-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
Měla česká šlechta (například ve 14. století) vlastní vazaly? Pokud vím tak ve Francii nebo Anglii vazalové králů své vlastní vazaly měli, ale jak to bylo v českém království? A měl například vazal vazala českého krále právo účastnit se zemských sněmů?
A dá se říci, že vazaly šlechty byli například jejich poddaní nebo rychtáři?
Za odpovědi děkuji
Dobrý den,
ze Západu (pro nás z německých zemí) se lenní/feudální systém rozšířil i do zemí českých. Leník (tedy vazal) se mohl zároveň stát lenním pánem jiného leníka, pokud měl co nabídnout.
Ve Velkých dějinách zemí Koruny české se píše následující:
"V mocenské soustavě středověkého stát měla lenní soustava vzájemně propojených vztahů a vazeb nezastupitelný význam. Pokud byl leník na základě smlouvy se seniorem [lenním pánem] oprávněn dát své léno jinému člověku, vytvářelo se podléno, ke kterému měl nejbližší právo původní leník. Franská zásada "leník mého leníka není mým leníkem" v českých zemích neplatila bezvýhradně.
Nejvyšším lenním pánem ve středověké mocenské hiearchii byl panovník. Vládce například propůjčil svému manovi šest štítů (podlén), ten mohl propůjčit pět štítů, až poslední měl už jen jeden štít a nazýval se jednoštítý. Znamená to, že leník, který mohl utvářet podléna, k tomu musel dostat oprávnění od svého seniora. pokud byl jednoštítý, podléno vytvářet nemohl.
[...] Leníky měla vedle panovníka či světské vrchnosti i vrchnost církevní." (tematická řada, Stát, s. 70–71)
Podrobněji se vybranému území věnují např. práce Markéty Novotné (Karlštejnsko).
Pro účast na zemských sněmech bylo kromě léna třeba vlastnit také šlechtický titul. V Přehledu právních dějin zemí české koruny se píše:
"Účastníky sněmu byli především zemané t. j. svobodní držitelé svobodné půdy. Z nich však prostě svobodní (nešlechtici), i když byli držiteli svobodné půdy, na sněm choditi nemohli. Byli tedy účastníky sněmu šlechtici nižší i vyšší." (díl 1., s. 71)
Co se týče poddaných, je třeba odlišovat dva významy – poddaný ve významu leník (např. šlechtic byl poddaným vůči králi či jinému šlechtici) a poddaný ve významu nevolník (který byl k lénu připoután, byl jeho faktickou součástí, ne vazalem). Rychtáři by snad za leníky být považováni mohli.
ADAMOVÁ, Karolina, Antonín LOJEK, Karel SCHELLE a Jaromír TAUCHEN. Velké dějiny zemí Koruny české – tematická řada. Sv. V, Stát. Praha: Paseka, 2015. ISBN 978-80-7432-000-2.
KAPRAS, Jan. Přehled právních dějin zemí české koruny, Díl první: Právní prameny a dějiny státního zřízení doby předbělohorské. Praha: Jan Kapras, 1921, s. 71. Dostupné online: https://ndk.cz/[…]/uuid:6fc4af40-5547-11e8-bd42-5ef3fc9bb22f [cit. 28. 7. 2023]
NOVOTNÁ, Markéta. Karlštejnská manská soustava. 2007. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Ledvinka, Václav. Dostupné online: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/13438 [cit. 28. 7. 2023]
NOVOTNÁ, Markéta. Lenní institut na statcích českého krále v raném novověku. 2016. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Žemlička, Josef. Dostupné online: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/80018 [cit. 28. 7. 2023]
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Knihovna Akademie věd České republiky
26.07.2023 20:52