-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, šíleně by mě zajímal svět mikroorganismů, jaké jsou například specifické rozdíly mezi archeou a bakterií a podobně, co se týká odvětví a bližších vysvětlivek. A také jak tyhle věci vypadají pod mikroskopem atd.
Prostě, knihy, weby, cokoli, ale musí to být česky!
děkuji
Dobrý den,
buněčné a molekulární výzkumy postupně odhalily, že všechny současné živé organismy můžeme rozdělit do tří velkých skupin neboli domén. Dvě velké domény tvoří dva typy prokaryot - bakterie (Bacteria) a archea (Archaea), třetí doménou jsou eukarya (Eukarya), kterou tvoří říše prvoků, rostlin, hub a živočichů. Doménu archea jako první identifikovali v roce 1977 Carl Woese a George Fox. Skupinu neobvyklých prokaryotických buněk tehdy nazvali pojmem archebakterie a původně ji zařadili do říše bakterie vedle podříše tzv. eubakterií. Posléze však Woese prosadil názor, že se jedná o odlišné skupiny života, což vedlo ke vzniku dvou oddělených domén: Archaea (původně archebakterie) a Bacteria (původně eubakterie).
Archea mají některé znaky společné s eukaryotickými organismy, některé s bakteriemi. S bakteriemi mají společnou prokaryotickou organizaci buňky, genetický materiál je uspořádán v nukleoidu (1 cyklický chromosom) a plasmidech, základní tvary buněk jsou podobné tvarům buněk bakterií, ale od bakterií se odlišují celou řadou vlastností. V porovnání s ostatními organismy včetně bakterií mají značně odlišný genom, kdy až 15% bílkovin kódovaných v genomu je zcela unikátních a nevyskytujících se u jiných organismů. Geny přepisované do tRNA a rRNA obsahují introny podobně jako eukaryota. Buněčná stěna je podobná té, kterou mají grampozitivní bakterie, avšak je tvořena pseudopeptidoglykanem a neobsahují v ní kyselinou muramovou, často mají ve stěně tzv. S-vrstvu tvořenou povrchovými proteiny. Tato vrstva zajišťuje ochranu před chemickými i mechanickými vlivy.
Stavbou buněčné stěny se liší i od eukaryot, podobně jako složením cytoplasmatické membrány, jejíž stavba je poměrně unikátní a liší se od membrán ostatních forem života, tedy bakterií a eukaryot. U všech tří skupin se sice buněčné membrány skládají z lipidů, které se skládají z hydrofilní a hydrofobní části, ale lipidy archeí jsou v několika směrech neobvyklé. U většiny organismů jsou membrány složeny z fosfolipidové dvojvrstvy s rovným řetězcem, u archeí je díky jiné chemické konfiguraci membrána tvořena jednou vrstvou fosfolipidů s větveným řetězcem. Zatímco bakterie a eukaryota mají v membráně především glycerol-esterlipidy, fosfolipidy archeí jsou složeny z glycerol-eterlipidů, které se u ostatních organismů nevyskytují. Eterové vazby archeí jsou stabilnější, což může přispívat ke skutečnosti, že archea jsou schopna přežívat v podmínkách extrémních teplot a v kyselých i zásaditých prostředích.
Archea se rozmnožují výhradně nepohlavně, a to binárním dělením, fragmentací či pučením. Všichni potomci jedné archebakterie mají tedy víceméně stejný genetický materiál (meióza neprobíhá). Detaily buněčného cyklu jsou na základě studií rodu Sulfolobus podobné jak bakteriálním, tak eukaryotním obdobám. Ve srovnání s bakteriemi, u nichž replikace probíhá jen z jednoho místa, u archeí je těchto tzv. replikačních počátků zpravidla více. Replikace, transkripce a translace tedy probíhá podobně jako u eukaryot. Příslušné DNA polymerázy jsou tak podobné spíše eukaryotním DNA polymerázám.
Další informace je možné nalézt v níže uvedených publikacích a na webových stránkách (ty obsahují také několik obrázků bakterií a archeí pod mikroskopem):
* BUŇKOVÁ, Leona a DOLEŽALOVÁ, Magda. Obecná mikrobiologie. Vyd. 2., nezměn. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2010. 190 s. ISBN 978-80-7318-973-0.
* BUŇKOVÁ, Leona. Základy obecné mikrobiologie: pro studenty kombinovaného studia. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2006. 142 s. Učební texty vysokých škol. ISBN 80-7318-487-7.
* RŮŽEK, Lubomír a VOŘÍŠEK, Karel. Pedobiologie a mikrobiologie: vybrané kapitoly. 2., přeprac. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky, 2010. 184 s. ISBN 978-80-213-2126-7.
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Archea
* http://ucivo.gymnaziumslany.cz/[…]/42-kvintadundrkat
* https://is.muni.cz/el/1423/jaro2011/ENS118/BakterieFSS.ppt
* http://uiozp.ft.utb.cz/[…]/APBmikrowww2015.pdf
Použité zdroje:
* ZÁVODSKÁ, Radka. Biologie buněk: základy cytologie, bakteriologie, virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 2006. 160 s. Biologie pro gymnázia. ISBN 80-86960-15-3.
* TŮMA, Ivan. Mikrobiologie (pro zahradnické obory). Díl 1., Obecná část. Vydání první. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. 137 stran. ISBN 978-80-7509-228-1.
Biologické vědy
--
Národní knihovna ČR
05.10.2015 08:00