Dobrý den, rád bych znal původ názvu obce Žabčice na jižní Moravě. Děkuji Urbánek

Dobrý den, výklad, jak vznikl název obce Žabčice, se nám nepodařilo najít. Význam hledali v minulosti i jiní, ale také úspěšní nebyli, viz níže.

Žabčice připomínají se již r. 1283. Snad jest to název rodový, avšak původního jména nelze mi dosvědčiti.
VAŠEK, Antonín. Výklad slovanských místních jmen v Opavsku. Opava: [s.n., 1872]. s. 27. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:ebf7ce7db18800d88fe6c327ad6c68a7

Uvádíme některé zdroje, kde jsou zmínky různých překladů názvu obce:
Žabčice (Schabschiti), ves na Mor., hejtm. Hustopeč, okr. a pš. Židlichovice, fara Přísnotice; 142 d., 788 obyv. č. (1900), 2tř. šk., žel. zastávka na dr. Břeclava-Brno, popi. dvůr a do r. 1872 vinohrady.
Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto. s. 735. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:44780920-0ef2-11e5-b269-5ef3fc9bb22f

Nejstarší zápis o obci pochází z roku 1356, kdy jsou uvedeny pod jménem Zabczicz. Roku 1373 je evidován zápis Sabcycze. Žabčice byly od svého vzniku ve středověku malou rolnickou vesničkou. Patřily různým příslušníkům nižší šlechty. Později je získaly šlechtické rody Žerotínů, Pernštejnů, Valdštejnů, Ditrichštejnů a nakonec větev rodu Habsbursko-lotrinského. Posledním majitelem byl arcivévoda Bedřich.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDab%C4%8Dice

Žabčice, Schabschitz
Lexikon obcí pro království a země na říšské radě zastoupené: zpracován na základě výsledků sčítání lidu ze dne 31. prosince 1900, X: Morava. Ve Vídni: C.k. statistická ústřední komise, 1906. s. 95. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:e6a57b82-d93c-432c-8d68-4ab4645a13ab

Schabschitv, Žabčice
Zora: almanach pro učitele a pěstouny. s. 97. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:13c79c40-2dda-11e9-9da6-5ef3fc9bb22f

Schabschiitz. viz Žabčice (Židlochovice) HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. s. 1112. ISBN 80-200-1225-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:b22f0a40-0b1a-11e4-a8ab-001018b5eb5c

Na název obce Žabčice v překladu jsme narazili i Pruském Slezsku.

Jak vznikl název obce městské části Praha 13 " Zličín " Děkuji

Dobrý den,

vesnice Zličín byla v minulosti nazývaná také Zlejčín. Nejstarší písemná zpráva o Zličínu se sice hlásí к roku 1045, ale je padělkem ze 13. století.
Podle ní prý kníže Břetislav I. dal břevnovskému klášteru к smrti odsouzeného člověka Keynu, který však byl ponechán na živu, a přidal к tomu nějakou část pozemků.
První vskutku dochovaná zpráva (z roku 1319) vypovídá o tom, že blíže neznámý Beh ze Zlejčiny měl soud s pány z Dřině. Ve 14. století náležel Zličín břevnovskému klášteru...
Zdroj: AUGUSTA, Pavel. Kniha o Praze 13. Praha: MILPO, 2000, s. 69. ISBN 80-86098-17-6. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:6ad2ac60-af21-11e3-9d7d-005056827e51

Antonín Profous ve své knize Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny uvádí, že jméno obce Zličín je odvozeno od osobního jména Zlýka, utvořeného ze základu "z/ý". V průběhu dějin byl ale název obce v pramenech zachycen v různých podobách:
Lyczina, Zličín, Zlyczyna, Zliczina,
Zleczyn, Slyczina, Sliczyna, Zlýěina, Zleyczin, Zlejčín, Sdeyczin, Schleiczin, Zlýčín apod.
Na počátku 20. století dokonce zaslalo ministerstvo vnitra obecnímu úřadu přípis, že napříště má být úřední pojmenování obce Zléčín. Proti tomu se však obec ohradila.
Starosta v odpovědi ministerstvu argumentoval historickými důkazy, že obec nese již po tisíc let jméno (byť všelijak komolené) Zlýčin a že teprve na konci 19. století bylo "y" přizpůsobeno lidové výslovnosti na "ej", a prosí nadřízený úřad o zachování původního názvu Zlýčin...
Zdroj: BRONCOVÁ, Dagmar. Kniha o Zličínu a Sobínu. Praha: Milpo media, 2005, s. 15. ISBN 80-903481-5-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:51fef4d0-a1d8-11e6-9328-005056825209

Vesnice se ještě v r. 1910 uváděla jako „Zlejčín". Po připojení sousedních Řep ku Praze v r. 1968 se Zličín dostal přímo na hranici hlavního města...
Zdroj: DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká turistická encyklopedie: Hlavní město Praha. Praha: Knižní klub, 2011, s. 354. ISBN 978-80-242-1941-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:025b6100-9190-11e6-9328-005056825209