-
To se mi líbí
-
Doporučit
dotaz
Ano, oprátka náležela katovi, většinu popravních nástrojů si katové zajišťovali sami. Dle Josefa Svátka: „Rovněž vydatný příjem měli katové z tajného prodeje rozličných věcí s popravou souvisejících, neboť tehdejší pověrečnost lidu připisovala zvláštní moc provazu, na němž byl někdo oběšen….“ (Dějiny poprav a katů v Čechách, s. 96). V Pamětích kata Mydláře zase Svátek zmiňuje: „…Všecky oprátky, které ze spravedlnosti nazpět domů přineseme, náležejí staré Martě…..která pak za ně strží hezké peníze, neboť je prodává lidem, …..neboť pověrčivost lidu praví, že prý pomocí oprátky lze dělati kouzla a státi se neviditelnými.“ (Paměti kata Mydláře, s. 51-52). Otázkou je, zda se k oprátce kat či jeho hospodyně dostali dříve než nejrůznější zloději. Od dávných dob bylo zvykem, že se mrtvoly na šibenicích houpaly až do úplného rozkladu, to připomíná Hermann Schreiber, dále pokračuje: „ Městská stráž hlídala dnem i nocí pahorek před nenechavci, kteří by mrtvoly buď chtěli pohřbít nebo použít k nejrůznějším pověrčivým účelům. K nejnáruživějším lupičům mrtvol patřili studenti pařížské univerzity, kteří je potřebovali ke svým anatomickým studiím. Ovšem bývaly jim přiděleny pouze dvě ročně, i když počet studentů již kolem roku 1200 přesáhl dva tisíce.“ (Trest smrti v dějinách lidstva, s. 74). Dle Trestního zákoníka Josefa II. z roku 1787 se nechávalo viset tělo oběšence ještě 12 hodin a pak bylo zahrabáno vedle popravního místa (Prameny k dějinám práva v českých zemích, s. 208-209). Trestní řád z roku 1873 už zmiňuje vykonávání trestu smrti uvnitř věznice nebo na jiném místě, má se zamezit vstupu nepovolaným na popraviště a tělo je možné už i pohřbít (Prameny k dějinám.., s. 359).
ADAMOVÁ, Karolina a Ladislav SOUKUP. Prameny k dějinám práva v českých zemích. 2., upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 362 s. Dokumenty. ISBN 978-80-7380-271-4.
ČESAL, Aleš a Roman HERZINGER. Magická řemesla. Praha: Rodiče, 2002, 163 s. Pěkné počtení. ISBN 80-86695-03-4.
FRANCEK, Jindřich. Katovské řemeslo v českých zemích. Hradec Králové: Muzeum východních Čech, 2007, 104 s. ISBN 978-80-85031-70-6.
MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. Praha: Rybka, 1998, 405 s. ISBN 80-7176-812-X.
SCHREIBER, Hermann. Trest smrti v dějinách lidstva. Přeložil Tomáš KURKA. Praha: Naše vojsko, 2008, 166 s., 32 s. obr. příl. ISBN 978-80-206-0975-5.
SVÁTEK, Josef. Dějiny poprav a katů v Čechách. Praha: Havran, 2004, 225 s. Mýtus. ISBN 80-86515-45-1.
SVÁTEK, Josef. Paměti kata Mydláře: výbor ze čtyřsvazkového cyklu. Praha: Region, 1991, 257 s. ISBN 80-900105-5-5.
Právo
Hradec Králové
Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové
07.06.2019 19:55