-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, hledám literaturu týkající se
historického vývoje obchodu ze škodových závodů v Plzni (po roce 1918) cca do 22.6.1941.
Nenašel jsem žádnou literaturu o vývozu do sssr do od 28.10.1918 do 22.6.1941.
Děkuji
Dobrý den,
nalezli jsme několik publikací, které obsahují alespoň částečně informace, které hledáte a řadu dalších, které se domníváme, že by stálo za to k tématu prohlédnout.
O exportu a spolupráci Škodových závodů a Ruska je poměrně obsáhle pojednáváno v publikaci:
JANÁČEK, František. Největší zbrojovka monarchie: Škodovka v dějinách, dějiny ve Škodovce: 1859-1918. Praha: státní podnik Škoda Plzeň ve vydavatelství a nakladatelství Novinář, 1990. 478 stran.
Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:359edf60-dd08-11e6-9964-005056825209
Vybíráme namátkou:
s. 65
„Emil Škoda zřídil svoje zastoupení v Kyjevě v roce 1876. Šlo o velkou kancelář (měla až 22 zaměstnanců), jejímž vedoucím se stal známý cukrovamický odborník Hugo Jelinek. Působil na Ukrajině už od roku 1868, stavěl cukrovary a uváděl je do chodu. Jeho přímá spolupráce se Škodovkou se pak stala velmi úspěšnou. Firma dodala do Ruska za dobu svého působení celkem dvacet cukrovarů.“
s. 340
V říjnu 1912 uzavřely Škodovy závody (zastupovali je Karel Škoda a Josef Šimonek) na jedné straně a Společnost Něvské loděnice a strojírenského závodu spolu se Společností Putilovských závodů na straně druhé smlouvu o ustanovení Něvské společnosti ocelářských a kovárenských závodů Škoda v Sankt Petěrburgu. Cíl a úkoly ustaveného podniku vymezovaly tyto závazky: Něvské loděnice slíbily, že budou veškerou litou ocel a kovárenské výrobky, které by dovážely ze zahraničí, objednávat u zřízené škodovské společnosti; že samy přitom nebudou svoji výrobu v tomto směru zvětšovat. ….“
s. 341
„V roce 1913 probíhala celá petěrburská akce už za účasti Schneiderova podniku, který se navíc zavázal zabezpečit technickou pomoc speciálně Putilovskému závodu, ale také Něvské loděnici a strojírně. Podle rozvahy vypracované v kancelářích Škodovky šlo především o výstavbu moderní ocelárny a kovárny.“
Obdobím, které Vás zajímá se také zabývá kniha:
KARLICKÝ, Vladimír et al. Svět okřídleného šípu: koncern Škoda Plzeň 1918-1945. Vyd. 1. [Plzeň]: Paseka, 1999. 651 s. ISBN 80-7185-269-4. (aktuálně v procesu digitalizace)
V článku z periodika Pravda jsme nalezli poměrně zběžnou informaci o dodávkách válcovacích zařízení do Ruska. Článek uvádí, že Emil Škoda již kolem roku 1876 zřizuje první zahraniční zastoupení firmy v Kyjevě.
„Těžiště dodávek tvořily převážná zařízení pro zemědělský průmysl, ale také výrobky pro metalurgii a válcovny. Na konci osmdesátých let minulého století škodováci vyrábějí kromě zařízení pro cukrovary, pivovary, doly a jiná průmyslová odvětví též kompletní zařízení pro hutě. Mezi nejznámější patří dodávky pro válcovnu' žele- za velkovévody Toskánského v Josefově a válcovny hraběte Waldsteina-Wartenberga v Uhrách. První léta 20. století zastihla tehdejší Škodovku v řadě strukturálních změn. Škodův rodinný podnik se rozpadl a závod přijal nový název „Škodovy návody — akciová společnost". Napjaté politická atmosféra zasáhla i do výroby. Přeměna provozu na „zbrojařinu" byla dovršena v letech první světové války. Obnova výroby válcovacích zařízení byla zahájena až po skončení války. Rozšířením hutních provozů a výroby zařízení pro válcovny umožnilo Škodovce dodávat řadu kompletních válcovacích tratí a jiných válcovenských zařízení nejen do tuzemska, ale také zahraničním zákazníkům téměř v celém světě. Z této doby mezi dvěma světovými válkami jsou největšími zahraničními odběrateli zařízení pro válcovny plechů Japonsko, Jugoslávie, Irán a Indie. Během druhé světové války je pak výroba válcovacích zařízení ve Škodovce zastavena a bombardováním v dubnu 1945 zcela vyřazena. NEJVĚTŠÍM OBCHODNÍM PARTNEREM SE STAVA SSSR …….“ Článek je zaměřen tendenčně a podrobně se zabývá hlavně spoluprací z 60. a 70. let 20. stol.
