-
To se mi líbí
-
Doporučit
Většina politických vězňů byla do gulagu posílána na základě určitého paragrafu trestního zákoníku. Mluví o něm často Solženicyn a další autoři z tohoto prostředí. Potřeboval bych vědět jeho číslo. (Pokud je k dispozici i české nebo anglické znění, budu rád za přiložení k odpovědi.)
Dobrý den,
Trestní zákoník 1922
Základem trestního práva je trestní kodex z roku 1922. Pokud by Vás tato literatura blíže zajímala, je to dotaz na Slovanskou knihovnu, která sídlí v budově Klementina, je to však samostatná knihovna s vlastním fondem.
ÈSTRIN, Aleksandr Jakovlevič. Ugolovnoje pravo R.S.F.S.R.: posobije v sžatom i populjarnom izloženii dlja sovpartškol, sudebnych rabotnikov i samoobrazovanija. Moskva: Juridičeskoje knigoizd. NKJu, 1922. 94 s. Obščedostupno-juridičeskaja biblioteka; Vyp. III. Signatura R 343/206
TRAJNIN, Aron Naumovič. Ugolovnoje pravo: čast‘ osobennaja: prestuplenija protiv gosudarstva i social‘nogo porjadka. Izdanije vtoroje, dopolnennoje i pererabotannoje v sootvetstvii s UK red. 1926 g. i Sojuznym "Položenijem" 1927 g. Moskva: Juridičeskoje izdat. NKJu RSFSR, 1927. 339 s. Signatura R 343/177
A další spisy.
Tato knihovna má ve svém fondu dobové dokumenty z tohoto období ruské historie.
V trestním právu byl uplatňován článek 58, jak se zmiňuje i Solženicyn.
Rozbor jednotlivých položek najdete v publikaci BORÁK, Mečislav, ed. Perzekuce československých občanů v Sovětském svazu (1918-1956): sborník studií.
Část, která Vás zajímá je volně dostupná zde. Viz! Str. 43-47
https://www.mecislavborak.cz/dokumenty/publikace/sborniky/62-Popravy_jako_soucast_politickych_represi_v_SSSR.pdf
Patrně Vás nejvíce zajímá období označované jako „Velký teror“:
Velký teror započal jako stranická záležitost a byl zaměřen na vedoucí představitele strany.
První moskevský proces se konal v srpnu 1936. Obvinění byli Zinověv, Kameněv a dalších čtrnáct lidí. Ve druhém procesu v lednu 1937 stanulo před souden sedmnáct „trockistů“. Poslední monstrproces se konal v březnu 1938, kdy stanulo před soudem 21 funkcionářů (mj. Bucharin, Rykov). Zvláštní pozici mezi souzenými měl Genrich Jagoda, do září 1936 lidový komisař vnitra, který připravil první z procesů.
Na pozadí moskevských procesů probíhala rozsáhlá čistka v armádě. V červnu 1937 se konal tajný soud nad maršálem Tuchačevským a dalšími sedmi nejvyššímu vojenskými veliteli.
Velký teror byl dlouho spojován s čistkou v komunistické straně. Moskevské procesy sice vzbudily největší pozornost v zahraničí, nicméně jádrem Velkého teroru byly takzvané masové operace, které překročily pomyslný stranický kruh a dopadly na celou společnost.
Operace řídil nový lidový komisař vnitra Ježov. Největší byla tzv. „kulacká operace“ (operační příkaz 00447 vydaný Ježovem v červenci 1937).
Souběžně s kulackou operací probíhaly i další operace. Operační příkaz číslo 00458 z 11. srpna 1938 zahájil rozsáhlé „národnostní operace“, které zasáhly především národy žijící v pohraničních oblastech SSSR. Nejvíce byla postižena polská menšina. Další „národnostní operace“ č. 00593 z 30. září 1937 se týkala „Charbinců“, bývalých zaměstnanců Východočínské železniční společnosti, podezřelých ze spolupráce s Japonskem, a na osoby, které někdy pobývaly v Mandžusku. Operační rozkaz č. 00693 z 23. října 1937 postihoval všechny imigranty „bez ohledu na důvod, datum a okolnosti jejich přechodu do SSSR“. Další operační příkaz NKVD č. 00486 nařizoval zatčení a uvěznění na 5 až 8 let manželek, nebo družek „zrádců vlasti a členů špionážních a sabotážních trockisticko-pravičáckých organizací“.
