-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,potřeboval bych zjistit kdy a proč byly
vyhlášeny tyto stromy jako národní:Dánsko-Buk
Německo-Dub
Indie-Banyan
Japonsko-Sakura
Rusko-Bříza
popřípadě další stromy z http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_national_trees
Děkuji
Dobrý den,
národní strom je většinou neoficiální symbol země a většinou má původ již ve starých náboženstvích.
Posvátné stromy se vyskytovaly ve všech starých kulturách. Jednalo se - v důsledku rozdílných geografických podmínek - o různé stromy, ale jejich spirituální význam byl všude tentýž. Byly uctívány ty stromy, které byly lidem prospěšné a současně na ně působili svou výjimečností.
Dotýkání se dřeva, ať už pro štěstí nebo pro naději, pochází z prastaré víry ve styk s duchy stromů.
Západní Slované si za svůj národní symbol zvolili lípu, což je jistě zvláštní, neboť to byl právě dub jako strom, který dominoval celé střední Evropě a byl symbolickým stromem od dob Keltů, Germánů až po první Slovany.
Lípa se stala oficiálním národním symbolem až roku v červnu 1848 (2.-12.6.48), kdy byla na Všeslovanského sjezdu v Praze (účastni byli delegáti Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a dále Poláci, Rusíni, Chorvati, Srbi, Slovinci a Dalmatinci - tedy všechno porobené slovanské národy), kdy byla ustanovena jako národní symbol a stala se tak symbolem namířeným proti velkoněmeckým snahám o porobení slovanského živlu. Lípu jako národní strom měl navrhnout Fr. Ladislav Čelakovský. Jednalo se vlastně o reakci na frankfurtský sněm (parlamentní shromáždění německých zástupců zasedající od dubna 1848 ve Frankfurtu nad Mohanem), kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub.
Dub byl odjakživa symbolem síly, dlouhověkosti a odolnosti a jako takový získal výsadní postavení zejména v germánské mytologii, kde byl zasvěcen bohu blesku, Thórovi. Je považován za německý národní strom a symbol německého národa. Vyšší třídy některých německých vyznamenání se od svých nižších variant odlišují přidáním dubových ratolestí (viz válečný kříž, ve vyšší variantě válečný kříž s meči, brilianty a dubovou ratolestí).
Indie : národní strom je fíkovník banyán. Jedná se o tropický strom, vysoký až 25 metrů, většinou vícekmenný, vytvářející vzdušné kořeny a zdánlivě neomezeně rostoucí do šířky.
Jméno banyán je odvozeno od sankrstského slova "vanijya", což je označení jedné z kast obchodníků severní a západní Indie, kteří v jeho stínu rozkládali zboží a vedli své obchody.
Nejstarší ověřený věk stromu je 2294 let. Tak starý je právě svatý strom banján (ficus religiosa) zvaný Sri Maha Bodhi. Byl zasazen v roce 288 př.
n.l. v buddhistickém centru Cejlonu - Anuradhapuře - jako výhonek banjánu, pod kterým Buddha dosáhl v indické Bodhgaye osvícení. K tomuto stromu a místu se váže i nejstarší dochovaný písemný záznam s přesným datem o sadbě stromu lidskou rukou.
Japonsko : národní strom je sakura. Zatímco v Číně třešňové květy symbolizují ženskou krásu, ženskost nebo lásku, v Japonsku, kvůli krátké kvetoucí době sakury, jsou symbolem pomíjivé povahy života. Třešňové květy také symbolizují oblaka, díky své povaze tvořit shluky květů.
Sakura je předzvěstí dobrého bohatství, je symbolem lásky, zalíbení a také reprezentuje jaro.
Během druhé světové války, byla sakura používána pro motivaci a manipulaci japonských obyvatel. Japonští piloti malovali po straně letadel květy sakury či si s sebou brali na své mise větvičky stromů. Třešňový květ namalovaný na straně bombardéru symbolizoval intenzitu a pomíjivost života.
Květy jsou také častou ozdobou na všech druzích spotřebního zboží v Japonsku, včetně kimon, papírnického zboží a nádobí.
