bodem pro širé okolí. Teprve u Nového Města nad Metují jsou nálezy z doby bronzové. Lze z toho vyvodit, že východní část stezky byla méně využívána (alespoň
stálými obyvateli), mohla sloužit jen jako průchozí trasa v různých časech.“

Na stranách 127-133 se nachází mapa stezky.

Zdroj: KVĚT, Radan. Atlas starých stezek a cest na území České republiky. Brno: Soliton.cz, 2017, s. 126. ISBN 978-80-87621-08-0. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:11fda960-5b87-11e9-8cc0-5ef3fc9bb22f

Stručnější informace jsou pak uvedeny v knize Staré stezky v České republice:

„Polská stezka také kladská cesta nebo náchodská stezka je v celku jednotně určována ve svém generelním průběhu od Prahy (původně vlastně od Staré Boleslavi) přes Sadskou, Libici, Chlumec n. C., Hradec Králové, Jaroměř, Náchod na Kladsko s různými menšími variantami v historickém období (příloha č. 8). Původní trasa z Prahy ke Staré Boleslavi se nazývala boleslavská cesta nebo jako poutní cesta v pozdním středověku
Svatá cesta v příloze č. 9.“

Zdroj: KVĚT, Radan. Staré stezky v České republice. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, s. 19. ISBN 80-7028-176-6. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:a6cec140-67ec-11e7-94b3-005056825209

Dále se Polské stezce věnují zdroje:

KVĚT, Radan a Josef ŠMAJS. Duše krajiny: staré stezky v proměnách věků. Praha: Academia, 2003, s. 126. ISBN 80-200-1012-2. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:42385040-efb6-11e3-a012-005056825209

VÁVRA, I. Polská cesta. Historická geografie. 1972, č. 8, 3-30.

Služba PSK