-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, uvádí se, že knihovna v Chebu je nejstarší knihovnou na našem území, která byla již jako veřejná knihovna postavena (1909-1910) a v
původních prostorách stále působí. Je to pravda? A jak to bylo s touto veřejnou knihovnou v rámci celého Rakousko-Uherska?
Dobrý den,
v souvislosti s přídavným jménem „veřejná“ lze jako „ první instituci“ jmenovat jiné knihovny a informační instituce. Jako o veřejné knihovně se mluví již v souvislosti s Klementinem, kde byla roku 1777 založena Veřejná c.k. univerzitní knihovna. Profesor Cejpek stejně tak jako o veřejném prostoru píše o Univerzitní knihovně v Olomouci, která byla založena v roce 1775. V roce 1802 vznikla Veřejná vědecká knihovna v Těšíně. V západních Čechách byla první veřejná půjčovna zřízena v Plzni v roce 1790 a vedl ji tiskař a knihkupec Josef Johann Morgensäuler. Druhá plzeňská čítárna, vybavená větším fondem literatury v českém jazyce, byla provozována tanečním mistrem Josefem Kafkou. „První známá obecní knihovna vznikla v Žebráku v roce 1834. V Berouně byla zveřejněna po roce 1837 knihovna tamního děkana Josefa Antonína Seydla (1775 – 1837), kerý už od 20. let půjčoval obyvatelům města ze své bohaté soukromé knihovny. Odkázal ji berounskému děkanství, které ji dalo za základ místní městské knihovny. V dalších letech zakládání městských a obecních knihoven nabralo rychlý rozvoj. V roce 1841 vznikly knihovny v Nymburku, Písku, Rakovníku, Rokycanech a ve Zdicích. “
CEJPEK, Jiří, HLAVÁČEK, Ivan a KNEIDL, Pravoslav. Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995. 192 s. ISBN 80-7184-163-3.
Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura
--
11.04.2019 18:06