-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den , z jakých důvodů mohli být po 2.světové válce Němci vyjmuti z odsunu? Kdo o tom rozhodoval? A dostali zpátky československé občanství? Jak se zacházelo s Čechy, kteří přečkali válku v Sudetech a přihlásili se k německé národnosti? Jak se zacházelo se smíšenými česko-německými páry?
Děkuji
Dobrý den,
odsun Němců byl v první vlně velmi překotný a i následující pokusy provést celou akci humánněji ne vždy uspěly. Přestože se původně uvažovalo pouze o odsunu Němců, kteří přišli do Československa až po roce 1938 a těch, kteří se aktivně podíleli na fungování nacistického režimu, tak se v závěru odsun týkal všech osob, jež nebyly schopny dokázat, že byly antifašisty. O ponechání Československého státního občanství Němci a Maďaři sami museli požádat. Konkrétní informace o existujícím seznamu nevystěhovaných Němců se nám bohužel nepodařilo vypátrat. Zdroj: http://www.fronta.cz/dotaz/vyvoj-planu-odsunu-nemcu , https://cs.wikipedia.org/wiki/Vys%C3%ADdlen%C3%AD_N%C4%9Bmc%C5%AF_z_%C4%8Ceskoslovenska . Pokud Vás tato problematika zajímá, obraťte se na konkrétní okresní archiv, který bude mít ve fondu archiv konkrétního národního výboru. Obecně lze nahlédnout do:
* Vyhláška MNV ohledně transportu Němců 1946
* Svolávací lístky k odsunu 1947
* Seznamy osob v transportech 1946
* Seznamy Němců k odsunu 1945 - 1947
* Odhlášky odsunutých Němců 1946
* Odsun Němců - válečných zajatců 1946
* Odsun německých kněží 1946
* Transport Němců - antifašistů 1946 - 1947
* Odsun dětí ze sirotčince 1946
* Vybavení osob určených k odsunu šatstvem a obuví 1947
* Přesun Němců z pohraničních okresů a jejich rozptýlení ve vnitrozemí
* Vyhoštění nespolehlivých osob 1945
Zdroj: https://www.okoun.cz/boards/rodokmeny,_genealogie?contextId=1063518380
Seznamy odsunutých osob jsou k dispozici na stránkách ministerstva: http://www.portafontium.eu/cbguide/na/850 . Pravidla odsunu upravoval Ústavní dekret prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. Na internetu můžete najít jeho přesné znění. My si dovolujeme přiložit odkaz do repositáře závěrečných prací Právnické fakulty UK, kde najdete přesné podmínky za jakých němečtí občané, anebo osoby ve smíšeném manželství směly zůstat občany České republiky: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/94876/ . Záznam tohoto dekretu naleznete na webových stránkách Parlamentu České republiky: http://www.psp.cz/docs/laws/dek/331945.html . Odsunované osoby byly posuzovány Ministerstvem vnitra.
Československá vláda předložila 23. listopadu 1944 obdobně jako další exilové vlády spojeneckým mocnostem memorandum o odsunu Němců. Požadovala, aby spojenci přijali do Německa ty československé státní občany, kteří budou občanství zbaveni z důvodu přijetí občanství nepřátelských států. U maďarského obyvatelstva předpokládala československá vláda využití principu výměny obyvatelstva s Maďarskem. Zároveň se vláda vyslovila proti myšlenkám řešit problematiku německé menšiny odstoupením státního území.
Bezprostředně po osvobození Československa Rudou armádou a americkými vojsky se vzedmula živelná vlna odplaty, která se šířila zemí jako reakce na šestiletou nacistickou perzekuci i jako reakce na řádění nacistických oddílů SS v posledních dnech války. Obzvlášť nepřehledná byla situace v pohraničních oblastech, kde byla československá správa zaváděna postupně zejména prostřednictvím asistenčních oddílů československé armády a jednotek Revolučních gard a kde v nastalém bezvládí docházelo k rabování a ke střetům nejrůznějších skupin ať už zbytků německých jednotek, nebo tzv. Wehrwolfu, Rudé armády, partyzánů a dalších. Chaotická situace nutně poznamenala i počáteční snahy o neregulovaný, živelný, tzv. divoký odsun Němců z Československa, což bylo vyhošťování německého obyvatelstva od konce května do počátku srpna 1945 prováděné místními revolučními orgány, československými a sovětskými vojenskými veliteli. Odsun, který se v této fázi týkal asi 660 000 Němců, probíhal do oblasti sovětské okupační zóny v Německu a v Rakousku. Výběr osob pro vyhoštění se měl týkat osob nějak mimořádně zkompromitovaných (funkcionářů nacistických organizací, členů SA a SS) a Němců, kteří se na odstoupená území přistěhovali po 1. říjnu 1938 z území Říše. Není pochyb o tom, že došlo i k postižení nevinných osob nepatřících do této kategorie a 8. srpna 1945 vydalo ministerstvo obrany výnos o okamžitém přerušení vyhošťování Němců až do rozhodnutí Kontrolní rady ve smyslu Postupimské dohody.
