-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
zajímalo by mě, zda je možné, aby bakterii napadl, případně zničil, nějaký druh viru.
Děkuji a přeji hezký den
Dobrý den,
ano, viry mohou napadnout a zničit bakterii. Mluvíme o takzvaném bakteriofágu. Nejjednodušší vysvětlení najdeme ve Wikipedii:
Bakteriofág (odvozený ze slov bakterie a fagein – řecky φᾰγεῖν, "jíst"), zkráceně fág, je obecný název pro virus infikující bakterie. Bakteriofágy jsou nejpočetnějším biologickým objektem v biosféře, jejich počet se odhaduje na 1030 částic.[1][2] Můžeme je najít na všech místech osídlených jejich bakteriálními hostiteli, jako například půda nebo střeva živočichů. Jedním z nejkoncentrovanějších nalezišť fágů a dalších virů je mořská voda, ve které bylo nalezeno až 9×108 virionů na mililitr[3] a až 70 % mořských bakterií jimi může být infikováno.[4] Fágy byly dlouho považovány za neživé objekty, protože nemají vlastní metabolismus, nereagují na změny okolí a pro svoje rozmnožování využívají bakterie, ale v současnosti jsou oficiálně označovány jako tzv. živé nebuněčné entity.
Bakteriofágy jsou výrazně menší než bakterie, jejich velikost se pohybuje obvykle mezi 20 a 200 nm. Typická stavba fágů zahrnuje bílkovinnou kapsidu a v ní uzavřený genetický materiál. Na kapsidu krčkem navazuje bičík s bičíkovou pochvou, bazální destičkou a vlákny bičíku sloužícími k přichycení na povrch bakterie.[pozn. 1] Genetický materiál je tvořen DNA nebo RNA[5], a to jednovláknová (ssDNA - angl. single-stranded) i dvouvláknová (dsDNA - double-stranded), kružnicová i lineární, dlouhá 5000 až 500 000 nukleotidů. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bakteriof%C3%A1g
Další vysvětlení z monografiích:
BAKTERIOFÁGY. Viry baktérií (bakteriofágy) jsou schopny se vázat pouze na specifické receptory buněk bakteriálních - a pouze v nich realizovat svůj lytický, případně lyzogenní cyklus. Ekologický význam bakteriofágů lze jen obtížně vymezit; je však pravděpodobné, že jsou důležitým faktorem rovnováhy v bakteriálních biocenózách (v půdě, ve vodách). Z praktického hlediska je bakteriofág významný v lékařství, kde se alespoň omezenou měrou užívá к prevenci i léčení některých bakteriálních infekcí. (Zde jsou samozřejmě výhodné bakteriofágy polyvalentní, se širokým spektrem hostitelských kmenů.) Epidemiologové laboratorně využívají souprav vybraných bakteriofágů к jemné typizaci řady druhů patogenních baktérií, izolovaných z klinických zdrojů. (Zde se využívá naopak co nejspecifičtější reakce mezi daným bakteriofágem a receptorem typizované baktérie.) Zásadní význam však mají bakteriofágy jako modelové objekty základního výzkumu. Výzkum bakteriofága jako nejjednoduššího a přitom člověku zcela neškodného mikroorganismu položil vedle genetiky baktérií základy molekulární genetice, a tím i celé molekulární biologii. Bakteriofágy se dnes (předběžně) systematicky řadí do deseti čeledí. Bakteriofágy vláknitých baktérií (aktinomycet) se nazývaji aktinofágy. Zdroj: ROSYPAL, Stanislav. Přehled biologie. Praha: Scientia, 1998. ISBN 80-7183-110-7. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c77cac20-8fb1-11e8-be68-5ef3fc9bb22f
B: Že by bakteriofág - virus, napadající baktérie - byl člověku na škodu?
S: V americkém vědeckém týdeníku Science z letošního léta jsou o tom dva články. Existuje bakteriofág čili bakteriální virus, který napadá bacily cholery a způsobuje, že vyvolávají choleru, tedy naopak jejich zhoubnou aktivitu podnítí.
Zdroj: SCHREIBER, Vratislav a BUDIL, Ivo. Nové křižovatky medicíny: objevy, společnost, pacienti. Praha: Galén, c2003. s. 515. ISBN 80-246-0746-8. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1bb14bf0-a27e-11e3-87a3-001018b5eb5c
"Nakonec se ještě zmíním o transdukci, posledním ději, který přispívá к veliké variabilitě mikrobů. Té se účastní bakteriální virus neboli bakteriofág, kterému se doma v laboratoři říká fág. Mnohé fágy své hostitele vraždí, ale známe i takové, které to nedělají - to jsou temperované fágy. Se svým hostitelem žijí v míru; začnou se množit a zničí ho, až když dojde k nějakému vnějšímu podráždění (například k ozáření ultrafialovým světlem). Po uvolnění z rozbité buňky mohou infikovat další baktérie, do kterých někdy přenesou část genetické informace z původního hostitele. Jak víte, temperované fágy jsou vysoce rafinovanými parazity, kteří žijí skrytě v normálním zdravém hostiteli. Takto mohou tomuto hostiteli přinášet nové dědičné znaky - můžeme jim tedy přisuzovat určitý význam v evoluci. Jejich schopnost přenášet neboli transdukovat dědičné vlastnosti nám dovoluje předpokládat, že vývoj se mohl docela dobře uskutečňovat jakýmsi přičítáním: spojení dvou jedinců by bylo tak výhodné, že by se z nich stal jeden tvor a později druh, nesoucí vlastnosti obou svých předků." Zdroj: POSTGATE, John. Mikroby a my. Praha: Panorama, 1982. s. 249. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:084ac510-169a-11e4-8c14-5ef3fc9bb22f
Biologické vědy
Praha
Národní knihovna ČR
14.05.2019 13:35