-
To se mi líbí
-
Doporučit
Vyhláška ministra financí č. 223 ze dne 28. června
1940 stanovila novou úpravu kolkové známky na hrací karty; tato kolková
známka byla používána pouze krátkou dobu a byla posléze v protektorátu
Čechy a Morava nahrazena razítkem na kartách prováděným ve výrobním závodu.
Původní kolkové známky / dle vyhl. 223/ v hodnotách 15K až 60K byly
nahrazeny razítky s hodnotami 3K až 7,50K.Došlo tedy pravděpodobně ke změně
daně /je možné, že daň byla sjednocena s daní v Německé říši? Prosím o
specifikaci vyhlášek či předpisů, na jejichž základě došlo k
výše popsané změně případně o odkaz, kde lze tyto vyhlášky či předpisy
dohledat.
Dobrý den,
pokusím se, alespoň z části, odpovědět na váš dotaz. Naše knihovna bohužel nevlastní příliš mnoho dokumentů, ze kterých by bylo možné vše ověřit. Pro další ověření se můžete obrátit např. na Národní archív - https://www.nacr.cz/o-nas/kontakty. Pokud budete mít zájem o text vyhlášky č. 223, je možné vám ji oskenovat nebo okopírovat.
Vyhláška ministra financí o nové úpravě kolkové známky a úředních závěrných známek na hrací karty č. 223 z 12. 6. 1940 nahradila zákonnou normu z 15. 4. 1881 a všechny další právní úpravy z let 1932 -1939. Stanovila kolky v hodnotě 15,-, 30,- a 60,-K, jejich velikost, a barevné provedení.
Odpověď na druhou část dotazu berte, prosím, bez záruky. Na základě literárních pramenů se domnívám, že k okamžité úpravě daňových zákonů došlo na území, které bylo Mnichovskou dohodou připojeno k Říši, zde začaly platit říšské zákony, tudíž i daňové. Na území Protektorátu docházelo postupně k úpravám a přizpůsobování daňových zákonů a vyhlášek. Peněžní jednotkou zůstala koruna, ale v diskriminačním poměru 10K = 1RM (říšská marka), zdá se mi proto nepravděpodobné, že by se takto výrazně snížila hodnota kolku - 3 -7,5K, jelikož výnosy spotřebních daní, cel a monopolů plynuly z Protektorátu do říšské pokladny. Změny daňového systému probíhaly nepřetržitě po celou dobu trvání Protektorátu, nejrozsáhlejší změny daňového systému proběhly v roce 1940, některé zanikly a byly nahrazeny daněmi novými nebo tzv. "finančním příspěvkem".
V roce 1945, po skončení 2. sv. v. a zrušení Protektorátu Čechy a Morava bylo vydáno několik vyhlášek, které se týkají kolkových známek (viz níže uvedené internetové odkazy), které nejprve zrušily vyhlášky z doby Protektorátu a vrátily v platnost již zmiňovanou normu z roku 1881 a další z 30. let. Neodkazují však na žádný (kromě vyhlášky č. 223) další protektorátní právní dokument vydaný v rozmezí 1940-1945, který by měnil nebo jakkoliv upravoval kolky a závěrné známky na hracích kartách
Zdroje a použité prameny:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1946-50
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1945-146
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1945-11
Sammlung der Gesetze und Verordnungen. Jahrgang 1940 - Sbírka zákonů a nařízení. Ročník 1940. Prag, Druckerei des Protektorates Böhmen und Mähren 1940 - Praha, Tiskárna Protektorátu Čechy a Morava 1940.
Průcha, V.: Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918-1992. 1. díl: Období 1918-1945. Brno, Doplněk 2004. ISBN 80-7239-147-x
Kořínek, Jiří: Fiskální ceniny na území Československa. I. část: Fiskální známky (kolkové, daňové a dávkové známky). Praha, Koršach 1997. ISBN 80-900346-6-7.
Reakce tazatele:
1/ Kolky z hracích karet /obdobné jako kolky v RČS/ byly v Německé říši zrušeny v roce 1939 a byly nahraženy razítky s vyznačenými hodnotami.
2/ Karty vyrobené na území, které bylo na základě Mnichovské dohody připojeno k říši / např. Teplice, firma Willner Brüder / byly značeny razítky s hodnotami 0,3 až 0,75 RM /říšských marek/. Značení karet na území Protektorátu / 3K až 7,5K / pak odpovídá poměru koruna versus říšská marka.
3/ Totéž proběhlo pravděpodobně i v Protektorátu po přizpůsobení daňových zákonů či vyhlášek říšským předlohám.
4/ K vyřešení "kolkového" problému by teoreticky stačilo specifikovat a dohledat příslušný dokument / zákon či vyhlášku/, na jehož základě byla říšská daňová soustava zavedena v Protektorátu.
Odpověď 2:
Z důvodu zjednodušení a pravděpodobně budoucího včlenění protektorátního území do Říše se silně projevovala snaha přizpůsobit skladbu původních čsl. tzv. "veřejných příjmů dávkových" říšské struktuře rozpočtových příjmů, což přinášelo velké problémy vedoucí k deformaci původní berní soustavy. Říšský systém se jevil jako jednodušší a centralizovanější, ale jeho praktické zavádění ukázalo jako těžkopádné a málo efektivní.
Ministerstvo financí se změnám oprávněně bránilo, existovala obava, že zhoršená finanční situace by vedla k okamžitému připojení k Říši. K okamžitému administrativně nařízenému přechodu na říšsko-německou daňovou soustavu došlo pouze v Sudetech. K razantnějším krokům v úpravách daní začalo docházet v roce 1940.
Vyhlášek a nařízení byla vydána celá řada, ale jejich uvádění "do života" bylo velmi problematické a mnohdy k němu ani nedošlo a používalo se v řadě oblastí tzv. řešení provizorních plateb. Jednou z nejdůležitějších norem pro "vaši záhadu" bude nejspíš zavedení celní unie 1. 10. 1940. Celní zapojení se realizovalo 1. 10. 1940 na základě nařízení z 16. září 1940 o clech, spotřebních daních a monopolech v "Protektorat Böhmen and Mähren" (říšský zákon I. str. 1238, Věstník říšského protektora, str. 467), kterým bylo prohlášeno, že celní hranice odpadají, vstupují v platnost německé celní předpisy, a že cla a spotřební daně na tomto území se přejímají ve vlastní říšskou správou. Celá tato problematika byla plně v kompetenci říšského protektora a vydaná nařízení a vyhlášky by měly být obsaženy ve Věstníku říšského protektora. Reforma nepřímých daní proběhla podstatně dříve než reforma daní přímých. Říšská soustava vstoupila v platnost od 1. 10.1940 a celá agenda byla převedena pod říšskou správu, tzn. že výnosy plynuly do říšské pokladny, stejně jako u cel. Mimo jiné byl zrušen kolek z hracích karet a převeden na spotřební daň z hracích karet.
Čerpáno z knihy:
Novotný, Jiří: Státní finanční hospodaření v období protektorátu v letech 1939-1945. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky 2/2006. Praha, Národohospodářský ústav Josefa Hlávky 2006. ISBN 80-86729-24-9.
Bohužel dobových materiálů z období protektorátu naše knihovna má velmi málo, ale domnívám se, že by mohly a měly být uloženy v archivech (http://cesarch.cz/), v Národní knihovně ČR, v knihovnách právnických fakult v Praze a Brně, na ministerstvu financí a vnitra.
Ekonomické vědy, obchod
--
Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze
11.04.2012 12:06