Provedení operačního příkazu dostaly na starost tzv. trojky, složené z oblastního náčelníka NKVD, prokurátora a prvního tajemníka strany příslušné oblasti. Proti jejich rozsudku nebylo odvolání. Pro každou oblast existovaly kvóty, které měla splnit. Rychle však začalo docházet k navyšování kvót a jejich překračování, často nikoliv na tlak z Moskvy, ale z horlivosti místních funkcionářů strany a velitelů NKVD. Stachanovské hnutí se odrazilo i v práci tajné policie a jednotlivá oddělení NKVD mezi sebou nezřídka soutěžila, kolik zatčených dodá.
Realizaci masových operací usnadnila dlouhodobá registrace „podezřelých“ ze strany NKVD. Podléhalo jí v zásadě patnáct kategorií osob, kterým odpovídalo nesmírně široké množství lidí. Především všechny osoby, které byly již dříve perzekuovány, podle článku 58 trestního zákoníku.
Tajná rezoluce politbyra, podepsaná Stalinem a Molotovem17. listopadu 1938 zastavila okamžitě všechny „masové operace“ a současně zkritizovala „závažné nedostatky“ v práci NKVD.
(převzato z publikace VYDRA, Zbyněk et al. Dějiny Ruska. Vydání první. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 499 stran. Dějiny států. ISBN 978-80-7422-324-2. Strana 332-336.)
Literatura:
WERTH, Nicolas. Opilec a květinářka: historie jedné masové vraždy (1937-1938). Vyd. 1. V Praze: Rybka, 2009. 254 s., [8] s. obr. příl. ISBN 978-80-87067-58-1.
KATAMIDZE, Viacheslav Ivanovich. Věrní soudruzi, nelítostní kati: KGB a sovětské tajné služby 1917-1991. Vyd. 1. [Praha]: Levné knihy, 2008. 224 s. ISBN 978-80-7309-554-3.
APPLEBAUM, Anne. Gulag: dějiny. Překlad Petruška Šustrová. Vyd. 1. Praha: Beta-Dobrovský, 2004. 604 s., [16] s. obr. příl. Historie. ISBN 80-7306-152-X.
COURTOIS, Stéphane et al. Černá kniha komunismu: zločiny, teror, represe. Vyd. 1. Praha: Paseka, 1999. 2 sv. ISBN 80-7185-196-5.
CHLEVNJUK, Oleg Vital‘jevič. Historie gulagu: od kolektivizace do "velkého teroru". 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008. 477 s. ISBN 978-80-7381-462-5.
TUCKER, Robert C. Stalin na vrcholu moci: revoluce shora 1928-41. Překlad Zdeněk Hron. 2. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008. 751 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-80-7381-333-8.
BORÁK, Mečislav, ed. Perzekuce československých občanů v Sovětském svazu (1918-1956): sborník studií. Opava: Slezské zemské muzeum, 2007. 2 sv. ISBN 978-80-86224-64-0.
BORÁK, Mečislav. České stopy v gulagu: z výzkumu perzekuce Čechů a občanů ČSR v Sovětském svazu. Vyd. 2., upr. Opava: Slezské zemské muzeum, 2003. 167 s. ISBN 80-86224-41-4.
GRANOVSKIJ, Anatolij. Byl jsem agentem NKVD. Vyd. 1. Jindřichův Hradec: Stefanos, 2003. 284 s. ISBN 80-903102-1-4.
ROSSI, Jacques. Útržky životů. Překlad Lubomír Martínek. Vyd. 1. Praha: Paseka, 1999. 210 s. ISBN 80-7185-251-1.
SERVICE, Robert. Lenin: životopis. Překlad Pavel Vereš. Vyd. 1. Praha: Argo, 2002. 496 s., [16] s. obr. příl. Ecce homo; sv. 5. ISBN 80-7203-415-4.
Autoři novějších prací již měli možnost pracovat s odtajněnými sovětskými archivy.
Ze starší literatury:
MEČL, Josef a ZDOBINSKÝ, Stanislav. Právo v revoluci. 1. vydání. Praha: Lidové nakladatelství, 1969. 176 stran.
Z pera současníka: VARŠAVSKIJ, Sergej Ivanovič. Vláda lži a podvodu SSSR. Praha: Orbis, 1941. 209, [iv] s. (Varšavskij S.I. – 1979-1945)
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
16.04.2020 00:40