-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den
Chtěl bych se zeptat, jestli vedla nějaká obchodní stezka kolem (Tovačov, Lobodice, Záříčí, Chropyně) popřípadě odkaz na nějakou literaturu kde bych našel mapu.
Moc děkuji
Dobrý den,
v oblasti povodí Moravy se nachází jedna z nejvýznamnějších stezek Moravy a sice Jantarová stezka. Jedna z jejích větví procházela právě Vámi jmenovaným územím. Na tento hlavní tah navazuje celá síť regionálních stezek, které spojovaly jednotlivá města, vesnice a sídla. V průběhu dějin se význam jednotlivých stezek měnil v závislosti na politické a hospodářské situaci v zemi, pokroku, bezpečnosti, druhu horniny a úpravě stezky, na nařízení státní správy a samosprávy. Původní stezky byly pouze pro pěší a hlavní tahy kopírovaly velké vodní toky po obou březích (ve Vašem případě byla nejvýznamnější Dunajská stezka). Trasa stezky se proměňovala v závislosti na druhu dopravního prostředku. V středověku se hlavním dopravním prostředkem stává u vrchnosti kůň, k přepravě u duchovních osel a mula. Nižší vrstvy k přepravě nákladu používají voly. Kupecké karavany k nošení nákladu používají nejvíce osly a muly. Teprve, když ze stezek se staly dálkové trasy (na šířku se musely vedle sebe vejít dva vozy), začínáme hovořit o silnicích.
"Jantarová stezka představuje nejdůležitější tah Moravou. Jantarová stezka se větví do tří sekcí Dunaje. Snaha určit přednostní linii Jantarové stezky není možná. Všechny tři větve měly své oprávnění a v různých dobách snad i prioritní funkci. Prvá větev vybíhá od Hainburgu (kde kdysi stále pevnost Carnuntum z římské doby) podél řeky Moravy na Břeclav, druhá do Vídně (Vindobony římské doby) na Lávu (Laa a. d. T.) a Židlochovice a třetí do Kremže (Krems) na Znojmo a Pavlov k Židlochovicím. Pvá větev pokračuje podél řeky Moravy přes Hodonín po Přerov a dále podél Bečvy a Odry za hranice státu, druhá a třetí pokračují zprvu k severu, a pak se spojují a spolu pokračují údolím Litavy k SV. Před Slavkovem se štěpí na dvě větve: severnější navazuje u Přerova na prvou trasu a jižnější pokračuje po jižním okraji Moravské brány, aby se u Starého Jičína nebo za Příborem napojila na severnější větev." Zdroj: KVĚT, Radan. Staré stezky v České republice. 2. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002. 55 s. ISBN 80-7028-176-6.
Z okolí Jevíčka, Kojetína, Kroměříže, Tovačova, Podivína, Prostějova aj. se v roce 1604 exportovalo do Lince peří. Mezi klasický exportní artikl českých zemí patřilo v 16. století: sukno, česká, slezská a polská vlna, kůže, peří, kožešiny, vosk, med, sladkovodní ryby z jižních Čech, obilí, máslo, sádlo, i cín z českých hornických oblastí. Dováželo se naopak: těžké italské víno, oleje, koření, lékárenské zboží, jižní plody, italské sklo, hedvábí a krajky.
Historické mapy lze studovat například v následujících odkazech:
* http://cuni.georeferencer.com/map/HvDFng6eUSudU5NpEGjoeb/201408191208-88Sm3f/georeference
Doporučená literatura:
* KVĚT, Radan. Staré stezky v České republice. 2. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002. 55 s. ISBN 80-7028-176-6.
* KVĚT, Radan. Minulost člověka a staré stezky. Brno: Šimon Ryšavý, 2014. 110 stran. ISBN 978-80-7354-132-3.
* BUŇATOVÁ, Marie. Pražští kupci na cestách: předbělohorská Praha a středoevropské trhy. Vyd. 1. Praha: Mishkezy, 2013. 350 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-87886-01-4.
* KVĚT, Radan. Základy nauky o starých stezkách. Brno: Moravské zemské muzeum, 2000. 25 s. Drobné studijní texty. ISBN 80-7028-153-7.
* Silnice a dálnice v České republice: vývoj stezek, cest, silnic a dálnic na našem území od nepaměti až po současnost. Rudná: Agentura Lucie, 2009. 376 s., [4] s. obr. příl. ISBN 978-80-87138-14-4.
* PINTA, Václav. Starými stezkami tajemným Krušnohořím. Beroun: Nakladatelství MH, 2004. 103 s. Edice regionálních autorů. ISBN 80-86720-14-4.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
10.05.2017 13:58