-
To se mi líbí
-
Doporučit
Původ názvu zbraně - brokovnice s hlavněmi nad sebou - KOZLICE
Dobrý den,
literatury o loveckých zbraních, mezi něž je řazena i kozlice, je velká řada. Výběrově jich několik uvádíme. O původu označení jsme ale nalezli zmínku jen ve dvou zdrojích. Vybrané úryvky Vám přinášíme níže:
„Kozlice, odborný termín dobře známý českým myslivcům, vznikl nepříliš vhodným překladem německého slova Bock, které znamená kozel. Při překladu došlo k nepochopení, neboť výraz Bock je navíc v jižním Německu a v Rakousku vžitým zkráceným označením pro Bockbüchsflinte, to je zbraň se dvěma nad sebou umístěnými hlavněmi, z nichž jedna je kulová a druhá broková. Z německého výrazu se tak v českém názvosloví objevila kozlice.“
Zdroj: Střelecká revue: měsíčník. Praha: Magnet, 23.05.1989, (6). s. 21. ISSN 0322-7650. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:460d5621-97b6-11e6-89b1-5ef3fc9ae867
„U dvojek, dvojáků i obojetnic leží pravidelně hlavně vedle sebe ; bývaly však oblíbené také ručnice, kde dvě hlavně ležely jedna nad druhou. Pravý zámek patřil ke hlavni vrchní, kdežto levý zámek sloužil pro spodní. Nejčastěji bývaly takto spojovány dvě hlavně puškové a ručnice jmenovala se „kozel“ nebo „kozlík“ (Bockbüchse); pakli byly obě hlavně brokové, byla to „koza“ (Bockflinte); byla-li vrchní hlaveň pušková a spodní broková, tedy příbuzně s obojetnici, jmenovali takovou zbraň čeští puškaři „kozlice“, kdežto Němci k témuž označení užívali složitého slova Bockbüchsflinte. Připomínám výslovně, že zde uvádím výhradně slova stará, u českých myslivců i puškařů obvyklá; jenže během let, kdy podobných zbraní se neužívalo, názvy upadly v zapomenutí. — Netvrdím však, že by slovo „kozel“ k označení střelné zbraně snad bylo původně českým. Naopak jsem přesvědčen, že jest to překladem německého, poněvadž naši sousedé od dávna se zvláštní zálibou užívali k označení nápadných zvláštností slova „Bock“, právě jako zase předměty nesamostatné neb podružné poctívali předslovcem „After-“, kromě jiných, pro obecnou mluvu charakteristických příkladů. — Pokud kozla se týče, nemůže býti ani pochybnosti, že povstal překladem, přece ale považuji slova česká, „koza“, „kozlík“ a „kozlice“ neb „kozle“ za případnější svou stručností než německé originály.“
Zdroj: Lovecký obzor: illustrovaný zábavně-poučný časopis pro myslivce, střelce, kynology, rybáře a přátele přírody z Čech, Moravy a Slezska. Praha: Josef V. Rozmara, 15.06.1907, 10(7). s. 98. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:58d24690-ce62-11e4-b880-005056825209
Další zdroje:
*SEKERA, Jiří. Česká myslivecká mluva. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1972. s. 130. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:e64a6840-5e78-11e4-8214-005056827e51
*Střelecká revue: měsíčník. Praha: Magnet, 26.11.1981, (12). s. 12. ISSN 0322-7650. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:49a4d130-8b33-11e6-ae94-005056825209
*ROGL, Vladimír. Puška: zbraň vojáků, lovců a sportovců. Praha: Naše vojsko, 1977. 95 s. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:5d67c410-e21c-11e3-94ef-5ef3fc9ae867
*HANÁK, Jiří a Myslivecká matice česká. Myslivecké střelectví. Velké Bílovice: TeMi CZ, 2009. 181 s. ISBN 978-80-87156-22-3. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:7a33edd0-0a16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867
*HARTINK, A. E.. Velká encyklopedie loveckých zbraní. Čestlice: Rebo Productions, 2004. 448 s. ISBN 80-7234-352-1. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:fcde4960-4c48-11e4-bf02-5ef3fc9ae867
*PRUDKÝ, Jan. Myslivecká mluva, česko-německý a německo-český slovník. Brno: Vysoká škola zemědělská, 1981. s. 25. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:27332bc0-40da-11e3-b718-5ef3fc9bb22f
Zemědělství
--
Národní knihovna ČR
20.10.2021 16:13