-
To se mi líbí
-
Doporučit
Přeji dobrý den,
zájímám se o sourozence Špačkovy ze Štěpánova nad Svratkou. Ráda bych se dozvěděla více o životě Marie Alfonsy Špačkové
(1886-1961). Zajímám se o její tvorbu, co všechno napsala a jestli je dnes ještě možné, některá její díla dohledat. Ráda bych si něco přečetla, i když to asi bude pro dnešního čtenáře těžko stravitelné.
Dotaz na sestru Antonii Říhovou roz. Špačkovou zasílám do kolonky "Hudba"
Dále - autor Josef Pavlík "Cesta" - dílko pojednávající o osudech Jana Špačka (1887-1967), bratra obou - dobrodruha a větroplacha. Vyšlo snad někdy v 50-tých letech.
Dobrý den,
z bakalářské práce, odkaz níže, jsme získali informaci, že Cesta Josefa Pavlíka měla vycházet na pokračování v roce 1967 v Brněnském večerníku. Informaci se nám ale nepodařilo ověřit, protože brněnský večerník (Brněnský večerník, Večerník, Moravský večerník) z roku 1967 nemáme a vypadá to, že ani v tomto roce nevycházel. Nenašli jsme ani dílko vydané tiskem jako monografii, i když se leckde uvádí, že vyšlo.
První číslo předchůdce Brněnského večerníku vyšlo v úterý 1. října 1968 pod názvem RT-Moravský
večerník...
2. 2. 1970 se titul osamostatnil. Začal vycházet pod názvem Brněnský večerník a vydavatelem byl
městský výbor KSČ.
Čerpáno z bakalářské práce Petry Olexové Zánik Brněnského večerníku po roce 1989 (Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2012.)
https://is.muni.cz/th/bxdly/Brnensky_vecernik_text_prace.txt
"Ne všechny materiály o životě a působení Jana Špačka se dochovaly. Především podklady pro druhý díl knihy Josefa Pavlíka Cesta se zřejmě po smrti Jana Borise někam „zatoulaly“. Příběh dobrodruha, revolucionáře, nezodpovědného otce a manžela, Jana Borise Špačka, je zachycen různě, od vzpomínek orální historie až po přesné policejní protokoly. Některým částem není přisuzována autorem této práce taková váha, neboť podklady neumožňují ani kritiku ani komparaci. Přesto se o některých pro doplnění zmíníme. Ostatně i některé obtížně uvěřitelné věci okolo „strýce Jeníka“ jsou doloženy, takže kdo ví, jak to vlastně bylo?
Jan Špaček, pokřtěný katolík a přesvědčený komunista, pokřtěn pravoslavným popem na Borise. Další ruské jméno používal ve tvaru Ivanovič, ale ne příliš často. Dle vlastních pamětí byl z místa propuštěn pro agitaci proti ruskému režimu. V knize Cesta, vydané formou článků v novinách Brněnský večerník, se ovšem autor Josef Pavlík zmiňuje o doporučení, které z tohoto zaměstnání obdržel a kde bylo napsáno, že byl „starostlivý pracovník“. S těmito rozdíly názorů a informací se v životě ústředního hrdiny setkáme vícekrát..."
„Pavlík, Josef: Cesta, Brněnský večerník, 1967, str.18. Kniha zde vycházela na pokračování. Každý výtisk večerníku obsahoval čtyři strany této 108 stránkové publikace formátu A5. Dle orálního svědectví vyšla kniha také tiskem, ale nepodařilo se ji dohledat.“
Čerpáno z bakalářská práce Ing. Alexander Turkovič Jan Boris Špaček 1888 – 1967: Štěpánovský rodák v Rusku, Bulharsku a na Blízkém východě. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, 2010.
file:///C:/Users/SEDLACKOVAJ/Desktop/BPTX_2008_1_11210_ASZK00306_133515_0_68474.pdf
Bibliografické záznamy knih Marie Alfonsy Špačkové, vyhledané v elektronickém katalogu NK ČR na www.nkp.cz, katalogy a databáze, báze NKC – knihy:
Chudobky : povidky pro mladez / Maria Alfonsa [pseud.]. -- V Hradci Kralove : Dedictvi malickych, 1931. -- 111, [I] s. ; 8
Kristus v nasich bratrich / Raoul Plus ; prelozila Maria Alfonsa. -- V Hradci Kralove : Tiskove druzstvo, 1929. -- 148 s. ; 22 cm
Selska princezna / Napsala Maria Alfonsa [pseud.]. -- Hradec Kralove : Frant. Supka, [1927]. -- 213 s., 1 ins. list ; 8
Svetla / Maria Alfonsa [pseud.]. -- Holesov : Utecha, 1916. -- 199 s. ; 17 cm
Vanoce : [sbirka detskych povidek] / Maria Alfonsa. -- Kromeriz : Globus, 1923. -- 119 s. ; 8
Zapuzena / Maria Alfonsa. -- Brno : Den, 1923. -- 1 list, 89 s. ; 8
Jak jsme zjistili, dotaz na sestru Antonii Říhovou, roz. Špačkovou by měla zpracovávat knihovna v Brně.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
12.03.2018 08:00