-
To se mi líbí
-
Doporučit
Může prezident republiky jmenovat libovolného poslance, i když ten o to nemá zájem? A je možné, aby jmenoval premiérem naprosto kohokoliv, tedy mimo Parlament či vládu? Například svého mluvčího nebo náhodného občana? Děkuji.
Dobrý den,
Ústava ČR nespecifikuje, kdo může být jmenován předsedou vlády. Může se tedy skutečně jednat o člověka, který není členem Parlamentu ČR ani nezastává žádnou jinou veřejnou funkci - jak píšete, "náhodného občana". V nedávných dějinách našeho státu byly tři případy premiérů, kteří v okamžiku jmenování nebyli členy parlamentu, a to Josef Tošovský (v době svého jmenování v prosinci 1997 byl členem bankovní rady České národní banky), Jan Fischer (v době svého jmenování na jaře roku 2009 byl předsedou Českého statistického úřadu) a Jiří Rusnok (přestože Rusnok v minulosti byl poslancem i ministrem, v okamžiku jmenování předsedou vlády v červnu 2013 nezastával žádnou veřejnou funkci). Pravidlo, že prezident jmenuje premiérem představitele nejsilnějšího uskupení zastoupeného v Poslanecké sněmovně, vychází z demokratických zvyklostí a také ze skutečnosti, že vláda je dle Ústavy odpovědná Poslanecké sněmovně a její setrvání bezpodmínečně závisí na důvěře vyslovené poslanci (pokud by tedy prezident jmenoval premiérem skutečně libovolnou osobu dle svého osobního uvážení, je velmi pravděpodobné, že by sněmovna takové vládě důvěru nevyslovila).
Čistě teoreticky si lze představit, že prezident jmenuje premiérem i někoho, kdo o tuto funkci nemá zájem. Ústava se o vyslovení jasného souhlasu jmenovaným v kontextu procesu tvoření vlády nezmiňuje. Nicméně prakticky není příliš reálné, aby se někdo předsedou vlády stál zcela proti své vůli, protože úkolem designovaného premiéra je personální sestavení vlády a následné předstoupení před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry (premiér tak musí učinit do třiceti dnů ode dne svého jmenování). Nezdá se tedy pravděpodobné, že by se podobných kroků úspěšně ujal někdo, kdo premiérem skutečně být nechce. Je také zvykem, že prezident při jmenování osobně předává dotyčnému jmenovací dekret, což se dá považovat za svého druhu potvrzení souhlasu se jmenováním.
Ústava České republiky ze dne 16. prosince 1992 : ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 448/2001 Sb., 395/2001 Sb., 515/2002 Sb., 319/2009 Sb., 71/2012 Sb. a 98/2013 Sb.
Josef Tošovský. In Wikipedia : Otevřená encyklopedie [online]. 27. 11. 2017. [cit.1.2.2018.]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_To%C5%A1ovsk%C3%BD.
Jan Fischer. In Wikipedia : Otevřená encyklopedie [online]. 27. 11. 2017. [cit.1.2.2018.]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Fischer.
Jiří Rusnok. In Wikipedia : Otevřená encyklopedie [online]. 27. 11. 2017. [cit.1.2.2018.]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Rusnok.
Politické vědy. Vojenství
--
Národní knihovna ČR
29.01.2018 17:58