-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jak vypadalo léčení v pravěku, byly již známy
některé vynálezy a postupy usnadňující léčení, byli lidé specializující se
na léčbu ostatních, co k léčbě používali, z jaké doby je první známá zmínka
o lékařství?
Dobrý den,
pro období pravěku se spíše používá pojem pravěké léčitelství (paleoterapie) než lékařství. Pramenem pro jeho poznání jsou převážně archeologické nálezy a poznatky. Paleoterapie se opírá kromě kosterních pozůstatků také o památky hmotné kultury související s léčením (nástroje, léčivé rostliny zachované v příznivých půdných podmínkách, vyobrazení léčebných úkonů, amulety atd.).
Nepřímo lze na existenci některých léčebných znalostí usoudit podle údajů etnografie a srovnávací jazykovědy. Mnohé prastaré léčebné praktiky se zachovaly u něktrých kmenů na nižším vývojovém stupni. Ve společném jazykovém fondu různých řečí lze nalézt prastaré názvy chorob nebo anatomické termíny.
U lovecko-sběračské kultury paleolitu a mezolitu jsou přímé doklady léčby jsou dosud nesmírně vzácné. Nejpůvodnější způsob léčení je společný člověku i ostatním živočichům, šlo o instinktivní léčebné postupy jako např. lízání a vysávání rány, tření bolestivého místa, ochlazování zaníceného místa, odstraňování kožních parazitů, reflexní zvracení při požití nevhodné potravy, hladovění při trávicích poruchách atd. Další stupněm vývoje bylo empirické léčení, tj. v okamžiku, kdy byli lidé schopni využívat získané zkušenosti. Empirické léčení neprováděla v paleolitu zvláštní vrstva lidí, nýbrž přímo postižený (svépomoc) nebo jiný člověk, který byl nablízku (vzájemná pomoc). Díky čtvrcení ulovených zvířat lidé již rozpoznali některé anatomické zákonitosti, zkušeností se pravděpodobně přesvědčili o účinnosti některých prostých léčebných postupů, např. nápravy vymknutí, fixace zlomenin, odstraňování cizího tělesa atd. Pravděpodobně poznali i léčivé účinky některých rostlin a plodů. Existují i doklady amputace končetin, pochopili nejspíše také účinky některých minerálních pramenů.
Dalším krokem bylo magické léčení, z období mladšího paleolitu byly nalezeny amulety, které sloužily jako ochrana před působením škodlivin nebo jako náhrada nemocného orgánu či osoby. Do tohoto okruhu patří např. sošky rodících žen.
Léčebné praktiky zemědělsko-chovatelské kultury neolitu a doby měděné, bronzové a železné byly založeny jednak na empirii, jednak na magii nebo náboženství. O velkém pokroku v chirurgii svědčí nálezy lebek s trepanacemi, z jiných léčebných zákroků je možné zmínit úspěšné léčení některých zlomenin jejich fixací dlahami nebo občasné provádění amputací. Četné nálezy také potvrzují léčení látkami rostlinného, živočišného i nerostného původu, objeveny byly i doklady péče o nemocné osoby, např. děti s hydrocefalem. V pravěkých hrobech se často nacházejí různé ochranné amulety, běžné bylo nakuřování, vztahování rukou, zaříkávání a další magické léčebné úkony. Mezi předměty nalezenými v keltských opidech na našem území jsou také chirurgické nástroje, Keltové využívali i hojivou sílu pramenů, kterým přinášeli obětiny. Ošetřování ran a extrakce zubů jsou zobrazeny nejen v řeckém klasickém umění, ale i na skytských elektronových vázách 4 stol. př.n.l.
Ve staroslovanské kultuře se v léčení uplatňovaly léčitelé, kteří léčení prováděli především magickými úkony, pomocí léčivých bylin, chirurgických zákrokům, masáží, hydroterapie nebo psychoterapie. Teprve ve starověkých civilizacích lze vystopovat snahu o vytvoření systému léčebných postupů.
K vytvoření prvního uceleného systému lékařství v dějinách došlo ve starém Egyptě. Texty s lékařskou tematikou, které byly dosud nalezeny, jsou většinou opisy ztracených originálů Staré říše. V Mezopotámii byly nalezeny pečeti lékařů, které mohly sloužit i jako amulety a odhalily existenci nejstarších lékařů v Sumeru již kolem roku 3000 př. n.l. Nejstarší nalezené lékařské texty z Mezopotámie pocházejí ze 3. urské dynastie (2100-2000 př.n.l.).
Použitá literatura:
* VOJTOVÁ, M. a kol. Dějiny československého lékařství. Sv. I, Do r. 1740.
Praha : Avicenum, 1970. s. 11-41.
* ŘÍHOVÁ, Milada a kol. Kapitoly z dějin lékařství. Praha : Univerzita Karlova v Praze ; Nakladatelství Karolinum, 2005. s. 7-31. ISBN 80-246-1021-3.
*
http://faf.vfu.cz/export/sites/faf/struktura-fakulty/sekce_ustavy/aplikovana
_farmacie/download/dejiny/LECITELSTVI-_PRAVEKE.ppt
Lékařství
--
Národní knihovna ČR
11.11.2010 13:30