-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, mohli byste mi prosím doporučit literaturu k malířům Samuel Gindter a David Kubata? Nemohu nikde nic najít (životopis, dílo, apod.). Působili cca v 17.-18. století v Chrudimi. Děkuji za vaši zprávu.
Dobrý den,
i nám se povedlo dohledat jenom útržkovité informace, zejména díky fulltextovému prohlížení Národní digitální knihovny (https://ndk.cz/) a České digitální knihovny (https://ceskadigitalniknihovna.cz/). Procházeli jsme také katalog Národní knihovny ČR (https://aleph.nkp.cz/cze/nkc), portál Knihovny (https://www.knihovny.cz/) a rozhraní Google Scholar (https://scholar.google.com/).
Zde uvádíme zmínky a citace úryvků, které jsme k oběma umělcům našli v digitálních knihovnách nebo v jiných zdrojích.
GINDTER
„Na venkově vymaloval r. 1680. Samuel Gindter obraz sv. Bartoloměje pro kostel v Kočí a r. 1682. zhotovil malované výplně pro kazatelnu s podobami církevních učitelů pro kostel sv. Michala v Chrudimi.“
Zdroj: HERAIN, Karel Vladimír. České malířství od doby rudolfinské do smrti Reinerovy: příspěvky k dějinám jeho vnitřního vývoje v letech 1576-1743. V Praze: Nákladem F. Šimáčka, 1915, s. 30. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:caae0ee6-98d3-467a-b360-844c3280fc3d
„Malby světců na pažení kruchty jsou poněkud ztrnulého kresebného i barevného pojetí, ač původních barev nelze dobře posouditi, protože mnohé části obrazů byly při poslední opravě
přemalovány. Autorem těchto obrazů je podle jejich celkového vzhledu chrudimský malíř Samuel Gindter. Pracoval zde v r. 1671 na malbách v presbytáři, r. 1673 na oltáři sv. Rosalie, r. 1682 na kazatelně. Z téže nebo dřívější doby je též římsa kruchty s nápisy, neboť podobného tvaru písma použil Gindter na kazatelně pod jmény světců.“
Zdroj: FLORIAN, Čeněk a Ferdinand POCHOBRADSKÝ. Kostel sv. Michala archanděla v Chrudimi. V Chrudimi: nákladem vlastním, 1940, s. 45.
„Staré fresky. V poslední době odkryty byly krásné umělecké fresky v presbyteři starohřbitovního kostelíka sv. Michala v Chrudimi. Malby tyto provedeny byly v době sedmnáctého století za děkana Hataše a prováděl je malíř Samuel Gindter, který mnoho uměleckých věcí v Chrudimi provedl a které se na naše doby zachovaly. Fresky budou pečlivě fixirovány a bez oprav zachovány.“
Zdroj: Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 29.11.1914, 39(322), s. 10.
Na následující stránce je v poznámce pod čarou zmínka o S. Gindterovi, kde se konstatuje, že pro označení své práce mohl používat iniciály S. G. M.
Zdroj: ADÁMEK, Karel Václav, Karel LÁBLER, Josef POSLT a Průmyslové museum pro východní Čechy (Chrudim, Česko). Památky východočeské: sbírka umělecko-průmyslových a národopisných památek českého východu. V Chrudimi: Kuratorium průmyslového musea císaře a krále Františka Josefa I. pro východní Čechy, 1900. sv. 1. Dostupné také z: https://ceskadigitalniknihovna.cz/uuid/uuid:b6f7f0df-3ff1-464e-8890-2209dd9c830b
Zmínka o Gindterovi je také tady: Umělecké památky Čech. Academia. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:5b5618f0-5c13-11e3-bc9f-5ef3fc9bb22f
Zmínka o něm také ve studii dostupné online: PANOCH, Pavel. Chrudimský Kristus a zázračné souřadnice jeho barokní legendy. Theatrum historiae. 5, 2009, 2009. http://hdl.handle.net/10195/38283
KUBATA
„David Kubata; Dlabač II, 146. — Po vyučení u otce Jiřího Vojtěcha v Chrudimi odešel do Křemže v Dol. Rakousích a tam se zdržoval trvale. Obrazu však »Nanebevzetí P. Marie«, který mu Dlabač v Chrudimi připisoval, nepovažuje prof. Dr. Chytil za jeho dílo (Soupis XI, 49, 62). Přičítá mu naopak obraz »Čtrnácti pomocníků« z počátku XVlII. stol., dílo prostřední hodnoty.“
Zdroj: HERAIN, Karel Vladimír. České malířství od doby rudolfinské do smrti Reinerovy: příspěvky k dějinám jeho vnitřního vývoje v letech 1576-1743. V Praze: Nákladem F. Šimáčka, 1915, s. 138. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:3a673d8b-6f2b-46e5-9c34-158469ef316b
„Karel František Tepper se narodil 20. října 1682 v Chrudimi. Řada autorů, jako např. Rybička, po něm Toman a konečně i Plichta se domnívá, že chrudimský malíř Jiří Vojtěch Kubata (1656 — 1720) byl učitelem nejen svých synů Davida a Jiřího Martina, ale i Tepperovým. Mezi Davidem Kubatou (nar. 1686) a K. F. Tepperem byl sice malý věkový rozdíl, závažná je však ta skutečnost, že se oba současně usazují — někdy po r. 1700 na Moravě — Tepper ve Velkém Meziříčí a David Kubata v Kroměříži. Podstatné však pro řešení této otázky je jejich dílo. Zvláště přesvědčivě vyzní porovnání Kubátovy freskové výzdoby kaple sv. Martina v Mořicích u Kroměříže s Tepperovou výzdobou kopule chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích n. R. Obě tato díla jsou velmi dobře srovnatelná v mnohých aspektech — kompoziční rozvrh, typ figur, kolorit. Je zřejmé, že jejich umělecký názor byl pod vlivem jihoněmecké fresky na přelomu 17. stol. — okruh kolem Schorů a Waldmannů. Tato skutečnost pouze dokazuje to, že provinciálně a řemeslně pojaté umění Jiřího Vojtěcha Kubáty těžko mohlo být jediným určujícím faktorem pro jejich umělecký růst, zejména ne pro iluzionistickou fresku, která byla v jejich díle dominující.“
Zdroj: Vlastivědný sborník Vysočiny: Oddíl věd společenských. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 1968(5), s. 43-44. ISSN 0507-1992.