Zdroj: SEEMANN, Richard, ed. Cesta do Wannsee: konečné řešení takzvané židovské otázky a germanizace českých zemí. 1. vyd. Středokluky: Zdeněk Susa, 2008. 309 s., viii s. obr. příl. ISBN 978-80-86057-51-4.
Organizovaný odsun Němců z poválečného Československa byl kodifikován Postupimskou konferencí, na základě které Spojenecká kontrolní rada souhlasila 20. 11. 1945 s plánem odsunu Němců z ČSR, Maďarska a Polska. Z Československa mělo být organizovaně a humánně odsunuto do sovětského a amerického pásma 2,5 milionů Němců, do britského pásma odcházeli Němci z Polska. 14. 12. 1945 byla československou vládou schválena ústřední směrnice к realizaci odsunu, řízením odsunu bylo pověřeno ministerstvo vnitra, vlastním prováděním potom příslušná vojenská správa. 31. 12. 1945 byly vydány další směrnice, které určovaly, kdo má být odsunut (a kdo vyjmut). Odsunutí si mohli s sebou vzít zavazadla vážící 30 kg, potraviny na 7 dnů a hotovost do 1000 marek (později bylo povoleno větší množství). Komplikovaná situace nastala u tzv. smíšených manželství, protože tady se rodina podle otce považovala automaticky za německou; teprve v prosinci 1946 byla vydána vyhláška, podle které mohli němečtí manželé československých žen žádat o vrácení čs. občanství, pokud byl sňatek uzavřen před 15. 3. 1939.
Organizovaný odsun byl zahájen 25. 1. 1946, přičemž největší část odsunu byla zakončena koncem října 1946. Nóta o ukončení odsunu byla se sovětskou stranou podepsána 13. 11. 1946, s USA byla uzavřena 12. 11. 1946 dohoda o dočasném zastavení odsunu do amerického pásma (technické potíže a blížící se zima), dodatečný odsun byl potom proveden na jaře 1947. Menší počet osob potom ještě opouštěl československé území až do roku 1949. Nakonec byla ještě v Praze 31. 1. 1950 uzavřena dohoda o dobrovolném vysídlení asi 200 000 osob, tzv. akce „Link“ probíhala až do jara 1951, kdy byla ze strany československých úřadů z hospodářských a politických důvodů zastavena.
Podle posledních odhadů mělo zemřít násilnou smrtí v táborech a střediscích, při pracovním nasazení a během odsunu v letech 1945-1946 asi 15-16 tisíc Němců. Po skončení odsunu zůstalo v ČSR asi 200 tisíc Němců. Během odsunu byla zformována organizovaná síť táborů a zajišťovacích středisek: internační (pro osoby zajištěné pro mimořádné lidové soudy), sběrné (pro osoby určené k odsunu; vedle těchto sběrných středisek existovalo ještě asi 11 záložních odsunových středisek v blízkosti železničních stanic) a pracovní (pro osoby podléhající pracovní povinnosti podle dekretu č. 71/1945 Sb. z 19. 9. 1945 - podle něhož pracovní povinnosti probíhaly v Československu v letech 1945 -1948 a byly určeny těm osobám, které ztratily čs. státní občanství; muži ve věku 14-60 let a ženy ve věku 15-50 let). Zdroj: ZBOŘIL, František. Československá a česká zahraniční politika: minulost a současnost. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010. 434 s. Student. ISBN 978-80-87212-38-7.
O odsunu si také můžete dohledat informace v Archivu Národního muzea, fond Edvard Beneš, čj. 244 (Kniha Odsun Němců).
* NĚMEČEK, Jan et al. Cesta k dekretům a odsunu Němců: datová příručka. 1. vyd. Praha: Littera Bohemica, 2002. 152 s. ISBN 80-7214-519-3.
* BRÜGEL, Johann Wolfgang. Češi a Němci 1939-1946. Překlad Petr Dvořáček. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008. 415 s. Historie. ISBN 978-80-200-1637-9
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
27.02.2017 01:49