Ve svých koloniálních zemích císařské Japonsko často zasazovalo stromy sakury jako symboly "nároku na obsazené oblasti jako japonský prostor".
Rusko (New Hampshire): národní strom je bříza. Bříza je strom spojovaný s čistotou, světlem a novým počátkem. V Rusku se o vánocích používala bříza jako symbol znovuzrození a také o svatodušních svátcích, kdy byla oblékána do ženských šatů k uvítání zimního slunovratu. Bývá spojován se severskou Freyou, irskou Brigid a hinduistickou Sarasvatí.
Spojení s novým počátkem souvisí s břízou jako symbolem jara. V severní Evropě se zapichovali větvičky břízy na počátku zemědělského roku a při prvním vyhánění se dobytek šlehal březovými větvemi. Tak byly šlehány také mladé ženy. Je zároveň typickým stromem pro stavění májků.
Košťaty z břízy, se jako symboly čistoty, zametala posvátná místa. Z prutů břízy bělokoré se také sestávaly římské fasces. Březové metly se používaly v parních lázních. Patří také mezi písmena runové abecedy jako berkana.
Bříza byla jedním ze sedmi posvátných keltských stromů (kromě břízy také lísky, olše, vrba, dub, habr a jabloň).
Dánsko : národní strom buk.
Tento strom je jedním z nejmocnějších symbolů lidstva. Je ztělesněním života, výrazem sjednocení tří říší (nebeské, pozemské a vodní) a osou, kolem níž je uspořádán celý svět. Staré národy většinou věřily, že strom je nabit spoustou božské tvůrčí energie, kterou může zasvěcený využít k získání přístupu k jiným formám života. Lesy se staly symbolem tajemství a proměny a domovem čarodějů a kouzelníků. Strom byl uctíván téměř ve všech částech světa, kde bylo příznivé podnebí pro jeho růst. Některé symbolické významy stromu jsou skutečně všeobecně platné. Věčně zelené stromy symbolizují dlouhověkost a nesmrtelnost. Zatímco opadavé obrodu a znovuzrození: v obou případech však ujišťují lidstvo o plynulosti bytí. Jednotlivé druhy stromů si však získaly v různých kulturách různé významy. Keltové a seveřané chovali ve velké úctě dub.
Buk je jedním z nejhojnějších listnatých stromů v jižní a střední Evropě. V Anglii se buk leckde ještě dodnes nazývá "matkou lesa". Jeho hladká, olověně šedá kůra jakoby sváděla k popsání jako čistý list papíru. Však také slovanské a germánské jazyky vytvořily název buku z odvozeniny slova písmeno (bukva, buchstabe).
Podobně jako dříve druidové, i germánské kněžny údajně věštily z run, vyrytých na bukové hůlky. Právě způsob věštění z magických znaků vyrytých do dřevěných hůlek s největší pravděpodobností pochází od druidů, bohužel se však nedochoval žádný písemný doklad, který by to potvrdil.
Bukové dřevo se odedávna používalo k výrobě dřevěného uhlí a k uzení.
Bukvice byly vynikající potravou pro vepře, které Keltové chovali. Čaj připravený z bukové kůry má protihorečnaté účinky, vývar z bukových listů byl považován za účinný proti svědivým vyrážkám a omrzlinám.
Buk byl odedávna považován za strom, poskytující ochranu v nejistých časech.
Do buku neuhodí ani blesk, říká se - a je to pravda, neboť buk má kořeny vedoucí jen povrchovou vrstvou půdy a proto blesky nepřitahuje.
Buky doslova vyzařují osvěžující jas a poskytují příjemný chládek. Lidé unavení duševním vypětím, kteří potřebují duševní osvěžení, by měli vyhledat statný buk - stačí jen chvíli postát pod jeho mohutnou korunou, abychom pocítili, jak rychle dokáže doslova provětrat hlavu, očistit mysl a uvolnit jasné vnímání.
zdroj :
http://www.geocountries.com/country/national/trees
https://www.quora.com/What-is-the-national-tree-of-your-country-and-why-is-it-chosen
Antropologie, etnografie
--
Národní knihovna ČR
31.01.2012 18:34