Komunistická strana v Polsku

Text dotazu

Existuje v dnešní době komunistická strana v
Polsku?

Odpověď

Dobrý den,

Polská sjednocená dělnická strana (PSDS), polsky Polska Zjednoczona Partia Robotnicza [polska zjednočona partja robotňiča] (PZPR) byla polská komunistická strana vzniklá v prosinci 1948 spojením Polské dělnické strany

(PPR) Polské socialistické strany (PPS) po čistkách v jejich řadách. Strana vládla v PLR až do roku 1989 formou diktatury proletariátu a realizovala program marxismu-leninismu.

Po pádu komunismu se na XI. sjezdu 29.-30. ledna 1990 strana PSDS rozpustila a část členů založila dvě nové sociálně demokratické strany, na což dostali od Komunistické strany Sovětského svazu částku přes 1 milión dolarů v rámci tzv. "moskevské půjčky".

Část členů pod vedením Aleksandra Kwaśniewského, Leszka Millera a Mieczysława Rakowského založila Sociální demokracii Polské republiky (SdRP).

Druhá část vytvořila Socialnědemokratickou unii Polské republiky (USdRP), která se dále přejmenovala na Polskou unii sociálnědemokratickou, a Hnutí 8.

července.

Dne 9. listopadu 1990 Sejm schválil Zákon o převzetí majetku bývalé PSDS.

Přebírání nemovitostí proběhlo většinou do roku 1992 ve prospěch samospráv, o část se vedly soudní spory až do roku 2000. Movitý majetek a finanční prostředky PSDS prakticky zmizely, podle poslanců SdRP šlo 90-95 % majetku na odstupné pro zaměstnance a na dobročinné účely.

zdroj : internetová encyklopedie Wikipedie

Dobrý den,

režimní stranou, odpovídající komunistickým stranám v jiných zemích východního bloku, byla v Polsku Polská sjednocená dělnická strana (Polska Zjednoczona Partia Robotnicza - PZPR), která vznikla v r. 1948 spojením promoskevské Polské dělnické strany (Polska Partia Robotnicza - PPR) a tradiční sociálně demokratické Polské socialistické strany (Polska Partia Socjalistyczna - PPS). Strana vládla v Polsku v letech 1948-1989.

Po pádu režimu se na XI. sjezdu 29.-30. ledna r. 1990 strana PSDS rozpustila a část členů založila dvě nové sociálně demokratické strany, na což dostali od Komunistické strany Sovětského svazu částku přes 1 milión dolarů v rámci tzv. "moskevské půjčky". Část členů pod vedením Aleksandra Kwaśniewského, Leszka Millera a Mieczysława Rakowského založila Sociální demokracii Polské republiky (Socjaldemokracja Rezczypospolitej Polskiej - SdRP). Druhá část vytvořila Socialnědemokratickou unii Polské republiky (Unia Socjaldemokratyczna Rzeczypospolitej Polskiej USdRP), která se dále přejmenovala na Polskou unii sociálnědemokratickou (Polska Unia Socjaldemokratyczna - PUS).

PUS v původním záměru měla utvářet levicové křídlo polského politického spektra, přijatelné pro bývalá disidentská prostředí. V praxi si však tato strana nedokázala vybudovat voličské zázemí ani udržet podporu.

SdRP se v r. 1991 zapojila do volební koalice Svaz demokratické levice (Sojusz Lewicy Demokratycznej - SLD) tvořené stranami, odbory a občanskými sdruženími, v rámci které se stala hlavní politickou sílou. Dne 15. dubna

1999 se SLD oficiálně změnil v jednotnou politickou stranu se stejným názvem.

Žádná ze stran, které vznikly z PSDS po r. 1989, se neztotožňovala s ideologií komunismu, neodvolávala se na tradici PSDS, ani nezdůrazňovala žádný druh kontinuity s bývalou režimní stranou. Politický program těchto stran by se dal vymezit v rámci různých podob sociálně demokratické

ideologie: od reformistické levice (PUS) až k levicověji laděnému liberalismu (SLD jakožto politická strana). Pokud se tedy o prostředí SLD hovoří jakožto o "postkomunistech", jedná se spíše o charakteristiku založenou na politické minulosti části sociálních demokratů.

Malá skupina bývalých členů PSDS (jednalo se většinou o starší generaci řádových straníků zastávajících dogmaticky komunistické postoje) založila v roce 1990 ve městě Dabrowa Górnicza politickou stranu Svaz polských komunistů Proletariát (Zwiazek Komunistów Polskich "Proletariát" - ZKP "P").

Strana původně tvořila část Svazu demokratické levice. Po podpoření částí SLD ústavy Polské republiky (již ZKP "P" prohlásil za "reakční") v r. 1997 ZKP "P" opustil koalici. V r. 2002 činnost ZKP "P" byla soudně ukončena v důsledku prokázání formálních chyb ve statutu organizace. Krátce potom členové ZKP "P" zaregistrovali stranu s názvem Komunistická strana Polska (Komunistyczna Partia Polski - KPP). Tato strana existuje dodnes, na současné politické scéně pozůstává však zcela marginálním jevem, bez viditelné podpory společnosti a s velmi malou členskou základnou (tvoří ji z větší části vysloužilí aktivisté ZKP "P"). Strana neprovozuje aktivní politickou činnost a neúčastní se - dle naších informací, parlamentních ani komunálních voleb. KPP se, stejně jako její předchůdce ZKP "P", považuje za pravou pokračovatelku tradic PSDS a předválečného polského komunistického hnutí. Odvolává se k ideologii marxismu - leninismu. Pozůstává ve styku komunistickými stranami v jiných zemích, m. j. také s KSČM.

Zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Polsk%C3%A1_sjednocen%C3%A1_d%C4%9Blnick%C3%A1_

strana

http://pl.wikipedia.org/wiki/Polska_Zjednoczona_Partia_Robotnicza

http://pl.wikipedia.org/wiki/Polska_Unia_Socjaldemokratyczna

http://pl.wikipedia.org/wiki/Socjaldemokracja_Rzeczypospolitej_Polskiej

http://pl.wikipedia.org/wiki/Sojusz_Lewicy_Demokratycznej

http://pl.wikipedia.org/wiki/Postkomuna

http://pl.wikipedia.org/wiki/Zwi%C4%85zek_Komunist%C3%B3w_Polskich_Proletari

at

http://pl.wikipedia.org/wiki/Komunistyczna_Partia_Polski_(III_RP)

http://www.kompol.org/index.html

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

26.01.2010 12:24

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu