-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, hledám informace o mulatech, vím, že se jedná o spojení čenocha a bělošky (a naopak), ale nikde jsem nenašla žádné další informace (o zdravotní stránce, psychomotorickém vývoji a podobně). Mám čtyřtýdenní dceru mulatku, ale podle statistik je vývojově na úrovni tříměsíčního miminka. Zajímá mě, jestli se míšené děti vyvíjejí odlišně oproti dětem bělochů. Děkuji.
Dobrý den,
problematika, která vás zajímá, není asi v mnoha knihách popsána. Vývojem dětí a inteligencí se zabývá mnoho monografií i článků, ale konkrétně se tam neobjevuje hledisko mulatů. Petr Bakalář, který ve své knize zmiňuje rozdíly mezi rasami, je označován jako kontroverzní autor; hodnotit jeho názory, ani názory jiných autorů, nám ale nepřísluší.
S.81-82: "...mezi dětmi zplozenými americkými bílými i černými vojáky po druhé světové válce v Německu nebyl prakticky rozdíl v inteligenci (Eyferth, 1959). Výsledek tohoto výzkumu se často cituje jako důkaz toho, že rozdíl v IQ mezi bílými a černými není dán biologicky, ale sociálně."
S.23-24: "Podobně jako se v medicíně nevyplatí ignorovat rozdíly mezi organismem muže a ženy, nevyplatí se nevidět rozdíly mezi rasami. Myšlenka, že se evoluce zastavila u barvy kůže, je naivní. Téměř každý anatomický, fyziologický a biochemický systém, který byl zkoumán, vykazuje rasové rozdíly. Eysenck (1971, s.20) se logicky ptá, proč by měl být mozek výjimkou...."
Čerpáno z: BAKALÁŘ, Petr. Tabu v sociálních vědách. Praha: Votobia, 2003.
V roce 1994 opět vyvolala rozruch kniha "Zvonovitá křivka: Inteligence a třídní struktura v americkém životě" od Richarda Herrnsteina a Charlese Murrayho, kteří tvrdí, že inteligence je do značné míry dědičná a že různé etnické a rasové skupiny mají rozdílnou úroveň inteligence...studie vedly k závěru, že ve věku do 10 let lze asi 30% variability v IQ přičíst sdílenému prostředí. V dospělosti však podíl vnějších podmínek na formování rozdílů v inteligenci klesá na méně než 3%. Jakmile děti opustí domov a jsou vystaveny rozdílným vnějším vlivům, efekt společného rodinného zázemí téměř vymizí.
To, co zůstane, je u příbuzných jejich společný genetický základ. V dalších výzkumech se ukázalo, že adoptované děti se od svých 16 let v oblasti verbálních i prostorových schopností víc podobají svým biologickým než adoptivním rodičům..."
Zdroj: BLATNÝ, Marek, PLHÁKOVÁ, Alena. Temperament, inteligence, sebepojetí.
Nové pohledy na tradiční témata psychologického výzkumu. Brno: Psychologický ústav Akademie věd ČR, 2003.
"Vztah mezi rasou a inteligencí je předmětem diskusí. Výzkumy vztahu rasy a inteligence jsou však komplikovány nejednoznačným určením obsahu pojmu inteligence, stejně jako s nejasným vymezením pojmu rasy. Základní spor se vede o to, zda rozdíly v průměrné inteligenci mezi příslušníky jednotlivých ras zjištěné v inteligenčních testech pramení z vlivu prostředí či z vrozených genetických rozdílů, popř. v jakém poměru. V rámci sporu mezi zastánci dominantního vlivu prostředí (enviromentalisty) a zastánci vlivu genů (hereditaristy) neexistují dva jednotné tábory, ale jde o plynulý přechod, přičemž i v rámci jednotlivých táborů existuje řada sporů. Bakalář uvádí, že enviromentalismus i hereditarismus jsou spíše orientace než absolutní pozice. Jednotlivci všech ras se mohou pohybovat ve všech výškách inteligence. Výsledky měření ukazují nejvyšší průměrné IQ u východních Asiatů (Číňané, Japonci, Korejci) a aškenázských Židů. Za nimi s IQ okolo
100 následují evropští běloši a po nich skupiny jako Hispánci, Arabové či Indové. Nejnižší naměřené průměrné IQ mají afričtí černoši a Austrálci...
Samotné zkoumání rozdílů v inteligenci a vnímání příslušníků jednotlivých lidských ras je spjato již se starším zkoumáním rasových rozdílů obecně.
Mezi první významné práce v této oblasti patří díla Samuela Mortona, eugenika Francise Galtona, Roberta Bennetta či mnohých dalších. Tito autoři této doby často zkoumali velikost a kapacitu mozků. Moderní výzkumy potvrzující rasové rozdíly v inteligenci se začaly objevovat v průběhu 20.
století. V roce 1969 na základě dosud zjištěných dat napsal do časopisu Harvard Educational Review psycholog Arthur Jensen 125 stran dlouhý článek, ve kterém konstatoval, že dosavadní důkazy hovoří spíše pro hypotézu příčiny v genetických rozdílech, což samozřejmě nevylučuje vliv prostředí, nebo jeho interakci s genetickými faktory. ... Biologové pochybují o tom, že američtí černoši a běloši představují dvě skutečně rozdílné rasové skupiny, protože kvůli míšení mohla černá populace obdržet 20 až 30 % svých genů od bělochů, ve skutečnosti existují mnohem větší rozdíly v genetické konstituci uvnitř rasy než mezi rasovými skupinami...
Výzkum Sandry Scarr a Richarda Weinberga známý jako Minnesota Transracial Adoption Study ukázal, že IQ černošských dětí adoptovaných bělošskými rodinami z vyšší střední třídy je ve věku 7 let vyšší než u jejich černošských vrstevníků a jen velmi málo se liší od adoptovaných bělochů, ale s postupujícím časem mizí vliv prostředí na IQ a zvyšuje se podíl dědičného základu. Ve věku 17 let i mezi adoptovanými dětmi existují jasné inteligenční rozdíly mezi černochy a bělochy. Běloši vykazovali v průměru podstatně vyšší IQ než míšenci s jedním černoškým a jedním bělošským rodičem a ti zase mnohem vyšší IQ než černoši. Stejně to dopadlo v percentilu školní úspěšnosti...
Názory expertů na IQ,...Výzkum z roku 1988 The IQ Controversy, the Media and Public Policy zjistil, že převážná část amerických expertů na inteligenci sdílí názor, že rasové rozdíly mezi černochy a bělochy mají původ v genetických rozdílech i vlivu prostředí..."
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Inteligence
Domníváme se, že vývoj dětí obecně se dost liší a že není možné, zvlášť v tak útlém věku, rozpoznat inteligenci jedince. A ať by byly teorie jakékoli, vždy záleží na tom kterém človíčku, na jeho rodičích a na prostředí, kde je vychováván. Knihy o vývoji dítěte mohou být sice vodítkem, ale určitě ne 100% měřítkem na posuzování, co má jedinec v kterém měsíci nebo roce života umět a dělat.
Antropologie, etnografie
--
Národní knihovna ČR
13.08.2012 08:38