-
To se mi líbí
-
Doporučit
Vývoj košile a jejího střihu od pozdní gotiky do raného baroka.
Dobrý den,
košile je spodní oblečení mužů i žen, které se od počátku křesťanského letopočtu až do poloviny 19.st. nosilo přímo na těle. Byla z plátna nebo vlny, z bavlny, barchetu, ve dvorských kruzích z hedvábí. Ženská košile byla v minulosti zdobena výšivkou či krajskou, různě tvarovaná. Mužská košile se v l9. století postupně stává do určité míry módní součástí oděvu, byla jí i v době renesance, u níž se proměňuje především tvar límce a použitý materiál.
Běžně se objevuje košile teprve s biedermeierem (1820-1840) - je z plátna, které se dalo vyvářet nebo z batistu, zdobená krajkami, volánky a později stuhami. Mužské košile v té době dostávají přibližný tvar dnešních košil a objevují se i límce.
Noční košile : pod názvem Bethemd se objevuje až v pozdním středověku, do té doby spali lidé nazí nebo v tom, co nosili ve dne. V Čechách jde o "sukně ložničné" zmínka poprvé r. 1492.
Předchůdcem košile je rubáš, původně nazývaný čechel a jedná se o nejstarší slovanský oděv. Je dlouhý, volný, přidržovaný na ramenou jedním nebo dvěma pruhy.
Základem oblečení pro sociálně slabé byla košile a kalhoty, bylo to oblečení jediné, svrchní i spodní. Lepší košile bývaly vyšívané a i z dražších látek.
O přesnějším střihu košile se lze jen dohadovat - ženská byla zřejmě stále delší než mužská, nebývá vypasovaná, ale volná, postupně se stává viditelnou součástí oděvu.
V gotice je základ mody je nejvýrazněji vystižen na postavách lazebnic. Jsou oděny do průsvitných přiléhavých košilek bez rukávů, těsně sledují projmutí v pase i tvar prsou. Košilky jsou podobné našim dnešním letním šatům anebo spodnímu prádlu. Ramínka této košile se šila z odlišného materiálu, podobně jako lemování, a široká šerpa, posunutá až na boky, nejčastěji zhotovena z modrých látek.
V mužské i ženské módě v gotice převažují vertikální linie : svislé cípy vrchních rukávů, špičaté manžety. Gotický střih je dokonale přizpůsoben tělu.
Košile u mužů v období vrcholné gotiky je už běžným spodním oděvem, viditelným ve výstřihu kabátce, převážně z jemných, bílých materiálů.
V 16. století nosily ženy šat rozdělený na živůtek a sukni. Živůtkem prosvítala bílá vsázka spodní košile, takzvaný "prsník". Ovšem těchto košil bývalo v českých domácnostech tohoto věku velmi poskrovnu. Teprve od poloviny 16. století košil přibývá, ale stále jich není mnoho. Ke dvorskému šatu náležely u žen korzety a šněrovačky.
V období renesance se košile se stává viditelnou součástí také oděvu vyšších vrstev na rozdíl od manuálně pracujících. Módní košile se zhotovuje z bílého jemného materiálu, stále se rozšiřuje, takže musí být nabíraná u krku i u rukávů, vrapovaná a skládaná, až je postupně všívána do pásku, který se stává základem nového oděvního detailu - límce a manžety. Košile se uplatňuje ve skladbě stále náročněji. S vrchními rukávy, často po celé délce rozstřiženými a jen volně svázanými stužkami nebo sepnutými šperky, se jemná látka košile prodírá ven jako bílá záplava.
V Čechách byla košile velkou vzácností, ve výbavách jednotlivců se neobjevovala ve velkém počtu. Košile byla dokonce vzácným darem i ve vyšších kruzích. Až do pozdních let šestnáctého století málokdo míval zásobu košil.
V období baroka mužská košile zůstává nadále viditelnou, často efektní součástí oblečení, protože rukávy kabátců jsou zcela rozstřižené, košile musí být hodně objemná, aby její látka vyplňovala svrchní rukávce. U krku je doplněna límcem, který je nyní přeložený a položený na ramena, plátěný a doplněný krajkou, eventuelně celokrajkový, objevuje se také nařasený, plihlý límec, který připomíná nenaškrobené okruží.
V Čechách se v té době nosí speciální varianta, límec čtverhranný, plátěný, či krajkový, který si přisvojili muži i ženy bez rozdílu. Přeložený límec je obohacen o jednu novinku, která už z mužského odívání nezmizí a jako předchůdce jedné z nejpodstatnějších mužských ozdob - kravaty - přežije do nové doby. Zatím je to jen stužka, jíž se límec vpředu svazuje nebo žabó = nabíraná ozdoba z jemného plátna nebo krajky, která zakrývá zapínání košile. Přesněji stanovit dobu, kdy se tyto nové prvky objevily je nesnadné, ale bylo to zhruba mezi lety 1620-30, kdy ve Francii mizí okruží i vyztužený stojatý límec, ve prospěch límce přeloženého. Ten je zpočátku poměrně široký, ale postupně se zmenšuje, zejména s tím, jak se opět šíří móda dlouhých kadeřených vlasů. Košile má i manžety, podobně přeložené a ozdobené jako límec.
použitá literatura :
Obrazové encyklopedie módy autorek L.Kybalové, O.Herbenové, M.Lamarové, Praha : Artia 1973 L.Kybalová. Dějiny odívání. Praha : Lidové noviny, 1997 P.Tylínek : Základní etapy vývoje oděvní kultury. Liberec : 2004
Doporučený odkaz:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ko%C5%A1ile
Umění, architektura, muzeologie
--
Národní knihovna ČR
28.02.2013 17:09