-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, jaká byla móda v polovině 19. století? Co se obvykle nosilo? Jaké byly populární barvy a materiály? Jaký byl rozdíl mezi oděvy typickými pro nižší vrstvy a vyšší vrstvy?
Dobrý den,
předpokládáme, že se ptáte na oděvy nošené na našem území, ač to z dotazu explicitně nevyznívá. Podobně jako ve zbytku Evropy se na krátkou dobu (zhruba dvě desetiletí) vrací na scénu krinolíny, v jejichž znamení se nese tzv. období druhého rokoka (kolem pol. 19. st.).
Ženské šaty (buďto z jednoho kusu, nebo živůtek – často tvarovaný dolů do špičky – a sukně zvlášť) velkých rozměrů, vynikaly zdobností, kanýry, řasením, vrstvením materiálu. Často měly mnoho detailů, výšivky, krajky, stuhy (chudší vrstvy nebo pracující ženy méně, z finančních, ale i praktických důvodů). Výztuha sukně, již zmíněná krinolína, během let měnila svůj tvar z široké na užší, mírně protáhlou dozadu do vlečky. Zadní část sukně byla zvýrazněna tzv. honzíkem, který podporoval tehdejší ideál krásy, siluetu tzv. přesýpacích hodin se zvýrazněným štíhlým pasem. Ten umocňoval korzet. Pod korzet a krinolínu se nosilo dlouhé bílé spodní prádlo pro případ, že by se krinolína zvedla. Šněrovačku nosily dívky zhruba od 6 let.
Ženy jako doplňky volily klobouky, které se do loken účesu přichycovaly jehlicemi, nebo vázaly stuhami. Běžně byly tmavší barvy, někdy zdobené peřím, stužkami, květinami. V létě pak mohlo jít o světlé slamáky. Nechyběly rukavičky, slunečníky, brože, příležitostně vějíř.
Barvy se nosily podle příležitosti, spíše tmavší, např. zelená, tmavě modrá, rudá, letní šaty ale bývaly ve světlých, pastelových tónech. Co se materiálů týče, pro běžné nošení se užívalo plátno, vlna, bavlněné materiály. Pro večerní róby a luxusnější oděvy potom hedvábí, mušelín, satén. Nastupující strojová výroba látek, krajek a anilinových barev, stejně tak jako vznik prvních obchodních domů, přispívají k nástupu konfekce.
V druhé polovině 19. století se začíná rozlišovat oděv podle příležitosti. Ženy pracují, cestují, nebo se věnují koníčkům a potřebují tedy praktičtější oděv, nekomfortní konstrukce krinolíny se vytrácí, linie se protahuje.
Mužský společenský oděv se zjednodušil a začíná se formovat do podoby připomínající dnešní frak. Čamara – pánský národní kabát – byl považován za vyhovující společenský oděv. U něj, stejně jako u nově vzniklého sokolského stejnokroje, nebo u lidových krojů vidíme šňůrkové zapínání. Oděv se stává výrazem národní identity. Pánské doplňky se omezily na klobouk (cylindr, buřinka, slamák, plstěný klobouk), hůlku, hodinky a manžetové knoflíčky. Šaty se liší podle denní doby a příležitosti, barvy jsou spíše tlumené. I chudší vrstvy obvykle nosily oblek. Muži nosili dlouhé spodní prádlo („podvlíkačky“, spodky), obdobně jako ženy.
V polovině 19. století se běžně nosil lidový kroj jako tradiční oděv. Kroj se lišil územně. K této problematice lze doporučit zajímavé zdroje:
TYRŠOVÁ, Renata. Lidový kroj v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: F. Topič, 1916, s. 45. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:99af656b-a73d-4fe1-baa0-5a52d34943dc
ŠOTKOVÁ, Blažena. Naše lidové kroje, jejich vzory, střihy a zpracování, [Díl] 1: Kroj plzeňský. Praha: Vyšehrad, 1952, s. [10a]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:74f375f0-e9ae-11e2-a0b3-5ef3fc9bb22f
ŠOTKOVÁ, Blažena. Šijeme kroje: popis, vyobrazení a střihy, [I. řada, Seš. 9]: Kroje české. Kroj plzeňský. Praha: Novina, [1944], s. 31. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ded4df01-b3ea-11e5-b770-5ef3fc9ae867
Ohledně oděvu poloviny 19. století - jde o obsáhlou problematiku, ke které lze najít celou řadu zdrojů. Pokud byste se zajímala o podrobnosti, doporučujeme následující:
KYBALOVÁ, Ludmila. Od empíru k druhému rokoku. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-142-5. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:09f66260-6ea5-11e6-90a5-005056825209
MORAVCOVÁ, Mirjam. Národní oděv roku 1848: ke vzniku národně politického symbolu. Praha : Academia, 1986. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:71d4c660-ed60-11e3-adbd-5ef3fc9bb22f
KYBALOVÁ, Ludmila, Milena LAMAROVÁ a Olga HERBENOVÁ. Obrazová encyklopedie módy. Praha : Artia, 1973. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:a7e32fee-8f39-4805-9991-38f89422be23
Příklady a vyobrazení oděvů:
1850 dress attire: Nejlepší tipy a trendy, které musíte znát!. Online. Dostupné z: https://designavenue.cz/moda/1850-dress-attire-nejlepsi-tipy-a-trendy-ktere-musite-znat/. [cit. 2024-12-02].
1850s Fashion | How Women, Men, and Children Dressed. Online. FamilySearch Blog. C2024. Dostupné z: https://www.familysearch.org/en/blog/1850s-fashion-trends#:~:text=In%201850s%20fashion%2C%20women%20wore%20dresses%20with%20large%2C,the%20crinoline%2C%20a%20structured%20undergarment%20created%20with%20hoops. [cit. 2024-12-02].
Pokud byste měla zájem prohlédnout si sbírku dobových šatů, je to možné například v muzeu Kouzlo starých časů v Praze: Muzeum Kouzlo starých časů
Na lidové kroje je zaměřeno krásné středočeské muzeum v Ostrově: Muzeum Ostrov lidových krojů | Ostrov lidových krojů
Další použité zdroje:
BURIANOVÁ, Miroslava…[et al.]: Móda v kruhu času. Praha : Národní muzeum, 2016. ISBN: 978-80-7036-503-8.
The Changing Silhouette of Victorian Women’s Fashion - 1850's. Online. Hagen History Center. B. r. Dostupné z: https://www.eriehistory.org/blog/the-changing-silhouette-of-victorian-womens-fashion-1850s. [cit. 2024-12-02].
Oděv druhého rokoka. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 25. 12. 2023. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Od%C4%9Bv_druh%C3%A9ho_rokoka. [cit. 2024-12-02].
KOSTKOVÁ, Jindřiška. Estetika odívání, šaty a člověk [online]. Bakalářská práce. UK v Praze, Pedagogická fakulta, 2011 [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE [cit. 2024-12-02].
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
28.11.2024 09:39