Konec války na Hlučínsku

Text dotazu

Dobry den. Chtel bych Vas poprosit pokud mate nejake informace o konci valky z okoli Hlucina a okolnich obci. Zajimam se o veskere informace z teto doby. Moc dekuji za odpoved.

Odpověď

Konec války na Hlučínsku se nese ve znamení tzv. Ostravské operace, v rámci které probíhaly rozsáhlé frontové boje především v oblasti mezi Ostravou a Opavou a která vyústila právě v osvobození Ostravy.

Zevrubný popis této fáze osvobozování Československa najdete například v publikaci „KOLÁŘ, Ondřej. Boj o Ostravsko 1945. Ostrava: Magistrát města Ostravy, 2021. ISBN 978-80-88399-00-1“, zatímco průběh bojů v oblasti Hlučínska je poměrně podrobně rozepsán také v knize „PLAČEK, Vilém. Prajzáci III, aneb, K osudům Hlučínska v době nacistické okupace 1938-1945. Opava: Sdružení obcí Hlučínska, 2016. ISBN 978-80-906516-0-9.“

Podat podrobnější výklad o této problematice se vymyká našim možnostem, nabízíme proto alespoň stručné shrnutí:

• V lednu postupující vojska Rudé armády dobývají Katovice a následně obléhají Ratiboř v horním Slezsku (dnešní Polsko), čímž se fronta přibližuje k území Československa a na Opavsko, Hlučínsko a do Ostravy začínají proudit uprchlíci.
• Od ledna je budována obranná pozice, která mimo jiné využívá částečně zdevastované československé pohraniční opevnění a opírá se o řeku Opavu. Opava byla podle některých zdrojů dokonce vyhlášena za pevnost. Práce probíhají za nucené pomoci místních obyvatel i totálně nasazených. Jednotlivé obce na Hlučínsku jsou použity jako záchytné body a opatřeny posádkami.
• Počátkem března začíná tzv. 1. fáze Ostravské operace, během které se 4. Ukrajinský front pokouší obejít Ostravu ze severovýchodu (od polských Žárů směrem na Karvinou a Těšín), s cílem odříznout ostravskou posádku a postoupit až na Olomouc. Díky rozsáhlému opevnění, které vzniklo v rámci snah ochránit poslední významný funkční hutní a uhelný průmyslový komplex v rukou Třetí říše, v kombinaci s počasím a špatně zvolenou strategií, však útok selhal a tato fáze byla 17. března 1945 zastavena.
• Mezitím v průběhu března dochází v oblasti Hlučínska k rozsáhlé (a často nucené) evakuaci obyvatelstva do vnitrozemí a dále do Německa.
• V rámci 2. fáze na přelomu března a dubna dochází k přehodnocování plánů a pomalému postupu, v rámci kterého je mimo jiné dobyta Ratiboř a otevírá se tak možnost pro útok ze severozápadu. Fronta se tak konsoliduje na hranicích Československa. Dne 28. 3. jsou osvobozeny Sudice a Třebom.
• Třetí fáze, která začíná 15. dubna 1945 je ve znamení plánu obejít severní Ostravy v oblasti Hlučínska. V rámci tohoto útoku na území dnešního Česka také poprvé vstupují jednotky čs. zahraniční armády (nepočítaje v to výsadkáře). Útok směřuje na Opavu a na obrannou linii mezi Ostravou a Opavou (především ve směru Kravaře-Štítina, kde se podaří vytvořit předmostí na jižním břehu řeky Opavy) a v mnoha vesnicích a osadách jsou vedené kruté boje.
• Po vytvoření předmostí na jižním břehu řeky Opavy a následném dobytí Opavy 22. 4. se pozornost osvobozující armády obrací k Ostravě. Němci z Opavy ustupují na připravené pozice na ose Stěbořice-Slavkov-Uhlířov a navážou se na posádku v Krnově.
• Samotný Hlučín byl v rámci ofenzívy ostřelován od 27. dubna a německá vojska byla vytlačena o několik dní později. Němci ztráceli morálku a Rudá armáda postupovala i po jižním břehu Opavy (např. velitel 14. roty 158. pěší divize, která ležela v polních zákopech v Rovinách, dal svým vojákům dne 30. 4. poměrně jasný povel k nekoordinovanému ústupu ze strachu z odříznutí spojovacích cest).  Jednotky z této oblasti obecně postupně ustupují na jih k Bílovci, poté k Fulneku a k Odrám, ve snaze krýt ústupové trasy ostravské posádky.
• Moravská Ostrava je dobyta 30. dubna a ještě ten den pak také Ostrava slezská. Ostravská operace je zakončena 5. května, kdy část vojsk postoupila až ke Šternberku na jihozápadě od Ostravy.
• Hlavní ústupová trasa Němců z Ostravy vede po trati Frýdek-Frýdlant-Frenštát směrem na Hanou. Ještě koncem dubna byli tímto koridorem evakuováni civilisté (především úředníci a policisté), ale v závěru bojů jde o koridor pro evakuaci armád pod velením generálplukovníka Nehringa. Ti ustupovali z Ostravy na Rychvald a odtud na jih, aby se vyhnuli tlaku z Těšínska, a dále přes Frýdek na Hranice a do Olomouce.
• Jednotky ze střední Moravy následně ustupují směrem do oblasti Hradce Králové, kde byl ve Velichovce umístěn hlavní štáb armády Mitte (Střed) pod velením maršála Schrönera, odkud je cílem postupovat na Prahu. Po pádu Říše a kapitulaci se však hlavním cílem ustupujících jednotek stává Písek a obecně Západní Čechy (cestou přes Vysočinu), neboť Jižní Morava je v té době již také v držení Rudé Armády.

Použité zdroje

„KOLÁŘ, Ondřej. Boj o Ostravsko 1945. Ostrava: Magistrát města Ostravy, 2021. ISBN 978-80-88399-00-1.

PLAČEK, Vilém. Prajzáci III, aneb, K osudům Hlučínska v době nacistické okupace 1938-1945. Opava: Sdružení obcí Hlučínska, 2016. ISBN 978-80-906516-0-9.

NĚMEČEK, Jan. Kapitoly z osvobození Československa 1945. Praha: Academia, 2017. 1938-1953. ISBN 978-80-200-2781-8.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

Opava

Knihovna

Vědecká knihovna v Olomouci

Datum zadání dotazu

20.06.2022 12:34