-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
můj dědeček bojoval v 1. světové válce v praporu polních myslivců. Řadu údajů o nasazení jeho jednotky jsem zjistil z nalezeného vojenského zápisníčku z roku 1917. O některých obdobích se mi však nepodařilo nic zjistit a proto bych vás chtěl požádat o pomoc.
Prozatím jsem (ve stručnosti) zjistil následující. Dědeček narukoval 11. 5. 1916 k 17. praporu polních myslivců do náhradní roty v Brně. V zápisníku uvádí, že 6. 4. 1917 odjel z Brna „do pole“ a to do oblasti Tolmina na sočskou frontu. Prapor byl zařazen do 15. sboru 50. pěší divize 5. armády, které velel generálplukovník Svetozar Boroevič von Bojna a bojoval v 11. ofenzívě. V bitvě u Caporetta byl prapor ve skupině Scotti 14. německé armády von Belowa. V červenci 1918 byl prapor přesunut z Lombardie na západní frontu, kde byl zařazen do 15. německé pěší divize. Dědeček se v prosinci 1918 vrátil s vojenským transportem zpět do Brna. Vykonával dále vojenskou službu v Československém praporu hraničářů č. 3, který vznikl z FJB 17, a byl demobilizován v březnu 1921.
Moje otázky jsou následující.
Jak dlouho po narukování mohl probíhat výcvik v kasárnách (případně kde) a kde prapor působil, než byl nasazen na sočské frontě? (Podle některých informací to mohlo být na východní frontě.)
Jaké bylo nasazení Čs. praporu hraničářů č. 3 do března 1921?
Předem děkuji za informace.
Vážený pane inženýre,
kompendium Österreich-Ungarns letzter Krieg (mj.) uvádí standardní dobu základního výcviku po dobu osmi týdnů. Místo výcviku záviselo na posádce dané jednotky. 17. prapor polních myslivců byl posádkou v rakouském Judenburgu s doplňovacím okresem Brno.
Ohledně podrobnějších informací o nasazení pluku bych Vám doporučil nahlédnout do zníměného kompendia Österreich-ungarns letzter Krieg, s použitím schématu zařazení praporu do vyšších organizačních struktur (zde:http://www.velkavalka.info/analyzy/podrizenost_jednotek.php?id=3321, zmíněný titul online pak zde: http://honsi.org/literature/svejk/dokumenty/oulk/).
Ohledně poválečné činnosti následnické jednotky a doplňujících informací k činnosti 17. Feldjägerbataillon bych Vám doporučil nahlédnout do některé z následujících publikací:
KRYČER, Rudolf. Jihomoravští hraničáři: kus historie a přítomnosti. Brno : ÚV Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, 1925. 171 s.
STEHLÍK, Eduard a Martin VAŇOUREK. Zapomenutí hraničáři. Mohelnice: Martin Vaňourek, 2002. ISBN:80-902949-5-2 (váz.)
Vojenské dějiny Československa III. díl. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1987. 584 s.
FIDLER, Jiří a Václav. SLUKA. Encyklopedie branné moci Republiky československé, 1920-1938. Praha: Libri, 2006. ISBN 9788072772568.
ALLMAYER-BECK, Johann Christoph. a Erich LESSING. Die K. (u.) K.-Armee, 1848-1914. Wien: Bertelsmann, 1974. ISBN 3-570-07287-8.
KRYČER, Rudolf. Jihomoravští hraničáři: kus historie a přítomnosti. Brno : ÚV Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, 1925. 171 s.
STEHLÍK, Eduard a Martin VAŇOUREK. Zapomenutí hraničáři. Mohelnice: Martin Vaňourek, 2002. ISBN:80-902949-5-2 (váz.)
Vojenské dějiny Československa III. díl. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1987. 584 s.
FIDLER, Jiří a Václav. SLUKA. Encyklopedie branné moci Republiky československé, 1920-1938. Praha: Libri, 2006. ISBN 9788072772568.
ALLMAYER-BECK, Johann Christoph. a Erich LESSING. Die K. (u.) K.-Armee, 1848-1914. Wien: Bertelsmann, 1974. ISBN 3-570-07287-8.
Politické vědy. Vojenství
--
Vojenský historický ústav - knihovna
07.08.2017 08:00