-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
koncem devatenáctého století byly u mlýnů zřizovány Normální, měrné body. Byl to většinou dřevěný kůl, zakopaný až 1,5 metru hluboko a na vrcholu měl zatlučený měrný hřeb. Od něho se měřila výška vody.
Můžete mně sdělit, jakým nařízením a kdy bylo toto nařízeno a k čemu měření výšky vody sloužilo?
Děkuji
Dobrý den,
děkujeme za využití služby Ptejte se knihovny. V dostupných zdrojích se nám podařilo nalézt několik zmínek o kýžených měrných bodech, nazývaných cejchy. V našich zdrojích jsme nalezli nejstarší záznam v právních nařízeních vydaných v roce 1870, nedovolujeme si nicméně vyloučit, že se takzvané „cejchování“ nepraktikovalo již dříve. Cejchy sloužily převážně k měření výšky vody u stavidel, splavů a obdobných vodostaveb, které jakýmkoliv způsobem narušovaly tok řeky či potoka.
„Při všech hnacích strojích a stavidlech má se poznamenati na náklad držitelů těch strojů a stavidel prostředkem cejchů (kolu, znamení, normálních, jezoměrů) aneb jiných stálých znamení, jaká může býti hlavní dovolená záplava nejvyšší, a má-li kdo povinnost, vodu v určité výšce chovati, také jak může býti voda nejnižší.“ (Jičinský, str. 283)
Mezi tyto stavby se počítaly také vodní mlýny, kde bylo kolo poháněno vodou z náhona odkloněného od hlavního toku řeky. Výška vody se měřila především proto, aby nepřesáhla výšku danou cejchem, kdy hrozila záplava.
„(§.24.) Jakmile vody přes výšku cejchem vyměřenou přibývá, má držitel stavidla otevřením vrat splavních a vůbec odklizením všech překážek napomáhati k tomu, aby voda volně odtékala tak dlouho, až opět na míru normální cejchem vyznačenou spadne. Kdyby držitel stavidla toho zanedbával, mohou ti, kterým nebezpečí neb škoda nastává, vyhrazujíce sobě, že budou pohledávati náhrady za škodu, žádati, aby místní úřad policejní na škodu a útraty nedbalého držitele opatření učinil, aby voda mohla odtékati.“ (Čížek, str. 121)
Cejchy byly určeny nařízením Ministerstva vnitra, které normovalo i způsob jejich ukotvení.
„K tomu účelu předpisuje pruské právo, aby se cejchovní kůl vždy na svobodné místo postavil, a aby jeho bodec s takovými přístroji, na jichž poloze výška vody závisí, jako na př. s prahem jezů v a zástav, jemčin, vrátek, stavidel atd. na rovni stál, a nad to ještě se znamením na některém jiném taktéž pevném místě udělaném souhlasil, aby se vždy výška vody pozorovati a kontrolovati dala. Spůsob postavení kůlu a výsledek předsevzatého nivelování vezme se do protokolu (Nieberding čl. 62, str. 205).“ (Jičinský, str. 245)
„O tom, jak zařízeny býti mají cejchy při stavidlech, a jakých opatrností šetřiti jest, když se zarážejí (§. 25.), vydáno jest nařízení ministeria orby ve srozumění s ministerstva vnitra, práv a obchodu ze dne 30. září 1872 č. 53. z. z., jež připojuje se v příloze.“ (Čížek, str. 121)
ČÍŽEK, Karel. Právo vodní dle zákona ze dne 28. srpna 1870 pro království České: doplněno příslušnými zákony a nařízeními a objasněno z rozsudků nejvyšších stolic. V Praze: Tisk a sklad Jindř. Mercy-ho, 1886, s. 121. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:83611b10-7bd1-11e7-89ee-5ef3fc9ae867
JIČÍNSKÝ, Karel. Vodní právo. (Jaroslav Pospíšil), 1870, s. 245. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:5c64f95f-4033-4169-9bcd-7f75c3850b78
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
13.05.2024 08:00