-
To se mi líbí
-
Doporučit
Chtěli nacisté vyhubit Araby?
Dobrý den.
Podobně jako Židé, byli i Arabové pro A. Hitlera Semity, čili z rasového hlediska nebyli „čistí“. Podle rasové hierarchie, která se objevila v díle Mein Kampf, byli Arabové v podstatě na stejné úrovni jako Židé a Romové.
A. Hitler však o vyhubení Arabů neuvažoval, naopak rád prohlašoval, že kvůli porážce Velké Británie je ochoten se spojit s kýmkoli. Ve 30. letech se v arabských zemích vzedmula vlna nacionalismu, čehož nacisté využili a začali vydávat letáky s výňatky z Mein Kampfu v arabštině. Urážlivé narážky na Egypťany a ostatní arabské národy byly v této verzi odstraněny.
I přes toto velké nadšení byla spolupráce mezi Říší a Araby nejdříve rezervovaná. Říše v roce 1936 odmítla nabídku palestinských nacionalistů na spolupráci, první větší součinnost nastala až o 3 roky později, kdy Němci poslali do Palestiny zásilky zbraní. V roce 1941 dal A. Hitler souhlas k tomu, aby byla vytvořena arabská dobrovolnická jednotka, která měla být využita v boji při operaci Barbarossa.
O rok později byla vytvořena rovněž tuniská dobrovolnická jednotka, která měla bojovat proti francouzskému protektorátu. Později ještě vznikla alžírská jednotka čítající 150 mužů a také německo-arabský pěší prapor 845, do kterého vstoupili muslimové žijící ve Francii. A. Hitler využil tyto jednotky především v boji proti Velké Británii a Francii.
Říše rovněž využívala spojenectví s Araby v boji proti Židům. Velkým stoupencem nacismu a odpůrcem výskytu Židů v Palestině byl Amín al-Husajní, který o židovské otázce několikrát s A. Hitlerem vyjednával. I přesto, že se Říše zavázala ke spolupráci, arabská otázka pro ni přestala být brzy aktuální.
V politické závěti A. Hitlera z 29. dubna 1945 se jeho pozornost na arabskou otázku často zaměřovala. Hitler litoval, že se více touto záležitostí nezabýval, protože by tak mohla být v Severní Africe provedena revoluční politika, která by mohla vymanit muslimské země z francouzské hegemonie. Dokonce prohlásil, že „navzdory odlišnosti krve, která proudí v našich žilách, nám lidé ovládaní islámem budou vždycky bližší než kupříkladu Francie“.
Hitlers Testamente. NS-Archiv: Dokumente zum Nationalsozialismus: Adolf Hitler, Politisches Testament [online]. 2015 [cit.2015-06-09].
Dostupné z: http://www.ns-archiv.de/personen/hitler/testament/politisches-testament.php
Odpovědí se zabývala knihovna Historického kabinetu FF UK.
HUTTON, Christopher. Race and the Third Reich: Linguistics, Racial Anthropology and Genetics in the Dialectic of Volk. Cambridge: Polity Press, 2005. 128 s. ISBN 074-5631-77-0.
BURLEIGH, Michael a WIPPERMANN, Wolfgang. Rasistický stát: Německo 1933-1945. Vyd. 1. Praha: Columbus, 2010. 365 s. ISBN 978-80-7249-261-9.
CLAY, Catrine a LEAPMAN, Michael. Panská rasa: nacistické Německo a experiment Lebensborn. Překlad Ivan Ryčovský. Praha: Columbus, 1996. 196 s., [16] s. il. ISBN 80-85928-43-4.
VITKINE, Antoine. Mein Kampf: příběh jedné knihy. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2010. ISBN 978-80-7432-058-3, s. 198-200.
TEJCHMAN, Miroslav. Ve službách Třetí říše: Hitlerovy zahraniční jednotky. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1999. Archiv; sv. 80. ISBN 80-204-0785-5, s. 215-220.
http://www.ceskatelevize.cz/[…]/
ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 1. vyd. Praha : Barrister & Principal, 2005. 305 s. ISBN 80-903333-9-7.
PEARLMAN, Moshe. Mufti of Jerusalem: The Story of Haj Amin el Husseini. [s.l.] : V Gollancz, 1947. Dostupné z: https://books.google.cz/boo[…]ptAAAAMAAJ&redir_esc=y.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
08.06.2015 08:00