OBA MALÍŘI
Základní informace o obou malířích naleznete ve starém vydání Časopisu českého Musea, které je volně dostupné v digitalizované verzi: Časopis českého Museum. Praha: Knihkupectví J. G. Calve, 1848, 22(5), s. 498. ISSN 0862-7282. Dostupné také z: https://ceskadigitalniknihovna.cz/uuid/uuid:dbcaa650-8025-11de-8eee-000d606f5dc6
„V období mezi lety 1660 až 1720 působil v Chrudimi Samuel Gindter, jehož dílo zdobí interiéry kostelů ve městě a okolí. Jedná se zejména o jeho tvorbu v kostele sv. Michaela, kde Gindter pracoval v roce 1671 na malbách v presbytáři, v roce 1673 na oltáři sv. Rozálie, v roce 1682 na
kazatelně. Je také autorem malířské výzdoby na kazatelně v kostele sv. Kateřiny.
❖ Barokní doba zanechala bohatství památek zejména v chrudimských kostelech, které spolu s díly zde uváděných umělců vytvořili ve městě anonymní tvůrci. Mezi významná díla tohoto období patří obraz Nanebevzetí Panny Marie na hlavním oltáři chrudimského děkanského chrámu, malba Davida Kubáty z první poloviny 18. století. Součástí hlavního oltáře se stal také starší obraz sv. Salvátora z 16. sto-letí, umístěný nad tabernáklem. Jde o dílo neznámého autora, opředené mnoha legendami, které bylo snad dříve ve sbírkách Rudolfa II. V roce 1716 byl anonymním mistrem namalován obraz pro oltář P. Marie Sedmiradostné v kostele sv. Kateřiny.
Četné obrazy byly ve zmíněné době vytvořeny pro kapucínský konvent, založený roku 1656. Pro jeho kostel sv. Josefa vznikl velký oltářní obraz Návrat z Egypta od německého malíře Joachima von Sandrart. Postranní oltáře zdobily obrazy sv. Františka a sv. Antonína, které doplnily obrazy
sv. Václava a sv. Floriana z počátku 18. století, dále obraz pro barokní oltář sv. Felixe ze stejné doby a pro oltář P. Marie. V mnišském chóru za hlavním oltářem byl umístěn velký obraz Nejsvětější Trojice s Pannou Marií a světci, rovněž dílo Joachima von Sandrart. Pro refektář vznikla Poslední večeře Páně. Malířský rukopis tohoto obrazu se v mnoha směrech podobá ztvárnění dalšího díla pro refektář, kterým je obraz Panna Maria a sv. Jan Evangelista. Zde bylo umístěno také plátno Ecce homo. V letech 1755-1762 vznikl bohatý soubor cyklu obrazů patronů řádu, věnovaných konventu různými dárci. V křížové chodbě byly dekorativně pojaté fresky, znázorňující církevní otce, stigmatizaci sv. Františka, a dále sv. Felixe.
Současník Gindterův, Jiří Jan Vojtěch Kubata (asi 1660 až asi 1720) tvořil pro interiéry kostelů v Chrudimi a okolí, například obrazy dvanácti apoštolů pro děkanský kostel. Nejznámějším Kubátovým dílem je epitaf Michaela Ludvíka a Jindřicha Maxmiliána Bonaventury, markrabat z Alvernie, v kostele sv. Michaela. Jeho syn David Kubata se vyučil v dílně svého otce. Pro hlavní kostel vytvořil už zmíněný obraz Nanebevzetí Panny Marie, a také Čtrnáct svátých pomocníků. Později Chrudim opustil a usadil se v Kroměříži.“
Zdroj: KOBETIČ, Pavel, Tomáš PAVLÍK a Ivo ŠULC. Chrudim: vlastivědná encyklopedie. Praha: MILPO MEDIA, 2005, s. 86-87. ISBN 80-903481-4-9.
Můžete ještě zkusit kontaktovat Artlib – webový portál knihoven z oboru umění a architektury: https://artlib.eu/#!/, třeba Vám doporučí další zdroje literaturu. Můžete se také obrátit na Státní okresní archiv Chrudim, jestli Vám doporučí nějaké historické fondy, ze kterých by se dalo čerpat: https://vychodoceskearchivy.cz/home/kontakty/statni-okresni-archiv-chrudim/.
Umění, architektura, muzeologie
--
Národní knihovna ČR
16.09.2024 14:20