-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
měla bych pár dotazů z oblasti matematických metod v ekonomii.
1. koncepční model- co to je(def.)
2. tvrdá metodologie vs. měkká metodologie- def.,rozdíly, používané
metody, kde se využívá
k vašemu dotazu z oblasti matematických metod v ekonomii:
1. Koncepce = způsob pojetí, chápání výkladu určitého jevu
= základní hledisko, vedoucí idea, myšlenková
osnova, vysvětlení jevu
= vůdčí záměr nebo konstrukční princip při
různých druzích činnosti
In: Akademický slovník cizích slov
I., A-K (Praha, Academia 1995)
Koncepční modely - popisují koncepci ( způsob pojetí - myšlenkovou
osnovu - vůdčí záměr) nově navrhovaného systému.
2. Tvrdá metodologie, měkká metodologie
Tvrdé systémové metodologie
Během 2. světové války a brzy po jejím skončení vznikl požadavek na
vytvoření obecného postupu - metodologie, jako souhrnu obecných nástrojů
pro řešení problémů a vývoj. První krůčky na poli systémové teorie
udělal již před 2. světovou válkou rakousko-americký biolog Ludwig von
Bertalanffy.
Co to tedy jsou tvrdé systémové metodologie? Jsou to metodologie
založené na systémových vědních disciplínách, také známé jako "systémové
inženýrství", pro řešení problémů reálného světa, ve kterých může být
úkol nebo cíl, kterého chceme dosáhnout, brán jako daný. Systém je potom
sestaven k dosažení stanoveného cíle. [P. Checkland]
Tento přístup je vhodný zejména v technologickém vývoji, kde je cílem
vytvořit strukturu pro určitý účel. Postup řešení problému tak spočívá v
těchto základních krocích :
1. Definice problému
2. Výběr cílů a úkolů
3. Systémová syntéza
4. Systémová analýza
5. Systémová volba
6. Systémový vývoj
7. Běžné sestrojení
Počátky tohoto přístupu - metodologického myšlení a systémové analýzy
byly položeny už po 2. světové válce, kdy vznikla RAND Corporation -
nevýdělečná organizace, pracující v poradenství. V této organizaci byli
zapojeni vědecky vzdělaní civilisté, kteří pracovali během 2.světové
války v plánování vojenských operací. Tato společnost se zabývala
dlouhodobým výzkumem a analýzami a poskytovala pomoc při strategickém a
technickém plánování a operacích. Tato oraganizace si vybudovala svou
vlastní metodologii, která spočívá na tomto základním postupu - podle
Hitche:
Stanovení cíle nebo úkolů, které chceme dosáhnout.
Alternativní techniky nebo instrumenty (nebo "systémy"), kterými mohou
být dané úkoly dosáhnuty.
Ceny nebo zdroje požadované každým systémem.
Matematický model nebo modely, tj. matematický nebo logický rámec, nebo
množina vzorců ukazující vzájemnou závislost mezi úkoly, technikami,
instrumenty, prostředím a zdroji.
Kritérium, které se týká úkolů a cen, nebo zdrojů pro výběr preferované
nebo optimální alternativy.
Základní myšlenkou tvrdých metodologií je víra, že problémy reálného
světa mohou být formulovány tímto způsobem : Známe požadovaný stav - S1,
současný stav - S0 a alternativní cesty z S0 do S1. Postup řešení
problému sestává z definování S1 a S0, výběru nejlepší střední cesty
zmírnění rozdílu mezi nimi, rozdíl S1-S0 v systémovém inženýrství
definuje potřebu a systémová analýza poskytuje uspořádaný postup výběru
nejlepšího z alternativních systémů, který může uspokojit danou potřebu.
Tvrdé systémové myšlení je tedy způsob myšlení přirozený zejména pro
techniky, jejichž úlohou je zajistit efektivní dosažení definované
potřeby. Základem je tedy znalost toho, co je potřeba a nutnost
vyzkoumat, jak toho může být dosaženo a jeho použití je nejvhodnější
zejména pro strukturované problémy. [1]
(Embedded image moved to file: pic04540.gif)
Aplikace tvrdého systémového přístupu na měkké problémy
Co to je vlastně měkký problém? Je to zejména takový problém, u kterého
není jasné, jaké jsou cíle, a proto také nejsou jasné způsoby jejich
dosažení. Hlavním problémem použití tvrdého systémového přístupu na
měkké problémy je zejména extrémní obtížnost definování úkolů, dalším
velkým problémem je také postižení pouze těch informačních toků, které
existují právě teď mezi subjekty a velké zjednodušení. Z těchto důvodů
se pokusy o aplikaci tvrdého systémového přístupu na měkké problémy
setkaly s velkými problémy a na četných praktických případech, jako
řešení problémů organizovaného zločinu, školství a zdravotnictví, bylo
ověřena nevhodnost takového použití. [1]
(Embedded image moved to file: pic09251.gif)
Měkké systémové metodologie
Jsou to metodologie založené na systémových vědních disciplínách, pro
řešení problémů reálného světa, ve kterých nemůže být úkol nebo cíl,
kterého chceme dosáhnout, brán jako daný. Metodologie měkkých systémů je
založena na fenomenologickém postoji. [P. Checkland] Fenomenologický
postoj je filozofická pozice, charakterizovaná ochotou připustit
prvenství duševním procesům pozorovatelů spíše než vnějšímu světu.
