-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
jak probíhala korunovace Karla IV. za římského krále? Jak vypadaly volební přípravy a jak samotný akt volby?
Děkuji
Dobrý den,
císař Karel IV. byl za svůj život korunován celkem šestkrát. Nejvyšším a nejdůležitějším aktem ovšem byla jeho korunovace římským králem a následně římským císařem. Korunovace se v té době odehrávaly na dvou místech – v Cáchách a v Římě.
„Cášskou korunovací se panovník stával králem Svaté říše římské (rex Romanorum), což mu dávalo veškeré pravomoci k vládě nad celým impériem. Mohl však být (ale nemusel) ještě povýšen na císaře (Iimperator Romanorum), pokud se dal korunovat v Římě. Jeho faktická moc (potestas) se tím sice neměnila, ale získával tak nejvyšší důstojenství (dignitas), které ho teoreticky stavělo nad všechny ostatní panovníky křesťanského světa s výjimkou byzantské ho císaře.“
První korunovační obřad Karla IV. se odehrál 26. listopadu 1346. Papež Kliment VI. si jej zvolil jako nového římského krále proti stávajícímu císaři Ludvíku Bavorovi, který se nacházel v papežské klatbě. Korunovační obřad se odehrál v Bonnu v dómu sv. Cassia a Florentia. Korunovace se tedy konala mimo tradiční místo (Cáchy) a i korunovační klenoty nebyly původní. Navíc se od aktu distancovali dva ze světských kurfiřtů. Právoplatnost první Karlovy korunovace tak zajišťoval pouze správný hierarcha - kolínský arcibiskup Walram.
Po smrti Ludvíka Bavora a nového římského krále Gůntera ze Schwarzburgu se nechal Karel IV. korunovat znovu, tentokrát na správném místě, tedy v Cáchách.
„Nejdříve získal uznání své vlády ode všech kurfiřtů ve Frankfurtu nad Mohanem, a pak 24. července 1349 vstoupil ve velkolepém průvodu do Cách, kde byl v mariánském dómu následující den na svátek apoštola Jakuba znovu korunován na římského krále. Po pomazání a předání všech královských insignií byl slavnostně usazen na trůn Karla Velikého, což bylo nejpodstatnějším prvkem cášské korunovace. Na závadu pak nebyla ani skutečnost, že korunovaci neprovedl tehdy těžce nemocný kolínský arcibiskup, ale Karlův strýc Balduin, arcibiskup trevírský. Nevadilo ani to, že Karel stále ještě neměl k dispozici pravou korunu a použil při obřadu jiný klenot. Po obřadu pak následovala korunovační hostina, při níž krále symbolicky obsluhovali říšští kurfiřti. Další den, 26. července, na svátek své patronky Anny, byla korunována Karlova druhá manželka Anna Falcká.“
Po této korunovaci scházela Karlu IV. pouze nejvyšší hodnost, tedy císařská korunovace v Římě. Vzhledem k nepříliš dobrým vztahům s tehdejším papežem však žádost o korunovaci v Římě zůstávala bez odezvy. I bez oficiálního svolení se nakonec Karel IV. rozhodl na podzim (konkrétně na sv. Václava) roku 1354 vydat na cestu do Říma. Svolení od papeže obdržel až během pobytu v Mantově. Obřadu korunovace se ovšem odmítl papež zúčastnit a pověřil jím tři kardinály. Do Itálie nakonec dorazil jen jediný z nich, zato s nejvyšší hodností - ostijský kardinál Pierre de Colombiers.
Cestou do Říma se odehrála ještě jedna Karlova korunovace a to v Miláně, kde byl ve zdejší bazilice sv. Ambrože 6. ledna 1355 pomazán a korunován novým milánským arcibiskupem Robertem Viscontim na italského krále.
Po téměř půlročním putování se Karel IV. konečně dočkal v době velikonočních svátků dne 5. 4. 1355 kýžené slavnostní korunovace na římského císaře.