Zdroj: Pravda: List Československé komunistické strany - odbočka Plzeň. Plzeň: Tiskařské a nakladatelské družstvo Pravda, 19.10.1977, 58(247). s. 7. ISSN 1803-1633. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:42fe0710-1dae-11e9-aca8-5ef3fc9ae867
Další zdroje:
*NOHOVCOVÁ, Ladislava, MAZNÝ, Petr, ŠRÁMEK, Milan a Škoda Plzeň (firma). 150 let společnosti Škoda ve fotografiích a dokumentech =: 150 years of Škoda in photographs and documents. V Plzni: Starý most, 2009. s. [1a]. ISBN 978-80-87338-00-1. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:a96fa860-f19f-11e6-bf7e-005056825209
*RAJTMAJER, Jaroslav, ed. a MOJŽÍŠ, Alois, ed. 120 let Kováren Škoda, Plzeň. Plzeň: Oborový podnik Škoda, závod Kovárny, 1979. 74 s., [8] s. barev. obr. příl.
*50 let výroby elektrických lokomotiv v O.P. Škoda Plzeň: 1927-1977 = 50 let proizvodstva èlektrovozov v O.P. Škoda Pl‘zen‘. Praha: Škoda Export, [1977?]. 94 stran.
*60 let výroby svařovaných konstrukcí v ČSSR: [sborník celostátní konference]: Plzeň, říjen 1989. Plzeň: Dům techniky ČSVTS Plzeň, 1989. 163 s. ISBN 80-02-99601-1.
*KALINOVÁ, Šárka et al. Škoda Machine Tool a.s.: kvalita s tradicí = precision with tradition. Vydání první. Plzeň: Starý most, 2018. 127 stran. ISBN 978-80-87338-95-7.
*Historie a současnost: Škoda. Vyd. 1. Plzeň: Starý most, 2014. 175 s. ISBN 978-80-87338-43-8.
*KOPEČEK, Jan. Spalovací turbiny, sestoupivší z oblohy na zem: vývoj ve zbytku světa, a také v plzeňské Škodovce. V Plzni: J. Kopeček, 2012. 65 s. ISBN 978-80-260-6539-5.
*JANÁČEK, František. Největší zbrojovka monarchie: Škodovka v dějinách, dějiny ve Škodovce: 1859-1918. Praha: státní podnik Škoda Plzeň ve vydavatelství a nakladatelství Novinář, 1990. 478 stran.
*HÁJEK, Karel. Škoda Plzeň: Ve službách technického pokroku. [Plzeň]: [Škoda], 1989. Nestr.
*JANÁČEK, František. Čtení o Škodovce: 120 let: časy, lidé, události. Plzeň: Škoda Plzeň, Muzeum Škoda, 1978. 104 s., [16] s. obr. příl.
*JÍŠA, Václav. Škodovy závody 1859-1965. 1. vyd. Praha: Práce, 1969. 401, [4] s. Kroniky práce a bojů; Sv. 41.
*JÍŠA, Václav a NOHEJL, Miloslav. Stoletá cesta: Škoda 1859 - Závody V.I. Lenina, Plzeň 1959. 1. vyd. Plzeň: Krajské nakladatelství, 1959. 143, [9] s.
*Škodovák: týdeník dělnictva Škodových závodů. Plzeň: J. Dvořák, [1930]-1951.
*ŠKODOVY ZÁVODY. Établissements Škoda: 1869 - 1919 - 1929. Prague: [nakladatel není známý], [1929?]. 150 stran.
*Revue Škoda. Prague: Škoda, 1929-1942.
S pátráním Vám doporučujeme také obrátit se na státní oblastní archiv v Plzni, který spravuje podnikový archiv Škoda. Více zde: http://www.soaplzen.cz/nepomuk/odd3/historie-archivu-skoda
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
06.08.2021 12:08