Oproti metodologii tvrdých systémů je hlavní důraz kladen na zjištění
toho, CO chceme dosáhnout a ne JAK toho dosáhneme. [1]
Měkké systémy jsou tedy zejména takové systémy, které splňují
následující charakteristiky - nelze plně postihnout jejich strukturu,
nejsou zřetelné hranice těchto systémů, nejsou zřetelné prvky a vazby v
systému a nejsou zřetelné informační a hmotné toky. Dalším důležitým
aspektem je vývoj systému v čase, který je u těchto systémů často velmi
obtížně definovatelný, a tím samozřejmě zesložiťuje jakoukoliv analýzu.
[8]
Základem metodologie měkkých systémů je akční výzkum (action research),
který spočívá v těchto základních krocích:
předepsat systém, který funkcionálně organizuje obecný proces řešení
problému
sjednat parametry, které poskytnou strukturu nutnou pro řešení problému
popsat systémové modely a schopnosti, které poskytnou střední cestu pro
opakování alternativních výstupů v procesu řešení problému [Optner]
Obr.1 - Metodologický cyklus na začátku akčního výzkumu [Checkland] [1]
(Embedded image moved to file: pic07607.jpg)
Akční výzkum je typ aplikovaného společenského výzkumu, který se
odlišuje od ostatních obměn v bezprostřednosti zapojení výzkumného
pracovníka do procesu jednání a úmyslů společenství a také jeho zapojení
do procesu změny systému sama sebou. [1]
(Embedded image moved to file: pic11346.gif)
Měkké systémové metodologie pro řešení nestrukturovaných problémů
Obecně lze říci, že v tomto kontextu metodologie znamená množinu
principů metod a kombinuje jak filozofii (otázkou Co?) s technikami
(otázka Jak?). Základní principy systémového postupu řešení měkkých
problémů vystihuje následující obrázek. [1]
Obr. 2 - Měkká systémová metodologie [Checkland] [1]
(Embedded image moved to file: pic09574.jpg)
Stadia 1, 2, 5, 6 a 7 jsou působení reálného světa zapojující lidi do
problémové situace. Stadia 3, 4, 4a a 4b jsou systémově myšlenkové
aktivity, které mohou, ale nemusí zapojovat do problémové situace, což
závisí na individuálních okolnostech studia. Stadia 1 a 2 jsou
zpřesňující fáze, během nichž je činěn pokus o vybudování, co možná
nejbohatšího obrazu, nejen samotného problému, ale i situace ve které je
vnímáno, že může být problém. Stadium 3 potom pojmenovává některé
systémy, které vypadají, že mohou být relevantní pro údajný problém a
připravuje stručné definice toho, co tyto problémy jsou, jako protějšek
toho, co dělají (root definitions). Stadium 4 se skládá z vytváření
pojmových modelů systémů lidských činností pojmenovaných a definovaných
v základních definicích. 4a je použití obecného modelu nějaké lidské
činnosti, který může být použit ke kontrole toho, zda vybudované modely
nejsou v podstatě nedostačující. 4b sestává z modifikování a
transformování modelu, je-li to potřeba, do nějaké jiné formy, která
může být vhodná pro řešení konkrétního problému. V 5. stadiu jsou modely
ze 4. stadia přivedeny do reálného světa a nastaveny podle představ, co
v reálném světě existuje. 6. stadium se vyznačuje definováním možných
změn, které současně čelí dvěma hlavním kritériům - uskutečnitelnosti a
žádanosti (feasible & desireable). 7. stadium zapojuje činnost založenou
na předchozí fázi, a to zlepšení problémové situace. [1]
Informační zdroje :
[1] - Checkland Peter B.: Systems Thinking, Systems Practice. John
Wiley&Sons Ltd., New York, 1981.
[2] - Principia Cybernetica Web - Web Dictionary of Cybernetics and
Systems.
[3] - Dráb Zdeněk: Systémová analýza. VŠSE, Plzeň, 1987.
[4] - Walter Jaromír: Systémové modelování. SPN, Praha, 1983.
[5] - Vašek Vladimír, Vašek Lubomír: Simulace systémů, VUT, Brno.
[6] - Dvořák Jiří a spol.: Metody systémové a oper. analýzy, VUT, Brno,
1989.
[7] - Encyclopedia of Physical Science and Technology, 2nd edition.
[8] - Soft Systems Methodology - Web page.
In: internetové zdroje
www.skolaekonom.cz/0X/data/la016/attach/uvod-do-metod-operacniho-vyzkumu.ppt?
http://mujweb.atlas.cz/www/vvojtko/tamsys.htm
docs.cirkva.net/CVUT/FSV/Statnice/S/MO/Okruh_14.doc
Další literaturu lze dohledat v katalogu knihovny VŠE na adrese
http://library.vse.cz nebo použít pro vyhledávání Jednotnou informační
bránu na adrese http://www.jib.cz/V?RN=665319073. Klíčová slova - např.
matematické modelování, systémová analýza, systémové inženýrství.
Ekonomické vědy, obchod
--
Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze
11.01.2010 11:25