„V den korunovace se panovník „oblékl se do purpurového šatu a od kostelíka sv. Máří Magdalény, stojícího na úpatí Monte Mario, vyrazil, veden představiteli města, spolu s celým mohutným doprovodem к bráně u Andělského hradu. Tam už jej očekával dav lidu, zvědavý na nového císaře i na samotnou korunovaci. Celou cestu od brány až к bazilice sv. Petra se Karel musel s pomocí svých zbrojnošů prodírat davem, který jej neustále zastavoval, zejména žadatelé o pasování na rytíře. Před bazilikou na schodech se s ním slavnostně uvítal ostijský kardinál. Karel IV. byl odveden do kostelíka Panny Marie in turri na nádvoří Svatopetrské baziliky, kde složil přísahu, že bude chránit papeže a církev, a byl přijat mezi zdejší kanovníky. Poté byl oblečen do korunovačních rouch a odebral se do baziliky, kde už na něj čekal kardinál i královna. V bazilice několikrát poklekl, aby nad ním mohly být proneseny modlitby, a před hlavním oltářem sv. Petra padl na tvář za zpěvu litanií ke všem svátým. U bočního oltáře sv. Mořice byl následně pomazán posvátným olejem na pravé paži a mezi lopatkami, načež usedl na připravenou tribunu, odkud sledoval první část bohoslužby.
Po čtení epištoly sešel Karel z tribuny a přistoupil к hlavnímu oltáři, kde mu ostijský kardinál se slovy modlitby vložil na hlavu nejprve mitru, na ní císařskou korunu, a pak mu předal žezlo a říšské jablko. Nakonec vzal z oltáře meč, předal jej císaři, který s ním symbolicky zamával a připásal si jej, načež byl Karel s korunou na hlavě odveden zpět na tribunu. Následovala o něco jednodušší korunovace císařovny, po níž se zpívaly takzvané královské chvály {laudes regiae) a evangelium. Pak už bohoslužba postupovala v obvyklém pořádku. Při ofertoriu přinesl císař s císařovnou к oltáři jako dar zlato. Protože mši nesloužil papež, ale jen kardinál, nemohl ani císař přisluhovat v roli podjáhna, což jinak patřilo ke korunovačnímu obřadu.
Po skončení mše nasedli císař s císařovnou před bazilikou na koně a ve slavnostním průvodu jeli pomalu napříč městem do lateránského paláce, kde pro mě byla připravena slavnostní hostina.“ Závěrečné hostiny se ovšem Karel IV. již nezúčastnil. Celý ceremoniál korunovace se časově protáhl a nový císař byl vázán slibem, že opustí město do setmění.
Výše uvedený popis můžete nalézt v knize „Lucemburkové : česká koruna uprostřed Evropy“
( KUBÍKOVÁ, Kateřina. Korunovace Karla IV. v Říši a v Římě. Kubínová, Kateřina. In: Lucemburkové : česká koruna uprostřed Evropy / Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012 s. 208-212. )
Kromě zmíněné knihy je cesta a korunovace Karla IV. popsána i v následujících zdrojích. Určitě Vám tedy doporučujeme jejich prostudování:
• KUBÍKOVÁ, Kateřina. Římská korunovace Karla IV. Kubínová, Kateřina. In: Lesk královského majestátu ve středověku : pocta prof. Phdr. Františku Kavkovi, CSc. k nedožitým 85. narozeninám / Praha ; Litomyšl : Paseka, 2005 s. 47-60.
• KUBÍKOVÁ, Kateřina. Tři dny ve Svatém městě. Císařská korunovace Karla IV. v Římě roku 1355. Kubínová, Kateřina.Dějiny a současnost. Kulturně historická revue. 27, č. 1, (2005,) s. 30-33.
(http://dejinyasoucasnost.cz/[…]/ )
• KAVKA, František.5. 4. 1355. Korunovace Karla IV. císařem Svaté říše římské. Kavka, František. Praha : Havran, 2002. 152 s. (Dny, které tvořily české dějiny. 1.) ISBN:80-86515-10-9
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
25.04.2016 11:18